Část V

SCA 830. Na následující otázku Sri Chinmoy odpověděl v New Yorku 25. února 1999

Prolomí někdo ve dvacátém prvním století dvouhodinovou hranici v maratonu?

Sri Chinmoy: Jak bych si přál, aby se potvrdilo mé proroctví, že někdo zaběhne maraton pod dvě hodiny! K tomu potřebuji žáka, který ve mě má naprostou víru. Je pro mě těžké uvěřit, že naše lidská schopnost je omezená. Nyní je světový rekord v maratonu 2:06. Stačí ubrat jen šest minut na dvaceti šesti mílích. Naneštěstí si lidé stále myslí: „Moje schopnost, moje schopnost.“ Kdyby si ti samí světoví běžci dokázali říci: „Moje schopnost pochází od Boha. Bůh běží ve mně a skrze mne,“ a opravdu to tak mysleli, pak byste viděli překvapivé výsledky. Ve světové špičce je alespoň dvacet maratonských běžců. Kdyby měli takovou víru, slyšeli byste za jediný měsíc, že světový rekord byl smeten.

Bohužel všichni atleti nejsou hledajícími nejvyšší výšky. Jinak by nebyl v atletickém světě jediný rekord, který by nemohl být nemilosrdně smeten — dokonce i ve sprintu na sto metrů. Současný rekord na sto metrů pro mě není žádný rekord. Mohou jej snadno snížit na sedm sekund. Ale kdo mi uvěří? Dnes jen mluvím, ale jednou z Nebe uvidím, že se má proroctví vyplnila.

Vše je založeno na vnímavosti. Kdybych měl ve světě vzpírání užívat jen svou fyzickou schopnost bez toho, abych závisel na Božím nepodmíněném Soucitu a Milosti, myslíte si, že bych byl v jedné ruce schopen zvednout víc než padesát liber? Velmi o tom pochybuji. Ať už mi věříte nebo říkáte, že se dělám důležitým, rád bych vám řekl, že bych byl schopen zvednout v každé ruce zároveň maximálně šedesát liber. Mohu uzvednout více jen proto, že zcela závisím na Boží Milosti.

Samozřejmě, že světový šampióni nejsou hledajícími mé výšky. Ale i kdyby dokázali zvýšit svůj standard jen o trochu, dosáhnou tak mnoho. Naneštěstí, když někteří světoví šampióni předvedou něco výjimečného, navenek možná sepnou ruce nebo padnou k zemi a hledí na oblohu, ale myslí to skutečně tak?

Zvětší-li se naše vnímavost, Bůh zvětší naši schopnost. Do té chvíle přicházejí všechna omezení těla a zůstávají do nekonečna kvůli naší nevděčné mysli, nevděčnému srdci a nevděčnému životu. Musíme cítit, že naše schopnosti pocházejí od Boha. Jak to, že jeden den dokážete vstát brzo ráno, a jindy ne? Jeden den jste inspirováni; další den vás letargie naprosto zabíjí. Ve všem musíme záviset na Soucitu Boha. To neznamená, že si lehnete, budete spát a chrápat a Bůh bude pracovat. Bůh nechce odevzdání líného člověka. Budeme se modlit k Bohu pro naplnění Jeho Vůle: „Je-li Tvá Vůle taková, pak použij svou Schopnost ve mně a skrze mne. Dělám to, protože cítím, že mě k tomu inspiruješ.“

Bůh dal každému z nás určité schopnosti. Nemusím být běžec, ale někdo jiný může být běžec. Mohu být zpěvákem, kdežto někdo jiný nemusí být zpěvákem. Chce-li někdo zvýšit schopnost ve svém vlastním oboru, pak musí spoléhat na Boha, ne na sebe. Jen tak bude jeho schopnost neomezená. Nyní jsou naše schopnosti omezené, neboť cítíme, že všechno děláme my — cvičíme to a ono. Klademe devadesát devět procent důrazu na to, co nám říká naše mysl a k čemu nás ponouká náš život. Ale dokážeme-li dát sto procent důležitosti Bohu ve všem, co děláme a co je v našem životě dobré a pozitivní, stanou se naše schopnosti neomezenými.

Je mi líto, že moji žáci nepřinášejí do popředí více svých neomezených schopností. Ashrita je výjimkou. ,Ashrita‘ znamená ,Ten, který našel útočiště u nohou Mistra‘. Ashrita znovu a znovu potvrzuje význam svého jména. Kolikrát překonal světové rekordy a kolikrát poté byly jeho rekordy překonány dalšími! Pokud jde o ně, oni nejsou tak oddaní svému Mistrovi nebo Nejvyššímu ve svém Mistrovi jako Ashrita. Tito lidé, kteří teď lámou jeho rekordy, přinášejí do popředí své schopnosti ze svých předchozích inkarnací. V případě Ashrity nepřicházejí jeho schopnosti z jeho předchozích inkarnací. Získává je všechny v této inkarnaci, díky své oddané službě pro mne. Ve své předchozí inkarnaci nebyl atletem. V tomto životě nebyl sportovcem. Dokonce i když v této inkarnaci přišel na cestu, byl hubenější než nejhubenější, jeden z nejslabších žáků, které jsme měli. Teď se podívejte, jak se jeho schopnosti rozvinuly!

Když Ashrita řekne, že to vše je díky mé milosti a mému soucitu, opravdu to myslí upřímně. Kolik dalších to myslí stejně upřímně? Jen mluví a mluví. Říkají: „Vše je to díky tvé milosti,“ ale v jejich srdci srdcí ani na vteřinku necítí, že v nich a skrze ně pracuje má láska nebo mé světlo. Co se tohoto týká, je velmi málo lidí jako Ashrita.

Abych se vrátil k tvé otázce o maratonu, mám několik žáků, kteří mohou tuto výzvu přijmout. Když jsem stál před berlínskou zdí, říkal jsem: „Během deseti let bude tato zeď zbořena.“ Pak to trvalo jen několik let. Na druhou stranu jsem předpověděl, že během pěti let nebo za nějakou takovou dobu zaběhne někdo maraton pod dvě hodiny.

Vše je otázka vnímavosti. Abych byl upřímný, kdybych měl záviset na své vlastní schopnosti, byl bych k smrti vyděšen, kdybych měl stát pod závažími, které zvedám. Měl bych nejrůznější obavy, že se něco rozbije nebo že se stane něco jiného. V mém případě je to jen závislost, závislost — závislost na Milosti Boha. Na druhou stranu musím trénovat. Musím dělat to a ono cvičení.

Mám žáky, kteří by mohli světový rekord v maratonu překonat. Doufám, že jednoho dne vyjdou tito žáci do popředí. Pokud budou odhodlaní, pokud budou ochotní a dychtiví, pak určitě dostanou má požehnání. Nevyplní-li mé děti mé proroctví, pak kdo jsem? védští zřeci měli před tisíci let vize. My teď jejich vize naplňujeme. Měli vizi, ale nemohli ji naplnit. Její projevení trvalo tisíce let.

Nyní jsem něco předpověděl a Bůh Sám ví, kdy se má předpověď vyplní. Ve védských dobách nepovažovali fyzické za tak důležité. Já říkám, že fyzické a duchovní musí jít společně. To fyzické je chrámem, a to duchovní je oltářem. Obojí je nepostradatelné. Jak by mohl být oltář, pokud neexistuje chrám? Copak ho neodfoukne vítr?

Vezmou-li mě moji žáci vážně, řeknou: „Jestliže to můj Guru řekl, pak se to dá udělat, musí se to udělat!“ Někteří žáci mají takovýto přístup v jiných oblastech. Říkají: „Pokud Guru něco řekne, pak to jde udělat!“ Tito žáci se pokouší udělat něco nemožného, protože jsem jim řekl, že je to možné, a jsou úspěšní. Ale co se týká maratonu, má vize ještě projevena nebyla. Tolik záleží na vašem vnitřním štěstí. Víte, jak rychle něco dosáhnete v ty dny, kdy jste šťastní, ve srovnání s jinými dny. A v ty dny, kdy máte sebepochybnosti, strach, žárlivost a nejistotu, jste připraveni čekat do nekonečna, abyste něčeho dosáhli nebo abyste se dostali na svůj uspokojivý standard.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Sri Chinmoy odpovídá, část 24.Poprvé vydáno nakladatelstvím Sri Chinmoy Centrum v roce 2002.

Toto je 1349th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Sri Chinmoy odpovídá, část 24, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »