Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 13

1205

Kdykoliv oduševněle medituje,
silou své sebepřekonávající mysli vidí,
že jeho strom života
roste a rozšiřuje se.

1208

Víra je to, co má moje srdce.
Pochybnost je to, co zná moje mysl.
Život je to, co můj Pán vkládá
do mého srdce.
Smrt je to, co pokládám
k Nohám mého Pána.

1211

Mám tři jména.
Mé první jméno je
pláč aspirace.
Mé prostřední jméno je
úsměv zasvěcení.
Mé poslední jméno je
Uspokojení Boha.

1218

Pravda, ve svém životě jsem změnil
mnoho věcí,
ale nebudu zcela spokojen,
dokud zcela nezměním tvář svého srdce.

1221

Jeho duše mu slavnostně slíbila,
že neopustí tělo,
dokud se tady na zemi nenaplní
všechny jeho božské sny.

1225

Jsem teď přesvědčen,
že mě nikdy neopustí dvě věci:
úsměv očekávání mého srdce
a pláč zklamání mého života.

1226

Když hořce trpím
nemocí zapomětlivosti mé mysli,
můj Nejvyšší Pán se přede mnou objeví
se svým Soucitem zaplaveným Lékem-Láskou.

1227

Neočekávané potíže klepou na tvé dveře,
protože se odevzdáváš
svému životu ustavičných hladových tužeb.

1228

Kamkoliv jde,
tvoří nové Nebe.
Kdekoliv zůstává,
ničí temné zoufalství pekla.

1231

Konečně nemilosrdně porazil své ego.
Teď zná a miluje
jen jedinou věc:
píseň jednoty.

1233

Neuvědomuješ-li si jednotu,
kdo ví, co se ti přihodí.
Můžeš být uvězněn
žárlivostí a nejistotou světa.

1234

Bůh má pro tebe určitě využití.
V Jeho vybranou hodinu
projeví tvé vnitřní schopnosti.
Neboj se Jej!
Nebude odhalovat
tvou nahou minulost dechu nevědomosti.

1235

Pláč jednoty ptáčka mé duše
je jedinou věcí,
kterou budu milovat nekonečně víc,
než cokoliv jiného.

1237

Včera jsem tomu říkal
chvilka sebeshovívavosti.
Ale dnes tomu stejnému říkám
rok ničivé smrti.

1241

Má mysl si myslí,
že je skutečně skvělá.
Mé srdce cítí,
že může být opravdu skvělé,
bude-li to Boží Vůle.
Má duše ví jedno:
můj vnitřní Pilot je vším.

Knihovna Sri Chinmoye