Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 9

Návrat na obsah

802

Studuješ-li
svět svého srdce,
Bůh tě požehná
svým Svítáním Života.

803

Chceš-li být
dokonalým Božím nástrojem,
nikdy nepřeceňuj
moudrost své mysli
a nikdy nepodceňuj
poslušnost svého srdce.

806

Čistota je
dávno ztracená a zapomenutá
oduševnělá krása
v džungli zmatení mysli.

809

Mraky oddělení
mezi tebou a Bohem
se zanedlouho rozplynou,
budeš-li opatrný,
jak trávit svůj denní čas.

810

Nemodli se k Bohu,
aby tě vzal z tohoto světa.
Modli se k Bohu,
aby tady na zemi změnil tvou povahu.
To, co potřebuješ,
je transformace, a ne útěk.

811

Největší tragédií je můj vlastní život.
Ačkoliv jsem Boží vybraný syn,
vědomě neposlouchám
Boží Hlas.

813

Ó světe,
musím ti říct toto:
mému srdci nikdy
nedojde aspirace,
mé mysli nikdy
nedojde inspirace
a mému životu nikdy
nedojde zasvěcení.

815

Naděje mě nikdy nepodvede.
Naděje je božský nástroj,
jenž aspiruje, aby dosáhl a projevil
krásu manifestace Boha.

816

Přeji si být jedním z mála,
velmi mála,
kdo upřímně cítí,
že Bůh je odpovědný za můj úspěch
a já jsem odpovědný za Něj.

818

Víra nezná napětí,
protože ví, že Bůh
je stále s ní
a stále pro ni.

819

Během mého ranního rozhovoru s Bohem
mi Bůh řekl,
že v žádném lidském životě
nemůže být taková krize,
která by nemohla být vyřešena
sluncem zaplaveným božským úsměvem.

821

Když je má duše v Nebi,
šeptá modlitbu
pro soucit.

Když je má duše na zemi,
šeptá modlitbu
pro mír.

Když je má duše s Bohem,
šeptá modlitbu
pro Boží uspokojení.

822

Cítím tolik čistoty,
když se dívám na měsíc.
Cítím tolik síly,
když se dívám na slunce.
Ale běda, cítím tolik nejistoty,
když se dívám na sebe.

828

Jestliže je tvá vzdorovitá mysl
neochotná přiznat porážku,
tvé srdce je odsouzeno nést
svobodu hlouposti tvého života.