Část II

SCA 790-798. 25. listopadu 1999 se Sri Chinmoy setkal s paní Shashi Tripathi, generální konzulkou Indie v New Yorku. K tomuto setkání došlo v restauraci Annam Brahma na Jamaice v newyorské čtvrti Queens. Zde jsou některé výňatky z jejich rozhovoru

Paní Tripathi: Co vás přivedlo na duchovní cestu?

Sri Chinmoy: Moji rodiče byli velmi nábožensky založení. Můj nejstarší bratr se stal žákem Sri Aurobinda a samotné jméno Sri Aurobinda nám všem dávalo nesmírnou radost. Já jsem se do Sri Aurobindova ášramu poprvé dostal, když mi byl jeden rok a tři měsíce. Poté jsem ášram navštívil ve čtyřech, v sedmi a v jedenácti letech. V roce 1944 jsem se stal stálým členem Sri Aurobindova ášramu.

Několik let jsem studoval v ášramové škole. V té době se tam nezískával žádný titul ani diplom. Studovali jsme pro poznání samotné. Také jsem v sobě měl velkou touhu po literatuře a ve věku dvanácti nebo třinácti let jsem začal psát básně. Podrobně jsem studoval naši bengálskou literaturu a poté jsem se věnoval studiu anglické literatury, filozofie a podobně.

V ášramu jsem strávil dvacet let. Dělal jsem tam různé práce jako například elektrikáře a různé údržbářské práce. Nejradši jsem měl mytí nádobí, protože to nevyžadovalo žádnou mentální energii.

Asi osm let jsem pracoval jako sekretář generálního sekretáře Sri Aurobindova ášramu. Na prvním místě byl Sri Aurobindo, potom Matka a pak Nolini Kanta Gupta. Ten byl na třetím místě. Thákur ho jako spisovatele hluboce obdivoval. Byl to velký vědec a učenec. Něco ve mně viděl a chtěl, abych byl jeho sekretářem. Měl jsem za úkol překládat jeho spisy z bengálštiny do angličtiny. Všechny se zabývaly indickou a světovou literaturou.

Také jsem pracoval pro generálního manažera a sloužil jsem některým dalším váženým spisovatelům. Navíc jsem různými způsoby sloužil Matce Sri Aurobindova ášramu, které se říkalo Božská Matka.

V roce 1962 přijel do ášramu jeden Sri Aurobindův student z New Yorku a ten ve mně také něco spatřil. Chtěl, abych přijel do Ameriky, a stal se mým sponzorem. V roce 1964 zde začal můj nový život.

Jakmile jsem přijel do Ameriky, nemohl jsem už zůstat studentem nebo hledajícím jako předtím. Někteří hledající v Americe ve mně něco viděli a chtěli, abych jim pomohl. Samozřejmě, v určitém slova smyslu budu vždy hledajícím. Každý jedinec, dokonce i Mistři nejvyššího řádu musí cítit, že jsou hledajícími, protože my všichni překonáváme své schopnosti. Dokonce i to Nejvyšší překonává své nekonečné Schopnosti.

Tehdy jsem měl potíže s vízem, a tak jsem začal pracovat na indickém konzulátě. Vy jste nyní generální konzulkou. Já jsem byl mladší úředník a můj drahý přítel pan Ramamoorthy byl starší úředník. Takže jsme všichni na stejné lodi, bok po boku. Pan Ramamoorthy a já jsme byli velice blízcí přátelé; dokonce i nyní se těšíme ze stejného přátelství a budeme se z něj těšit do konce života.

Toto je můj život v kostce. Pokud máte nějaké konkrétní otázky, budu nesmírně šťastný a vděčný, když vám je budu moci zodpovědět.