Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 3
202
Po tisíciletíjsem miloval Boha nevědomě,
ale od této chvíle
budu milovat Boha vědomě.
204
Bůh má jen jeden prostý požadavek:tvou vnitřní a vnější poslušnost.
Pokud můžeš tento požadavek splnit,
budeš schopen Jej udělat šťastným
a On bude schopen udělat šťastným tebe.
207
Ptáš se,kdo je dobrý
a kdo je špatný.
Koho to zajímá,
pokud sis vytvořil
opravdovou jednotu?
211
Pokud vidíš na druhých dobré vlastnosti,považuj je za své vlastní,
protože kdo ví,
kdy najdeš tyto stejné vlastnosti
ve své vlastní přirozenosti?
212
Védští zřeci nám říkají,že celý svět je náš —
všechno, uvnitř i vně,
patří nám.
220
Obyčejná lidská myslje sběrná nádoba.
Můžeš ji naplnit
dobrými myšlenkami
nebo špatnými.
Záleží to na tobě.
224
Nechoď do extrémů.Přijmi tělo
a jeho pět smyslů.
Jen je používej duchovně,
božsky a oduševněle.
230
Mohu říkat,že mé vlastnictví je mé vlastní.
Může ale mé vlastnictví také neříct,
že já jsem jeho?
233
Nevzdám se,nikdy se nevzdám,
protože v celém světě
neexistuje nic,
co je neodvolatelně nezměnitelné.
234
Boží Tělo ví,jak zářit.
Boží Srdce ví,
jak dávat.
Boží Život ví,
jak milovat.
Boží Vize ví,
jak se stát.
235
Odevzdanost procvičována,vděčnost prožívána,
dokonalost přijímána,
uspokojení dosaženo.
236
Stal se obětífalešné kritiky,
že kopíroval
všechno od ostatních.
Prohlašuji,
že prostě odhalil schopnosti,
které po celou dobu měl.
239
Když jsem byl snílek o Bohu,můj Pán mi řekl:
“Pojď, pojď, už je pozdě!”
Když jsem byl hledající Boha,
můj Pán mi řekl:
“Poběž, poběž, chci,
abys tu byl včas!”
Když jsem byl milovník Boha,
můj Pán mi řekl:
“Leť, leť, mám tolik věcí,
které ti chci říct!”
244
Mé srdce pláče,aby vidělo Krásu Boha Nekonečnosti.
Má duše se usmívá,
protože Nesmrtelnost
si ji vybrala
jako svého vlastního
dětského přítele Věčnosti.
245
Má duše ví,kde Bůh je.
Mé srdce touží poznat,
kde Bůh je.
Má mysl se nezajímá poznat,
kde Bůh je.
Mé vitálno cítí,
že Bůh je všude tam, kde je síla.
Mé tělo si myslí, že je zcela jedno,
jestli Bůh existuje, nebo ne.