Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 70

Návrat na obsah

6901

Tvé vděčné srdce
snáší z Božího Srdce dolů
ptáčka uspokojení
a pomáhá mu přistát
na rukách zasvěcení tvého života.

6902

Dokud se zcela neosvobodíš
z úzkosti připoutání,
mír mysli zůstane vždy
nedosažitelný.

6903

Potřebuji jen srdce,
které je expertem
na provádění skutků jednoty.

6905

Vždy se snaží
o dokonalost,
i když jeho život
nebyl požehnán
ani stínem dokonalosti.

6906

Ráno jeho srdce ukazuje
svému Milovanému Nejvyššímu
zprávu o své aspiraci.

Večer jeho život ukazuje
svému Milovanému Nejvyššímu
zprávu o své transformaci.

6907

Každý den, každou hodinu
rozvíjej jen jednu věc:
sílu zasvěcení,
nesobeckou a bezpodmínečnou.

6908

Běda,
to, co potřebuji,
je dynamické vitálno!
Běda,
to, co mám,
je pustošící vitálno!

6909

Není divu, že jsi selhal
ve své životní zkoušce!
Neuspěl jsi, protože
máš obrovský nedostatek
zásob odevzdání a vděčnosti.

6910

Každý den
jeho srdce oddaně chodí
a oduševněle se učí
ve vyučování ticha své duše.

6911

Určitě je ve tvém nitru
hluboká studna víry.
Hledej ji!
Jednoho dne
ji nepochybně objevíš.

6912

Všechny cesty, bezpochyby,
vedou k Bohu.
Ale cesta života odevzdanosti
je vždy nejkratší.

6913

Samotná nejistota je mocnou silou,
která oslabuje to lidské v nás,
a nedovolí nám
vidět to božské v nás.

6914

Nevidíš
že strom sebedůležitosti tvého života
je zcela zničen
mračením světa?

6916

Každá duše
je poslem
nejvyššího sebeovládání.

6917

Není žádný rozdíl
mezi jménem a slávou,
když se hraje hra nevědomosti
zbytečného života.

6919

Tvá loď života nesmí nést
tvou neaspirující mysl,
nečisté vitálno
a tvé letargické tělo.

6920

Každá touha je nebezpečná.
Každá touha je divoká.
Každá touha musí být odvrhnuta ihned,
jak si uvědomíte
její samotnou existenci.