Část 2: University of Toronto

Řekl jste, že když je někdo složitý, tak nemůže běžet v duchovním životě rychle. Je to pravda?

Sri Chinmoy: Bůh Sám je velice jednoduchý a v Jeho jednoduchosti cítíme naši neustálou jednotu.

Abychom běželi nejrychleji, potřebujeme srdce dítěte. Dětské srdce je samou jednoduchostí. Ale jakmile se u dítěte rozvine mysl a žije v mysli, tak do něj vejde zmatení světa. V tu chvíli na něj dolehne strach, pochybnost, úzkost, žárlivost a mnoho dalších nebožských sil, takže pochopitelně nemůže běžet rychle.

Dejme tomu, že vy a někdo další jdete nebo běžíte k nějakému cíli. Pokud ten druhý člověk nese na svých bedrech těžký náklad, zatímco vy nenesete nic, samozřejmě, že nebude schopen běžet tak rychle jako vy. Ale kdo ho nutil nést těžký náklad? Nikdo! Je to nevědomost, kterou si sám vybral. Ve vašem případě už vysvitla moudrost, proto víte, že se musíte zbavit strachu, pochybnosti a dalších negativních vlastností. Nebo je musíte přeměnit a osvítit, aby vám při vašem závodě poskytly dodatečnou pomoc.

Rychlost má obrovskou důležitost. Tím, že dosáhneme svůj cíl, naše cesta neskončí. Po dosažení Nejvyššího musíme vstoupit do světa a tam aktivně sloužit lidstvu. Je to jako když šplháme na ovocný strom. Nejprve na něj musíme vylézt; potom co dosáhneme na nejvyšší větev, musíme snést ovoce dolů a podělit se o ně s těmi, kteří také zkouší vylézt na strom, ale neví jak. Toto jsou upřímní hledající, kteří potřebují pomoct od pokročilejších. Čím dříve dosáhneme svého cíle, tím lépe, protože po dosažení cíle je ještě hodně věcí, které se musí udělat. A nejrychlejší cesta je cesta srdce, protože ta není zatížena zmatkem a obavami světa.

Část 3: Mcmaster University

Četl jsem váš aforismus, kde se říká: „Až síla lásky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh.“ Mohl byste to prosím rozvést?

Sri Chinmoy: Láska k vitální síle ničí celý svět, ale božská láska, která je sama o sobě silou, nás dokáže jen přeměnit — přeměnit lidské v nás na božské. Láska k síle je láskou nadřazenosti. Budu-li trochu silnější než ty, budu se snažit, abych ti byl nadřazený. Jedinec nebo národ si myslí, že použitím síly je možné dobýt srdce lidstva. To je ale nemožné! Toužíme spatřit Tvář Boha — ne proto, že Bůh je veškerou Silou, ale proto, že je veškerou Láskou. Je to jedině síla lásky, která opravdu může dobýt srdce lidstva a změnit tvář lidstva. Toto není můj objev, to je objev všech upřímných hledajících.

Cítíme-li, že svět je plný nenávisti, pak budeme mít k životu neustále rozhořčený postoj. Pak se budeme okamžitě snažit si svět podrobit svou vitální silou, silou, která chce ovládat. Pokud se ale brzy ráno modlíme a meditujeme, opatrujeme-li v hloubce svého srdce milující myšlenky, okamžitě cítíme, že svět je náš přítel. Cítíme, že buď nemáme žádného nepřítele, nebo jich máme jen pár. V této chvíli prožíváme pozitivní sílu, sílu jednoty, která pochází z lásky.

Když říkám, že novým jménem člověka bude Bůh, Bůh znamená univerzálnost. Je Jedním a je Mnohými. Byl Jedním, ale chtěl se radovat z rozmanitosti. Individualita zde mizí a objevuje se univerzálnost. Když používáme sílu lásky, konečná lidská individualita okamžitě mizí a je nahrazena nekonečnou božskou univerzálností.

Je pro nás lepší myslet na Boha v osobním, nebo v neosobním aspektu?

Sri Chinmoy: Bůh může být spatřen s tvarem, s osobními atributy, a může být spatřen i bez formy, s neosobními atributy. Ale je snazší přiblížit se k Bohu v Jeho osobním aspektu. Snažíme-li se od úplného začátku vstoupit do neosobního Boha, naše fyzická mysl — která je tak chytrá — se nás může snažit přesvědčit, že Bůh je neskutečný, anebo můžeme mít falešnou představu. Představivost není špatná, ale mohou to být jen mentální fantazie. Vidíme-li však přímo před sebou nejzářivější bytost a pokusíme se vstoupit do srdce této bytosti, spatříme tam také beztvaré. Jdeme-li od tvaru k beztvarému, postup je jednodušší.

Předpokládejme, že před námi někdo stojí. Víme-li, že tento člověk je náš otec, potom můžeme zkusit poznat, kolik má znalostí, moudrosti a schopností. Pokusíme-li se ale nejdříve změřit jeho znalost, aniž bychom na něj mysleli jako na svého otce, budeme naprosto ztraceni. Když víme, že to je náš otec, okamžitě do nás vstoupí jeho náklonnost a láska a potom můžeme snadno vidět jeho schopnosti. Tehdy je pro nás nemožné oddělit jeho schopnosti od jeho skutečnosti.

Velitel má velké vojsko a v sobě má sílu nechat toto vojsko něco učinit. Může říci jen jedno nebo dvě slova a potom mocí, kterou má, zanechá celý svět v úžasu. Pronese jedno slovo příkazu a jeho síla je okamžitě vidět všude. Jakmile ho vidíme i s jeho schopností, je nemožné oddělit jeho schopnost od jeho skutečnosti. Stejné je to s osobním Bohem. Jakmile Jej jednou spatříme a uvědomíme si, odkud přichází Jeho nesmírná schopnost, potom je nemožné oddělit Bytost od schopnosti.

Berme nejdříve podobu jako skutečnost a od podoby pojďme k beztvaré skutečnosti. Pro hledajícího je jak tvar, tak i beztvaré skutečností. Jít od tvaru k beztvaré skutečnosti je nekonečně snazší než obráceně.

Měli bychom se modlit pro to, co si přejeme, nebo bychom se měli modlit jen pro naplnění Boží Vůle?

Sri Chinmoy: Modlit se pro naplnění Boží Vůle je nejvyšší formou modlitby. Ale pro začátečníka je téměř nemožné upřímně se modlit k Bohu, aby ho naplnil Božím vlastním Způsobem. Brzy ráno začátečník řekne Bohu: „Bože, chci být Tvým nepodmíněně odevzdaným dítětem.“ Potom vzápětí, když do něj vstoupí žárlivost, nejistota nebo pýcha, celé jeho sebenabízení se stane podmíněným. V tu chvíli hledající řekne: „Bože, brzy ráno jsem se k Tobě tak upřímně modlil, abys ve mně naplnil svou Vůli, ale Ty jsi mé modlitbě nenaslouchal. Jinak bych byl nad žárlivostí, strachem, pochybností, úzkostí a lpěním.“

Pokud se ráno hledající pro něco modlí a jeho modlitba není vyplněna během několika hodin, okamžitě je odrazen. Potom se přestane modlit a meditovat na šest měsíců. Jeden den nabídne svou upřímnou modlitbu a potom je připraven těšit se šest měsíců z nevědomosti. A tak když hledající právě začíná, je vždy vhodné, aby se k Bohu modlil pro cokoliv, co cítí, že potřebuje nejvíce, ať je to trpělivost, čistota, upřímnost, pokora, nebo mír. Bůh mu potom dá mír, světlo a blaženost, které jsou předchůdci něčeho nekonečného, co se chystá vstoupit do jeho vnitřní bytosti.

Jakmile jednou přijme a dosáhne trochy míru, světla a blaženosti a upevní se do určité míry ve své vnitřní bytosti, bude mít více důvěry v Boží konání a také ve svůj vlastní život aspirace.

Dělá-li někdo velmi rychlý pokrok nebo je trochu pokročilý, cítí, že uvnitř něj je skutečnost, která ho nezklame ani neopustí. Cítí, že Bůh si je plně vědom toho, co potřebuje, a je dychtivý zásobovat ho těmito věcmi, protože Bůh chce naplnit Sám Sebe ve svém vybraném nástroji a skrze něj. Ve svou zvolenou Hodinu Bůh naplní sám sebe v tomto určitém vybraném nástroji a skrze něj.

Když v sobě hledající cítí tento druh jistoty, tehdy pro něj nastal čas modlit se: „Staň se Vůle Tvá.“ V tu chvíli může upřímně říci: „Bože, nyní chci potěšit jen Tebe Tvým vlastním Způsobem.“ V tu chvíli bude cítit, že Bůh se v něm a skrze něj chce projevit. Bude cítit, že v okamžiku, kdy ho Bůh učiní dokonalým, bude moci sloužit Božskosti v někom jiném nebo bude schopen pomoci někomu jinému v jeho dokonalosti.

Co považujete za největší překážku k získání odevzdanosti Bohu nebo realizace Boha?

Sri Chinmoy: Největší překážka nemusí být pro každého stejná. Největší překážkou jednoho člověka bude pochybnost; někdo jiný může mít strach jako svou největší překážku a třetí člověk může mít nejistotu. Všechny tyto obtíže mohou být překonány použitím jen jedné zbraně, a tou je láska.

Berme překážky jako nedokonalosti. Dítě si hraje na hřišti a celé se zašpiní pískem a hlínou. Jeho celé tělo je špinavé, ale dítě necítí, že je špinavé. Potom prostě běží k matce a ta jej umyje. Je svatou povinností matky vzít mýdlo a vodu a dítě umýt. Pokud bude dítě cítit, že mu matka vyhubuje a uhodí ho, protože je špinavé, potom k ní nepůjde. Ono to tak ale necítí. Především si nemyslí, že je špinavé. Potom, když běží ke své matce, uvědomuje si jen její lásku. Cítí, že jeho matka je mu vším. Neustále k ní má volný přístup.

Když máme pochybnost, když máme strach, když máme jiné nebožské kvality nebo nedokonalosti, jako dítě běžme ke svému věčnému Otci. Je zde, aby nás očistil, aby nás osvítil, aby nás osvobodil, aby nám dal, co má. Máme k Němu volný přístup. Použijeme-li však svou fyzickou mysl, budeme cítit: „Ach, Bůh s námi nebude spokojen. Bůh nás nepřijme, protože jsme tak špinaví, tak nedokonalí, tak nečistí.“

Fyzická mysl nás okamžitě odděluje. Nechává nás cítit, že my jsme veškerá nedokonalost, zatímco Bůh je dokonalá Dokonalost; jak k Němu tedy můžeme jít? Ale cítíme-li, že Bůh je náš zcela vlastní, že Bůh k nám chová veškerou Lásku a my chováme veškerou Lásku k Němu, potom jen jdeme a položíme se k Jeho Nohám. V tu chvíli zde není žádná překážka.

Musíme cítit, že to, co je Bůh, jsme my také. Jsme tím i nyní, ale nejsme si toho vědomi. Musíme cítit, že nás Bůh stvořil a chce, abychom vrostli do Jeho vlastního obrazu. Máme mysl, která nás odděluje; máme ale také srdce. Když srdce vyjde do popředí, okamžitě cítíme nesmírnou radost, uvolnění a uspokojení. Cítíme, že Bůh je náš. Když používáme své srdce, na základě své jednoty považujeme Boha za svého zcela vlastního. Když používáme srdce, neexistuje žádná překážka, kterou nelze překonat. Tak jako si dítě vytvořilo svou jednotu s matkou, stejně tak my si můžeme na základě své spontánní lásky k Bohu vytvořit jednotu s Ním.

Část 5: Sir Wilfrid Laurier University

Mají lidské bytosti svobodnou vůli?

Sri Chinmoy: Jako obyčejné lidské bytosti máme velice omezenou svobodnou vůli. Staneme-li se ale upřímnými hledajícími, budeme nakonec zaplaveni neoblomnou vůlí. Teď jsme jako kráva přivázaná ke kůlu. Je bod, za který nemůžeme jít, ale do této hranice máme svobodnou vůli. Čím výše nebo čím hlouběji jdeme ve své meditaci, tím více se zvyšuje naše schopnost.

Dokážeme-li poslouchat pokyny duše nebo vynést duši do popředí, aby osvítila naše vitálno, naši mysl a naše fyzické tělo, naše vůle se stává neomezenou. V tu chvíli se naše individuální vůle sjednocuje s Univerzální Vůlí v nás. Když se Univerzální Vůle stane naší vůlí, naše svoboda je nekonečná. Ačkoliv nyní máme svobodnou vůli ve velice omezené míře, může být v nekonečné míře zvětšena.

Část 7: University of West Ontario

Jak meditovat?

Sri Chinmoy: Jsou dva způsoby meditace. Jedním způsobem je utišit mysl. Obyčejný člověk cítí, že když utiší mysl, stane se hlupákem. Má pocit, že když mysl nemyslí, ztratila všechno. Ale v duchovním životě to není pravda. Když v duchovním životě utišíme mysl, uvidíme, že v ní svítá nové stvoření a nový slib Bohu. Zatím jsme svůj slib Bohu nesplnili; ještě stále jsme Bohu nezasvětili celé své bytí. Pokud dokážeme mysl utišit, dokážeme Boha potěšit a naplnit.

V této chvíli nedokážeme slyšet Hlas Boha. Můžeme zevnitř slyšet něco, co cítíme, že je Hlas Boha, ale může to být jen hlas přicházející z našeho subtilního fyzického nebo subtilního vitálna nebo odjinud. Když ale mysl utišíme, můžeme v největší hloubce svého srdce nebo nad svojí hlavou slyšet tichý hlas, a to je Hlas Boha. Jakmile jednou slyšíme Hlas Boha, nemůžeme ve svém životě učinit žádnou chybu. Budeme-li po celou dobu poslouchat jeho příkazy, půjdeme stále vpřed, vzhůru a dovnitř.

Dalším způsobem meditace je vyprázdnit srdce. Nyní je srdce plné emocionálních zmatků a problémů, způsobených nečistým vitálnem, které ho obklopuje. Srdce je nádoba. V této chvíli je nádoba plná nebožských věcí, těch, které nás omezují a svazují. Dokážeme-li nádobu srdce vyprázdnit, je zde kdosi, kdo ji naplní božským mírem, světlem a blažeností, které nás osvobodí. Vyprázdníme-li srdce od nevědomosti, Boží Světlo Moudrosti přijde a naplní ho.

Hledající si může vybrat nebo dělat oba způsoby meditace. Ráno může zkoušet ztišit svou mysl a večer může zkoušet vyprázdnit své srdce. Naše meditace je naší vnitřní potravou. Chceme-li být vnitřně silní, musíme jíst. Jestliže je jídlo výživné a chutné, tak můžeme jíst stejné jídlo ráno i večer. Ale máme-li rádi obě jídla a cítíme-li, že obě jsou stejně lahodná a výživná, můžeme jíst obě. Ale zjistíme-li, že jeden druh meditace je těžší než druhý, měli bychom si vybrat ten snadnější. Jsou-li oba stejně snadné, tak máme štěstí; můžeme jíst různá jídla.

Jak můžeme vyprázdnit srdce a přijmout Mír, Světlo a Blaženost?

Sri Chinmoy: Když se modlíme a meditujeme, dáváme a přijímáme; nabízíme a přijímáme. Teď máme pocit, že nevědomost je naším vlastnictvím. Ačkoliv říkáme, že nevědomost je velmi špatná, nechceme se jí vzdát. Musíme si ale uvědomit, že nevědomost není naším skutečným vlastnictvím; naším skutečným vlastnictvím je mír, světlo a blaženost. Během meditace nabídněte Bohu svá falešná vlastnictví a přijměte od Boha svá pravá vlastnictví. Požádejte Boha, aby si od vás vzal, co máte a čím jste, a dal vám to, co On má a čím On je. Co máte, je aspirace, vnitřní pláč pro to, abyste se stali božskými. Čím jste, je nevědomost. Požádejte Boha, aby si vzal vaši aspiraci i vaši nevědomost a dal vám to, co On má a čím On je: Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Když se nadechujeme, můžeme cítit, že se nadechujeme Božích nesmrtelných kvalit, a když vydechujeme, můžeme cítit, že nabízíme Bohu svou nevědomost.

Mohl byste mi říct, co si představujete pod pojmem „Bůh“?

Sri Chinmoy: Každý člověk má svou vlastní představu o Bohu. Pokud vás uspokojuje představa Boha jako Světla, potom je naprosto správné, když myslíte na Boha jako na Světlo. Někdo jiný bude možná spokojen jen s Bohem jako nejzářivější bytostí, jako nejkrásnějším dítětem. Každý člověk musí myslet na Boha podle své vlastní vnitřní schopnosti a vnitřní vnímavosti. Chcete-li vidět Boha v určité podobě, pokud jste Jej potěšili, objeví se před vámi v této podobě. Chcete-li Jej vidět s atributy, jestliže jste Jej potěšili, ukáže se vám s atributy. Chcete-li Jej vidět v Jeho neosobní Podobě, jako nekonečný Mír, Světlo a Blaženost, může se zjevit také takto. Bůh je více než připraven objevit se před vámi v podobě, které jste nejvíce oddáni.

Osobní Bůh a neosobní Bůh jsou oba tím samým Bohem. Osobní Bůh k vám přijde v těle. Bude nanejvýš ­zářivý, nekonečně krásnější než nejkrásnější lidská bytost na zemi. Neosobním aspektem Boha je Jeho nekonečná Energie, nekonečné Světlo, nekonečná Síla. Když před vámi stojí člověk, je osobní. Ale v okamžiku, kdy vám jakkoli ukáže svou sílu nebo svou schopnost, tento aspekt je neosobní. Podobně, Bůh je jak osobní, tak neosobní; je s podobou a je bez podoby. Zároveň Bůh překonává podobu i beztvarost.