Ráno a večer miluji

Ráno miluji
k nebesům směřující křídla
mého ptáčka modlitby.

Večer miluji
život zdokonalující
a zemi transformující
ticho mé meditace.

Část I — Meditační techniky

Jak učíte schopnost koncentrovat se?

Sri Chinmoy: Nikdo nemůže dobře meditovat, dokud se nenaučí, jak se koncentrovat. Zpočátku by hledající neměl meditovat, ale měl by jen zkoušet koncentraci. Potom po dvou týdnech, po měsíci, nebo bude-li to třeba po dvou měsících, může začít s meditací.

Co myslíme touto koncentrací? Myslíme tím vnitřní bdělost a ostražitost. Všude kolem nás a uvnitř nás jsou zloději. Kdo jsou tito zloději? Strach, pochybnost, obavy a neklid. Tito zloději jsou opravdovými zloději, ne jako zloději, kteří nám kradou naše peníze. Když se začneme koncentrovat, měli bychom cítit, že nedovolíme žádnému zloději, aby vstoupil do naší mysli. Když se koncentrujeme, je pro nepřátelské síly těžké, aby do nás vstoupily. Jinak se staneme oběťmi nebožského působení špatných sil.

Abyste si vyvinuli schopnost koncentrovat se, zkuste prosím toto cvičení. V sanskrtu se mu říká trátak, což znamená zírání. Nejprve si pořádně umyjte oči studenou vodou, ne teplou ani horkou. Potom na zdi v úrovni očí nakreslete velmi malý kroužek a uvnitř něj malý černý bod. Měl by být černý, ne modrý nebo červený ani jinak zbarvený. Pak si stoupněte čelem ke zdi ve vzdálenosti asi jednoho metru a zaměřte svou pozornost na kroužek. Vaše oči by měly být uvolněné a napůl otevřené. Nechte sílu své koncentrace vycházet ze středu svého čela. Po třech či čtyřech minutách otevřete oči dokořán a snažte se cítit, že vaše oči pokryly celé vaše tělo. Ciťte, že jste od hlavy až k patě očima. Vaše celá fyzická existence se nestala ničím jiným než zrakem. Potom se prosím koncentrujte na bod uvnitř kroužku.

Nyní začněte zmenšovat předmět své koncentrace. Po několika vteřinách zkuste cítit, že se celé vaše tělo stalo tak malinké, jako je bod na zdi. Snažte se cítit, že tento bod je další částí vaší vlastní existence. Pak do bodu vejděte, pronikněte jím a projděte na druhou stranu. Z druhé strany bodu se podívejte zpět a uvidíte své vlastní tělo. Vaše fyzické tělo je na jedné straně, ale silou své koncentrace jste na druhou stranu bodu vyslali své subtilní tělo. Pomocí svého subtilního těla uvidíte své fyzické tělo a pomocí svého fyzického těla uvidíte své subtilní tělo.

Když jste se začali koncentrovat, vaše fyzické tělo se zcela stalo vizí. V tu chvíli byl bod na zdi vaší skutečností. Jakmile jste do bodu vstoupili, vize a skutečnost se staly jedním. Byli jste vizí a byli jste i skutečností. Když jste se z bodu podívali zpátky na sebe, postup se obrátil. V ten okamžik jste se stali vizí mimo sebe a místo, na které jste se vrátili, vaše tělo, bylo skutečností. Potom se vize a skutečnost staly opět jedním. Pokud dokážete vidět vizi a skutečnost tímto způsobem, vaše koncentrace je naprosto dokonalá.

Dokáže-li vás síla vaší koncentrace dovést na druhou stranu bodu, který jste nazývali skutečností, pak celé vaše bytí půjde daleko za vizi i skutečnost. A jakmile překonáte svoji vizi i skutečnost, získáte bezmeznou sílu. Tuto sílu koncentrace budete moci použít pro svůj duchovní život, pro svůj intelektuální život, během práce, během vaření a během všeho, co budete dělat.

Ve chvíli, kdy se posadím k meditaci, přicházejí do mé mysli všechny možné hloupé nebo nečisté myšlenky. Existuje nějaká konkrétní technika, kterou mi můžete doporučit, aby mi pomohla tyto myšlenky překonat?

Sri Chinmoy: Nejprve musíte zjistit, zda přicházející útočící myšlenky jsou z vnějšího světa, nebo z vašeho nitra. Musím vám říct, že je na začátku obtížné rozlišit myšlenky, které přicházejí z vnějšku, od myšlenek, které vycházejí z nitra. Postupně ale budete schopni cítit, že myšlenky přicházející z vnějšku můžete zahnat rychleji než myšlenky, které na vás útočí zevnitř. Pro každého z vás je teď lepší, když budete nejprve bojovat s vnějšími myšlenkami a později se vypořádáte s myšlenkami vnitřními.

Když vidíte, že přichází nějaká myšlenka, zkuste z vašeho srdce vynést vůli své duše a přivést ji přímo před vaše čelo. Ve chvíli, kdy vůle vaší duše uvidí vyrušující myšlenku, bude muset tato myšlenka zmizet.

Nyní bych chtěl mluvit o myšlenkách, které jste již v sobě nashromáždili. Když zpozorujete myšlenku vycházející z vašeho nitra a když tato myšlenka není božská, ale je absolutně nečistá a neosvícená, měli byste se okamžitě pokusit udělat jednu ze dvou věcí. Pokuste si představit, že v horní části vaší hlavy je díra, a pak tuto myšlenku vypusťte ven jako řeku, která teče pouze jedním směrem a nevrací se. Je pryč a jste od ní osvobozeni. Druhou metodou je cítit, že jste nekonečným oceánem s jeho tichým, klidným pocitem hlubokého míru, ve kterém si u hladiny hrají ryby. Oceán nevěnuje žádnou pozornost tomu, jak ryby čeří hladinu.

Nejprve mysli

Nejprve mysli na Boha,
a potom stoluj s člověkem.
Nedělej to obráceně.

Nejprve mysli na soucit,
a potom medituj na spravedlnost.
Nedělej to obráceně.

Nejprve mysli na svou vlastní dokonalost,
a potom se zabývej myšlenkou, jak projevit Boha.
Nedělej to obráceně.

Je pro mě obtížné soustředit se na své srdce déle než pár minut. Můžete mi nějak poradit?

Sri Chinmoy: Když se koncentrujete na srdce, tak první věc, na kterou byste měli myslet, je láska. Láska znamená vítězství nad časem. Ke svému manželovi a synovi chováte veškerou lásku, pozornost a zájem. Když onemocní nebo vás potřebují, strávíte s nimi hodiny a hodiny. Jste jim k dispozici dvacet čtyři hodin denně; jste připravena dát jim ze své lásky všechno. Vaši drazí ale s vámi budou šedesát nebo sedmdesát let, a pak vás opustí. Měli byste ale vědět, že uvnitř vašeho srdce je Někdo, kdo vás má nekonečně víc rád než váš manžel a děti, a tím je Bůh. V tomto světě máte své drahé po několik let a dáváte jim všechno, co můžete. Vypadá to, že vaše láska, kterou jim nabízíte, nikdy neskončí. Ale Toho nejdražšího budete mít na celou Věčnost, a budete-li Mu chtít nabídnout svou lásku, bude přirozeně úplná, nekonečná a věčná.

Budete-li se soustředit na své srdce a několikrát oduševněle opakovat: „Láska, láska, láska“, spatříte, jak láska rozšiřuje svůj vlastní obzor. Ztotožňuje se s časem a zároveň čas přesahuje, neboť potřebuje naplnění. Když bude láska chtít naplnění, nezůstane s časem jen na pět nebo deset minut. Rozprostře se do Věčnosti. Jestliže to víte a meditujete na své srdce, přijde rozpětí času, přijde rozpětí blaženosti, přijde naplnění duše. Budete-li se snažit cítit lásku, zvětšíte svou schopnost aspirace, zvětšíte svou schopnost realizace a zvětšíte svou schopnost jednoty s celým světem.

Když se chceme koncentrovat nebo meditovat na určitou myšlenku nebo problém, jak bychom to měli udělat?

Sri Chinmoy: Nejprve se podívejme na problém. Musíte znát jeho závažnost. Pokud je to vážný problém, budete na něj samozřejmě muset meditovat po dlouhou dobu. Pokud není vážný, můžete jej vyřešit během několika minut. Pokud se soustředíte na jakýkoli problém, velký nebo malý, myslete na něj jako na něco skleněného. Pokud sklo spadne, rozbije se. Je křehké a rozbitné, a tak ho můžeme kdykoliv rozbít. Pokud budete k problému přistupovat stejně, zjistíte, že je to nejjednodušší způsob, jak ho vyřešit. Pokud jej ale budete považovat za něco velmi těžkého nebo pevného, nebudete schopni nalézt řešení.

Nyní se nad tím zamysleme. Řeknete, že se přirozeně soustředíte pouze na dobré myšlenky. Bohužel však nevědomě přemýšlíme o špatných myšlenkách. Žárlivost, pochyby, podezírání — to vše nevědomě opatrujeme. Když přijde tento druh špatných myšlenek, ciťte, že špatná myšlenka představuje osobu. Jen pomyslete na žárlivost, strach, pochybnost a pokrytectví jako na lidi a okamžitě jim přiřaďte lidskou podobu: „Tento člověk má nebožské vlastnosti.“ Když je to dobrá myšlenka, dejte jí také formu: „Tento člověk má všechny dobré vlastnosti — pokoru, upřímnost atd.“

Co tedy uděláte? Když vidíte dobrého člověka, ciťte, že vás povede, a zkuste ho následovat tak dlouho, jak chcete. Ale pokud vidíte špatného člověka — člověka plného strachu, úzkostí atd. — ciťte, že vás bude nemilosrdně pronásledovat a že mu musíte okamžitě utéct. Nikdy mu nesmíte dovolit, aby se k vám přiblížil. Když před sebou uvidíte něco ničivého, okamžitě jednejte, jako by vás to chtělo zničit. Ciťte, že je váš život v nebezpečí. V duchovním životě lidé velmi často neberou špatné myšlenky dostatečně vážně. Tyto nebožské vlastnosti opatrujeme a myslíme si, že to jsou jen mouchy, které nás obtěžují. Když ale máte tyto nebožské vlastnosti, měli byste cítit, že jsou horší než draci, že je to něco velmi nebezpečného.

Guru, jak moc je důležité meditovat s otevřenýma očima? Někdy cítím tvou přítomnost více, když mám zavřené oči.

Sri Chinmoy: V devadesáti případech ze sta se stává, že žáci, kteří mají během meditace zavřené oči, usínají. Pět minut meditují a poté patnáct minut přebývají ve světě spánku. Není v tom žádná dynamická energie, ale jen letargie, sebeuspokojení a jakýsi poklidný sladký pocit. Pak se po určité době zázračnou Boží Milostí vrátí a dvě, tři minuty zase meditují.

Když máte během meditace zavřené oči a vejdete do světa spánku, můžete se těšit z nejrůznějších představ. Vaše plodná představivost ve vás vzbudí pocit, že vcházíte do světa andělů. Je mnoho způsobů, jak můžete sami sebe přesvědčit, že máte překrásnou meditaci. Žil jsem kdysi v ášramu, kde starší členové, kteří tam byli třicet nebo čtyřicet let, vstoupili do své „nejvyšší meditace“, nechali se přepadnout noční můrou a křičeli ze spaní. Nebyli si toho ale vědomi. A pak, když s nimi někdo zatřásl, řekli: „Co to děláš? Proč mě rušíš? Byl jsem ve své nejvyšší meditaci!“ Měl jsem bratrance, který kdysi meditoval v noci osm nebo dvanáct hodin se zavřenýma očima, a když ráno vstal, začal se hádat a bojovat s ostatními. Toto není meditace; to je velmi snadný způsob sebeklamu.

Pokud necháte oči otevřené, můžete se v té chvíli stát soudcem své vlastní meditace. Půjdete-li ve své meditaci velmi vysoko a budete mít opravdu dobrou vizi, tak s otevřenýma očima nebudete mít pocit, že jsou to všechno halucinace. Jestliže máte opravdu dobrou vizi s otevřenýma očima, neztratíte ji. A pokud je to falešná vize, okamžitě to poznáte.

Pokud máte dobrou meditaci se zavřenýma očima a ucítíte, že po vás leze například šváb, okamžitě polekaně nebo vyděšeně vyskočíte. Když jste se zavřenýma očima ve vyšším světě a toto stvoření Matky Země vás vyruší, tehdy neexistuje žádné spojení mezi tímto konkrétním tvorem a vaší vlastní existencí. Automaticky se budete bát nebo se rozzlobíte. Budete cítit: „Jsem ve svém nejvyšším vědomí a toto nebožské stvoření mě obtěžuje.“ Protože jste polekaní a vyděšení, vaše meditace zmizí. Pokud ale máte pootevřené oči, víte, že patříte do tohoto světa. Zachováváte si svou vyrovnanost a vnitřní sílu zde na Zemi. Udržujete si své mistrovství nad fyzickou úrovní.

Když necháte oči otevřené, budete na bojišti života jednat jako hrdinové. Nejlepší je meditovat s očima částečně otevřenýma a částečně zavřenýma. Tento druh meditace s napůl otevřenýma očima se nazývá meditace lva. Pokud máte upřený pohled s plně otevřenýma očima, budete mít v sobě napětí. Napůl otevřené oči jsou vždy nejlepší. Tímto způsobem může vašima očima proudit aspirace.

Jste kořenem stromu a zároveň jste jeho nejvyšší větví. Vaše část, která má oči napůl otevřené, cítí, že je kořenem, který symbolizuje Matku Zemi. Druhá část s napůl zavřenýma očima je nejvyšší větví, světem vize, nebo můžeme říct Nebem. Strom bez kořenů není stromem a musí mít také větve. Když budete mít oči částečně otevřené a částečně zavřené, můžete se cítit jako strom ve své celistvosti, od kořene až po nejvyšší větev. Vaše vědomí je na nejvyšší úrovni a zároveň je i tady na Zemi se snahou tento svět přeměnit.

Když jsou vaše oči napůl otevřené, soustředíte svou vědomou pozornost nejen na fyzickou úroveň, ale také na úroveň podvědomí. Protože jsou vaše oči částečně otevřené, neusnete a neskončíte v jednom z nižších světů. Hrozíte světu podvědomí: "Podívej, jsem bdělý. Nemůžeš mě vzít do své říše." Dobýváte a snažíte si podrobit podvědomý svět spánku.

Současně vás zve i další svět, svět bdělosti, se svým hlukem a rozptylováním, ve kterém si udržujete svou ostražitost. Pokud vás vnější svět ruší, budete na začátku možná chtít nechat oči zavřené. Až se však ve svém duchovním životě stanete pokročilejší a vnitřně silnější, můžete toto rozptylování překonat.

Považujme meditaci za něco velmi mocného a stálého. Na bojišti života potřebujeme zdolat strach, pochybnosti, úzkost, obavy a všechny naše další nedokonalosti. Když chceme na fyzické úrovni něčeho dosáhnout, nikdy nezavíráme oči. Pokud chceme zde na zemi vyhrát závod, nemůžeme běžet se zavřenýma očima. Můžeme zakopnout a spadnout. V duchovním životě je to stejné. Když chceme běžet co nejrychleji, když chceme rozvíjet vnitřní sílu, musíme být neustále ostražití, dynamičtí a bdělí. Musíme běžet s otevřenýma očima.

Fyzická mysl někdy potřebuje být přesvědčena o tom, co děláme. Předpokládejme, že Mistr snáší dolů Mír, Světlo a Blaženost. Je-li žák velmi přijímavý a dokáže-li ztotožnit svou existenci s Mistrovým vnitřním konáním, pak nemusí nechávat oči otevřené. Ale i pro tohoto žáka bude užitečné, nechá-li své oči otevřené a bude vidět, co Mistr dělá, protože Mistrovy fyzické oči mohou přesvědčit mysl hledajícího. Světlo ve skutečnosti přichází z duchovního oka Mistra, z třetího oka, ale své bohatství nabízí hledajícímu prostřednictvím fyzických očí. V pohybech Mistrových očí je světlo. Chce-li někdo oddaně získat Mistrovo světlo, může to udělat efektivněji, pokud skutečně vidí Mistrovy oči. V opačném případě, bude-li mít hledající oči zavřené, může si pomyslet: „Možná na nás Mistr ani nemedituje. Může tu fyzicky být, ale jeho vědomí putuje někde jinde.“ Jsou-li však oči hledajícího otevřené a on vidí svého Mistra v hluboké meditaci přímo před sebou, pak je přesvědčen o tom, co pro něj Mistr dělá. Jestliže žák meditoval několik minut s otevřenýma očima a pokud se zcela ztotožnil s Mistrem, pak i když oči zavře, musí Mistra vidět a cítit přímo před sebou.

Pokud cítíte, že vaše meditace je hlubší, když máte oči zavřené a můžete-li při tom zůstat plně bdělí a zřetelně cítit mou vnitřní přítomnost, aniž byste vstoupili do světa představivosti, nebudu mít žádné námitky, pokud budete mít oči zavřené. Každé pravidlo připouští výjimku. Existuje mnoho duchovních Mistrů, kteří meditovali se zavřenýma očima, ačkoli velmi dynamičtí duchovní Mistři nechávali své oči otevřené. Ale po většinu času — a to vím z osobní zkušenosti a ze své jednoty s mými žáky — pokud budete mít oči napůl otevřené, bude to mnohem lepší.

Modlitba

Modlitba
je nejmladším bratrem.
Pláče a pláče,
aby viděla Otcovu výšku.

Meditace
je nejstarším bratrem.
Usmívá se a usmívá,
aby se zabydlela v Otcově výšce.

Modlitba
mi říká,
kam jít.

Meditace
mi říká,
jak žít.

Cítíte, že je potřeba při meditaci zaujmout zvláštní pozici, například sedět v lotosovém sedu?

Sri Chinmoy: Je to individuální. Nejdůležitější je udržet vzpřímenou a rovnou páteř a mít tělo uvolněné. Existuje mnoho lidí, kteří velmi dobře meditují, zatímco sedí na židli. A je také mnoho lidí, kteří sedí v lotosové pozici, jenom aby se předváděli, zatímco jejich mysl se potuluje jinde. Musíte vědět, jakou kontrolu máte nad myslí. Pokud máte kontrolu nad myslí, můžete meditovat při běhu, při rozhovoru s lidmi; ale jestliže nad svou myslí kontrolu nemáte, pak je lepší se posadit někam do rohu místnosti a udržovat své tělo, zejména záda, vzpřímené.

Když začátečník vstoupí na duchovní cestu, stává se obvykle obětí lenosti. Meditace je pro něj něčím novým a nemusí hned získat uspokojivý výsledek nebo mít potřebnou trpělivost. Je tedy nutné, aby se co nejrychleji ukáznil. Ale pro někoho, kdo již ochutnal nějaké vnitřní jídlo — vnitřní Světlo, Mír nebo Blaženost — není nutné procházet takovou přísnou disciplínou, protože se pro něj meditace stala spontánní. Zatímco chodí, zatímco dělá kancelářské práce, jeho mysl je zaměřena na Boha, medituje na Boha. Když s někým mluví, hovoří jen jeho ústa, ale jeho mysl se nachází někde jinde.

Ve vašem případě jste sám svým nejlepším soudcem. Co se stane, když začnete meditovat? Pokud se vaše mysl potuluje, potom buďte velmi opatrný. Pokud vaše mysl nebloudí a vy víte, že umíte držet otěže, potom není při meditaci vůbec nutné sedět v lotosové pozici.

Říká se, že pokud si někdo sedne asi na jednu hodinu se zkříženýma nohama na podlahu, je zcela tichý a klidný a nemá žádné myšlenky, pak jeho páteří začne stoupat energie. To se mi ale nikdy nestalo.

Sri Chinmoy: Lidé říkají mnoho věcí, knihy nám říkají mnoho věcí, ale prvořadý význam má individuální zkušenost. Neříkám, že vám knihy říkají lži nebo že lidé, kteří měli tuto zkušenost s energií, se mýlí. Ne, mají pravdu ve svém vlastním tvrzení, ve svých vlastních zkušenostech. A to, co prožíváte vy, je to pravé pro vás.

Ale bohužel děláte jednu chybu. Pokud si myslíte, že pouhým patnáctiminutovým nebo půlhodinovým sezením se zkříženýma nohama si rozvinete vnitřní energii nebo získáte vyšší zážitky, pak se mýlíte. V indických vesnicích je mnoho lidí, kteří mohou sedět celé hodiny se zkříženýma nohama. Ale zeptejte se jich, jestli prožili nějaké duchovní zážitky. Pokud jsou dostatečně upřímní, řeknou, že ne. Existuje mnoho lidí, kteří praktikují ásany, fyzické polohy těla po mnoho let, aniž by získali jen jediný výjimečný zážitek. Proč? Není to jen o držení těla. Není to o pozici ani o tom, jak sedíte. Je to o aspiraci. Pokud máte kapacitu, můžete si dokonce lehnout a meditovat. Můžete zároveň běžet a meditovat.

Meditace musí přijít z hloubky vašeho nitra jako pláč hladového dítěte po jídle. Když má dítě hlad a zoufale pláče, matka přiběhne, ať už je v kuchyni nebo v obývacím pokoji, aby ho nakrmila, protože cítí, že pláč přichází z dětského srdce. Pokud máte vnitřní volání po Bohu nebo pokud cítíte, že si potřebujete v sobě rozvinout tuto božskou energii, potom se vám to musí podařit. Tato energie musí vystoupat vzhůru.

Takže si nedělejte starosti se sezením v přísné lotosové pozici, padmásaně. Sedněte si rovně, ale uvolněně. Když meditujete, nemějte své tělo ztuhlé. Někdy lidé cvičí padmásanu, lotosovou pozici, ale jsou naklonění dopředu nebo mají celé tělo velmi ztuhlé. A když je tělo ztuhlé, přirozeně nebudou přijaty božské, naplňující kvality, které tělem plynou a proudí. Pokud tedy sedíte se zkříženýma nohama, ale vaše tělo je ztuhlé, pak prosím okamžitě zapomeňte na svou pozici. Zkuste jen sedět vzpřímeně, ale uvolněně.

Ve vašem případě jasně vidím, že vaše pozice je správná, ale bohužel chybí to, co je skutečně potřebné v lotosové pozici. Když sedíte se zkříženýma nohama a nadechujete se, celé tělo by mělo vědomě cítit proud božské Lásky proudící dovnitř a skrze něj. Bez Lásky není ani Bůh, ani lidská existence. Milujete sebe, milujete Boha, milujete své nejdražší a nejbližší a milujete celé lidstvo. Nejprve se prosím pokuste vynést do popředí aspekt Boží Lásky, a jakmile tento aspekt lásky budete mít v sobě, uvidíte, že všechny ostatní aspekty přijdou také. Láska je průkopníkem všech božských vlastností. Když tedy pláčete po Bohu, ciťte Lásku — okamžitou, spontánní, bezvýhradnou, oduševněnou Lásku. Všechny božské vlastnosti Boha musí tuto božskou Lásku následovat.

Někdy rád medituji vleže, dělám to špatně?

Sri Chinmoy: Chtěl bych říct, že tento způsob meditace není vhodný ani pro začátečníky, ani pro ty, kdo meditují již několik let. Je to pouze pro velmi pokročilé žáky a pro realizované duše. Když budou ostatní zkoušet meditovat vleže, okamžitě vstoupí do světa spánku nebo do určitého druhu snění či dřímoty. A vleže navíc není vaše dýchání tak dokonalé, jako když sedíte, protože není vědomé a řízené.

Můžeme ve své meditaci vědomě vzývat svou duši? A pokud ano, jak?

Sri Chinmoy: Ve své meditaci můžete vědomě vzývat svou duši a přivést její přítomnost do popředí. Je to ve skutečnosti jeden z nejrychlejších způsobů realizace Boha. Ale vše záleží na tom, co chcete z přítomnosti duše získat. Právě teď jsem před vámi. Víte, že před vámi je člověk, který realizoval Boha. Vy i mnoho dalších lidí mě vidíte. Pokud má někdo více aspirace než vy, potom tento člověk přirozeně získá z mé přítomnosti více výhod, více dosažení a více naplnění než vy. Když přivedete duši do popředí, uděláte velmi rychlý pokrok, pokud je vaše aspirace intenzivní.

Pokud víte, že když duše vystoupí do popředí, dosáhnete rychlejšího pokroku, jak můžete duši vynést do popředí? Nejjednodušší způsob je tento: když začnete meditovat, ciťte, že nemáte tělo, nemáte vitálno, nemáte mysl, nemáte ani srdce — máte pouze duši. Jediná věc ve vašem vlastnictví, vaše duše, je tím nejcennějším na celém světě.

Dále ciťte, že to, čeho si nejvíce vážíte a čeho si nejvíce ceníte, by se mělo stát celým vaším životem. Neciťte, že to musíte vlastnit; ciťte, že do toho musíte vrůst. Když jste ve velmi hlubokém stavu meditace, tak si mě, svého Gurua, všichni ceníte. Proč? Protože cítíte, že váš Guru něco realizoval, něčeho dosáhl. Toto je vaše první uvědomění. Vaše druhé uvědomění by mělo být, že nestačí jen cítit, že jsem něco realizoval, ale také musíte do této realizace vrůst.

Pokud pláčete po tom, aby vaše duše vystoupila do popředí a cítíte, že musíte vrůst do božskosti duše, duše bude cítit, že ji potřebujete, a uvidí, že se jí chcete stát. Když vaše pozemské touhy zmizí a ve vašem životě zůstane pouze nebeská aspirace, tehdy duše musí vyjít do popředí, protože cítí, že jste připraveni ji přijmout.

Jaký je nejlepší přístup při společné meditaci?

Sri Chinmoy: Nejprve musíte vědět, jaký druh vibrací při meditaci s ostatními získáváte. Tady jste všichni dobrými meditujícími. Na vnitřní i na vnější úrovni jste byli pod mým vedením po dlouhou dobu, takže zde nikdo nebude nikoho stahovat dolů. Když meditujete s žáky svého standardu nebo s žáky o něco méně pokročilými, nebudete cítit žádný rozpor, protože každý ví, jak meditovat svým vlastním způsobem, a každý sám medituje.

Neustále se snažte jít nahoru. A až se dostanete do určité výšky, ciťte, že jste pták se dvěma křídly. Co potom uděláte? Stačí sletět dolů a vynést své bratry a sestry na svých křídlech. Vaše křídla jsou velmi silná, takže sletíte dolů a naložíte své bratry a sestry. Jestliže jste s milými lidmi, kteří také dobře meditují, je to ten nejlepší přístup.

Předpokládejme ale, že meditujete s jinou skupinou. Potom získáte jiné vibrace, jiné zážitky. Předpokládejme, že cítíte, že vedle vás jsou lidé s nižším standardem meditace, lidé, kteří nevědí jak meditovat, nebo kteří si užívají vitálních, emocionálních a nečistých myšlenek. Sedí vedle vás a snaží se vás oklamat, snaží se vás přimět k tomu, abyste věřili, že mají úžasnou meditaci. Možná ale myslí na své přátele nebo přítelkyně nebo na jiné emocionální vztahy a vy cítíte, že do vás vstupují velmi ošklivé vibrace. Co v té chvíli uděláte? S vlastní aspirací půjdete k Nejvyššímu a poté, když získáte pevnou sílu, budete se snažit ochránit sami sebe. Nedovolte těmto lidem, aby do vás vstoupili, a vy nevstupujte do nich. Pokud do nich chcete vstoupit, budete chyceni: ztratíte všechno, co jste během meditace získali. A jestliže jim dovolíte, aby vstoupili oni do vás, je to jako když do sebe dovolíte vstoupit cizím prvkům; vstoupí do vás a zničí vás.

V první skupině nebyly žádné cizí prvky; všichni žáci byli jen rozšířenou částí vašeho vědomí. Pokud těm z jiné skupiny chcete posloužit, pak se svou vlastní meditací jděte k Nejvyššímu a nabídněte jim dobrou vůli prostřednictvím svého srdce a své osvícené mysli. Ale nevstupujte na fyzickou úroveň, abyste to vyzkoušeli. Udělejte to ze své vnitřní dobré vůle. Samotná dobrá vůle má svou sílu. Půjdete k Nejvyššímu a řeknete: „Tito bratři a sestry nejsou čistí, nechovají se dobře. Ó Nejvyšší, dej jim čistotu. Pokud získají trochu čistoty, začnou upřímně aspirovat.“ To by měla být vaše modlitba — dát jim určitou čistotu, aby mohli mít lepší meditaci. Musí se to dělat tímto způsobem.

Jak může žák získat ze společné meditace ve skupině největší užitek?

Sri Chinmoy: Když meditujete ve skupině, ciťte, že hledající, se kterými společně sedíte, nejsou oddělenými jednotlivci, ale jsou jedním celkem. Nemyslete na jednotlivé žáky. Ciťte, že jste jediný člověk, který tam medituje, a že jste za meditaci plně zodpovědní. Společná meditace je meditace s pocitem neoddělitelné jednoty, absolutní jednoty. Jste jediná meditující osoba a jste ten, kdo sleduje sám sebe; není tam nikdo jiný. Jste pozorovatelem a jste hledajícím, ne kvůli svému egu, ale kvůli vaší neoddělitelné jednotě.

Jinak se možná budete dívat stranou a myslet si: „Co jsem dnes udělala, že nemůžu meditovat stejně dobře jako ona?“ Nebo: „Proč musím vedle něj meditovat? Jeho vědomí je tak nízké.“ Nebo: „Proč jsem sem přišel? Půjdu raději meditovat domů.“ Tímto způsobem si budete myslet, že někdo medituje lépe než vy, nebo že vás někdo stahuje dolů a je pod vaši důstojnost s ním meditovat. Když začínáte meditovat s ostatními, pokud přijmete každého za svého vlastního, tak budete mít dobrou meditaci. Když do vás všichni vstoupí, když s vámi všichni splynou, pak získáte maximální užitek.

Zachovávám si dokonalou svobodu

Ve své modlitbě si zachovávám
dokonalou svobodu.
Modlím se jen k Nejvyššímu Pánu.

Ve své meditaci si zachovávám
dokonalou svobodu.
Medituji jen na Nejvyššího Osvoboditele.

Ve své lásce si zachovávám
dokonalou svobodu.
Miluji jen svého Milovaného Nejvyššího.

Nahoru a dolů

Modlitba stoupá;
Boží Soucit sestupuje.

Aspirace stoupá;
Boží Spása sestupuje.

Meditace stoupá;
Boží Osvobození sestupuje.

Odevzdání stoupá;
Boží Dokonalost sestupuje.

Část II — Čas pro meditaci

Kdy je nejlepší čas pro meditaci, pokud chcete získat například mír?

Sri Chinmoy: Pokud potřebujete mír, meditujte brzy večer, mezi šestou a sedmou. Příroda, která nabízí své pozdravy zapadajícímu slunci, vás bude inspirovat, těšit a bude vám pomáhat.

Pokud potřebujete sílu, meditujte ve dvanáct v poledne. Planoucí slunce a nejdynamičtější hodina dne vám budou pomáhat.

Pokud potřebujete radost, meditujte brzy ráno mezi pátou a šestou. Matka Země se svou nejsladší láskou vám bude pomáhat.

Pokud potřebujete trpělivost, meditujte večer. Meditujte v sedu u úpatí stromu. Meditujte na strom. Jeho obětující vědomí vám bude pomáhat.

Pokud potřebujete lásku, meditujte o půlnoci na svou vlastní fotografii. Váš Vnitřní Pilot vám bude pomáhat.

Pokud potřebujete čistotu, meditujte na svůj nádech a výdech brzy ráno před tím, než opustíte postel. Vaše duše vám bude pomáhat.

Ve své odpovědi jste uvedl, že nejlepší čas pro meditaci na sílu je ve dvanáct hodin v poledne. Co když v té době nemůžu meditovat?

Sri Chinmoy: Pokud chcete konkrétní božské vlastnosti — mír, sílu, radost atd. — pak byste měli meditovat v těch konkrétních hodinách, které jsem zmínil. Ale pokud chcete božskou sílu, sílu, která vám dá vnitřní sílu k boji proti nevědomosti, a nemůžete meditovat v poledne, nevadí. Můžete klepat na Boží dveře v kteroukoli denní nebo noční hodinu a On vám dá, co chcete. Ale v těch konkrétních hodinách, které jsem zmínil, je klepat na dveře snazší. Všechno má svůj vlastní čas. Brzy ráno jíte jídlo, kterému říkáte snídaně. Ale pokud dáte přednost tomuto jídlu v podvečer, můžete to snadno udělat. Je to výživné jídlo a můžete ho jíst kdykoli budete chtít.

Kdy je nejlepší hodina k meditaci? Je šest hodin ráno dostatečně brzy nebo existuje lepší čas?

Sri Chinmoy: Můžete meditovat kdykoli během dne, ale některá doba je lepší než ostatní. Nejlepší čas na meditaci je brzy ráno. V této době jste stále ve světě snů, ve světě povzbuzujících a naplňujících snů, z nichž vyrůstá skutečnost. Časně ráno, než vyjde slunce, není ještě vědomí země neklidné. Svět dosud nevstoupil do svého denního shonu. Příroda je klidná a tichá, a pomáhá nám meditovat. Když kolem nás příroda ještě spí, usne také zvířecí v nás, naše nebožská přirozenost. Vnější příroda a zvířecí sklony v nás jdou pospolu. Proto je časné ráno okamžikem, kdy naše probuzené, aspirující vědomí může a mělo by meditovat, aby z meditace získalo to nejlepší.

V poledne se příroda stává neklidnou a divokou: z univerzální přírody potom nedostáváme tolik uspokojení. Ve večerních hodinách se příroda stává tichou a klidnou. Připravuje se na odpočinek a neobtěžuje nás; spíš nám pomáhá dělat to, co rádi děláme. Když meditujeme večer, můžeme se podívat na zapadající slunce. Tehdy bychom se měli pokusit cítit, že jsme se stali zcela jedním s vesmírnou přírodou. Měli bychom cítit, že jsme během dne sehráli svou roli co nejuspokojivěji a stejně jako slunce si jdeme odpočinout.

Úplně nejlepší čas na meditaci je mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno. Je to Brahma muhurta, Hodina Boha. V indické tradici je to nejpříznivější doba pro modlitby a meditace. Védští zřeci přišli na to, že je to nejlepší doba, protože právě v tuto dobu meditují všichni vesmírní bohové. Je to okamžik, kdy začínají plnit své nebeské povinnosti na výslovný příkaz Nejvyššího. V tuto božskou hodinu můžete také začít svou vnitřní cestu. Nezáleží na tom, na jaké úrovni jste, dokonce i když jste naprostí začátečníci a budete v tu dobu meditovat, setkáte se jen s velmi malým odporem. Lidé na Západě, kteří chodí spát ve dvanáct hodin nebo v jednu, nemohou očekávat, že budou schopni meditovat ve tři nebo ve čtyři hodiny. Chcete-li meditovat ve čtyři hodiny, měli byste jít předcházející večer spát v devět hodin. Pro aspiranta, který právě začal s duchovní životem, je sedm nebo osm hodin spánku nezbytných. Začnete-li spát jen tři nebo čtyři hodiny jenom proto, abyste mohli vstávat ve čtyři ráno, budete si zahrávat se zdravím. Duchovně nezískáte žádný užitek, protože budete-li vyčerpáni, nebudete schopni pořádně meditovat a tělo se postaví jako překážka vašemu vnitřnímu pokroku. Až ve svém duchovním životě uděláte určitý pokrok, postupně budete schopni ubírat hodiny ze svého spánku. Jakmile začne vaše fyzické vědomí přijímat světlo shůry, jeho potřeba spánku se bude zmenšovat.

Pokud však nemůžete meditovat v tuto hodinu, je nejlepší doba co nejdříve po probuzení, před tím, než se začnete věnovat svým každodenním činnostem, nejlépe před sedmou hodinou ranní. Dříve než na vás zaútočí vnější svět nebo od vás začne něco vyžadovat, se snažíte vstoupit do vnitřního světa, abyste se nasytili. Nakrmíte v sobě božské dítě před tím, než budete muset krmit své fyzické děti a starat se o členy své nejbližší rodiny. Pokud přichází Bůh jako první, jde všechno hladce. Pokud dokážete potěšit toho nejdražšího v sobě, jímž je Bůh, než se začnete věnovat svým pozemským činnostem, přirozeně budete dělat tu správnou věc.

Když se rozední, chcete začít svůj život s inspirací. Jestliže ráno ztratíte inspiraci, bude pryč po většinu dne. Abyste získali inspiraci, brzy ráno prosím nabídněte Bohu svou radost, lásku a vděčnost. I když můžete nabídnout jen velmi málo, Bůh vám dá mnohem více. Vyvolá ve vás pocit, že jste Jeho pravým dítětem, a dá vám pocit neoddělitelné božské jednoty s Ním. Když brzy ráno dokážete nabídnout lásku, radost a vděčnost, můžete získat nejlepší druh meditace.

Pokud ale nemůžete meditovat ráno, druhý nejlepší čas na meditaci je večer, když jste se vrátili ze své kanceláře nebo z jiného zaměstnání. Měli byste se osprchovat a meditovat předtím, než se najíte. Ale zdaleka nejlepší čas na meditaci je vždy ráno, když vstanete.

To, co má

Jeho koncentrace mu dala
    to, co má: Sílu.
Se Silou změnil
    životy mnoha lidí.

Jeho meditace mu dala
    to, co má: Lásku.
S Láskou změnil
    tvář lidstva.

Jeho kontemplace mu dala
    to, co má: Jednotu.
Se svou Jednotou se stává člověkem,
    božským milovníkem;
Se svou Jednotou se stává Bohem,
    Milovaným Nejvyšším.

Pokud vstanu ve tři nebo ve čtyři hodiny ráno, je špatné jít po meditaci znovu spát?

Sri Chinmoy: Ne, vůbec to není špatné. Ale pokud můžete pokračovat v meditaci, je to nekonečně lepší. Jestliže spíte do osmi nebo devíti hodin, protože jste ve čtyři hodiny meditovali, vaše vlastní vitální síly nebo agresivita země, které jsou v tuto hodinu neklidné, naruší vaše vědomí. Tento neklid z vědomí země nebo z vašeho vlastního nižšího vitálna může vstoupit do výsledků meditace, kterou jste měli o několik hodin dříve ve tři nebo čtyři hodiny. Pokud tedy po meditaci půjdete spát, nejlepší je potom vstát ráno v pět nebo v šest hodin.

Je důležité, aby hledající meditovali pravidelně ve stanovenou hodinu každý den?

Sri Chinmoy: Pomáhá, když si, zejména na začátku své duchovní cesty, vyhradíte zvláštní čas na meditaci, protože lidská mysl je velice zrádná. Ponechána sama sobě, nevědomá, temná mysl se vám pokusí zabránit, abyste udělali duchovně to správné. Bude nacházet mnoho výmluv, aby vám znemožnila naplnit přání vaší duše. Ale bude-li vaše aspirace upřímná a intenzivní, kázeň v dodržování pravidelného času vám pomůže bojovat proti letargii a nevyzpytatelnosti mysli.

Pokud přijde Bůh a zaklepe na dveře vašeho srdce, budete v té chvíli tvrdě spát? Vy a On jste se domluvili na určitou hodinu, ale když přijde, tvrdě spíte. V běžném životě vás učitel neomluví. Ale naštěstí je tady učitel Bůh a ten vám odpustí. Přijde každý den. Pokud tam zítra nebudete, opět vám bude odpuštěno. Nebudete se však moci omluvit sami sobě. Vaše jednota s Bohem vám nedovolí, abyste si odpustili. Vaše duše vám vytvoří takové bolesti, že se budete cítit velmi špatně. Láska vaší duše k Nejvyššímu je pro vás velmi důležitá. Když má přijít váš Věčný Přítel, jako hostitelé chcete být připraveni mnohem dříve před smluveným časem.

Všechno má svůj stanovený čas. Je čas na snídani, čas na oběd a čas na večeři. Tuto pravidelnost udržujete pro své fyzické tělo. Také v duchovním životě musí být božské dítě ve vás krmeno božským jídlem. Chcete-li nakrmit božské dítě, měli byste mít k tomu určený čas.

Nemůžete žít ze včerejšího jídla. Včera jste jedli; proto jste silní. Ale dnes musíte znovu jíst. Také v duchovním životě musíte každý den jíst. Tělo krmíte třikrát denně, tak proč nemůžete krmit duši alespoň jednou denně? Když krmíte tělo, nemáte nebo nemůžete mít pokaždé to nejlepší jídlo. Ale pokud chcete, můžete mít nejchutnější jídlo alespoň jednou denně. Brzy ráno můžete mít také nejchutnější duchovní jídlo, které můžete nabídnout své duši.

Prosím ty, kteří nemeditují pravidelně, aby zkusili meditovat pravidelně. Vy, kteří meditujete pravidelně, zkuste prosím meditovat oduševněle. Od dnešního dne se pokuste zvýšit upřímnost své meditace. Pokud jste pravidelní a oduševnělí, všimnete si svého vlastního pokroku a jednou přijde den, kdy se stanete odborníky. Tehdy budete moci meditovat při řízení auta, při vykonávání kancelářské práce, při práci v kuchyni. Tehdy nebudete potřebovat pevně stanovenou hodinu. Než se člověk stane dobrým tanečníkem, musí dělat kroky opatrně, ale poté, co se stane skutečným odborníkem, taneční kroky budou přicházet automaticky. V tu chvíli můžete meditovat dvacet čtyři hodin denně, i když budete pracovat, vykládat si s lidmi, dělat domácí aktivity a další věci. Předtím však musíte mít pevně stanovený čas a také stálé místo. Neměli byste meditovat jeden den v obývacím pokoji a druhý den v kuchyni. Ne! Prosím meditujte na jednom místě a v určitém čase. Máte-li stanovený pevný čas a místo pro meditaci, Bůh tam na vás bude v tuto hodinu čekat.

Pokud nějaký den budete muset vynechat stanovenou hodinu a bude-li to opravdu nevyhnutelné, neciťte se provinile. Nezmeškejte však tento čas kvůli lenivosti, nedbalosti nebo z vrtochu, že si chvíli můžete odpočinout, protože jste meditovali několik dní po sobě. Takové myšlenky si nesmíte vůbec připouštět.

Když jste ve skupině, zkuste také meditovat ve stanovenou hodinu. V tomto případě jste samozřejmě závislí na ostatních. Ale pokud jste ve svém vlastním životě dochvilní, tato vaše dochvilnost vstoupí i do ostatních.

Jak dlouho bych měl meditovat? Je dostatečná doba patnácti nebo dvaceti minut, nebo bych měl meditovat déle?

Sri Chinmoy: Záleží na vaší kapacitě a na tom, jaký pokrok jste vnitřně dosáhli. Pokud máte kapacitu upřímně a oduševněle meditovat půl hodiny nebo hodinu, je to dobré. Ale pokud tuto kapacitu nemáte a meditujete dvě nebo tři hodiny, bude to hloupost a naprostá ztráta času. Duše tam nebude. Pokud je mysl během vaší meditace klidná a tichá, a cítíte, že získáváte vnitřní radost a vnitřní uspokojení, pak je vaše meditace dobrá. Pokud ale po patnácti nebo dvaceti minutách čisté meditace začne pracovat pochybující, podezřívající a neosvícená mysl, pak byste měli přestat meditovat. Stejně tak, pokud bude vaše mysl neklidná a začnete myslet na své přátele a příbuzné a další podobné věci, pak je zbytečné pokračovat. Tento druh meditace nebude plodný a nedá vám žádnou radost. Můžete začít znovu později, když bude vše čisté a svěží.

Svaly se vám vyvinou fyzickým cvičením. Meditace je vnitřní cvičení; pokud cvičíte pravidelně, jeho síla se zvyšuje. I když denně cvičíte pouze pět minut, posilujete tím svaly. Poté, po několika měsících, můžete cvičit půl hodiny, hodinu nebo dvě hodiny najednou. Podobně u každodenní oduševnělé meditace přijde čas, kdy uděláte pokrok.

Není to o tom, kolik hodin meditujete, ale jak meditujete. Jestliže můžete oduševněle a oddaně meditovat patnáct minut a upřímně plakat po Míru, Světle a Blaženosti, je to lepší, než tři hodiny meditace bez jakéhokoli života v ní. Když meditujete, je-li v meditaci živoucí přítomnost, pak je to meditace. Jinak tento stav není lepší než spánek nebo smrt.

Pokud ale řeknete: „Ne, chci mít nejvyšší meditaci, abych v této inkarnaci mohl realizovat Boha,“ pak bych chtěl říct, že musíte každý den strávit docela dost hodin meditací. Pět, deset nebo patnáct minut meditace to nedokáže. Ne, pokud je vaším cílem realizovat to Nejvyšší, musíte strávit několik hodin v nejvyšší formě meditace.

Tři slunce

Vnější slunce svítí jasně
na konci mé ranní modlitby.

Moje vnitřní slunce poráží moji nevědomost
na konci mé ranní meditace.

Můj Bůh-slunce mě obejme
na konci mé ranní služby.

Zítra

Zítra vstanu
    časně ráno,
    neboť dnes jsem k smrti unavený.

Zítra budu meditovat na Boha,
    neboť dnes mě mé nečisté vitálno,
    žárlivá mysl a nejisté srdce
    trápí daleko víc,
    než moje tolerance.

Zítra budu zaručeně milovat Boha,
    neboť dnes cítím jakýsi vnitřní závazek
    potěšit mé tělo, vitálno, mysl a srdce.
    Koneckonců, tvoří můj vlastní ubohý malý život.
    ale zítra budu zcela určitě
    milovat Boha.

Vnitřní a vnější prostředí

Pokud jde o vnější prostředí, jaké je nejlepší místo k meditaci?

Sri Chinmoy: Když si vybíráme místo k meditaci, musíme být rozumní. Pokud se pokusíme meditovat uprostřed ulice, pojede auto a přejede nás. A jestliže se rozhodneme meditovat v kuchyni, jaký druh meditace tam budeme mít? Budou nás rušit všechny druhy hluku, činností a vůní. Místo abychom meditovali na Boha, budeme meditovat na jídlo.

Nejlepší výsledek ze své meditace dosáhneme, pokud budeme mít oltář v nějakém klidném rohu svého obývacího pokoje nebo ložnice. Zatímco ale sedíme před svým oltářem, měli bychom cítit ve svém srdci vnitřní oltář, jinak nebudeme mít uspokojivou meditaci. Kdekoli meditujeme, musíme vstoupit do srdce, kde můžeme vidět a cítit živý oltář Nejvyššího. U svého vnitřního oltáře je veškeré bezpečí, veškerá ochrana. Tam nás chrání božské síly. Pokud dokážeme meditovat u tohoto oltáře, musíme učinit ten nejrychlejší pokrok, protože tam se nesetkáme s žádným odporem. V mysli je neustálé zuřící bojiště. Mysl je jako Times Square na Silvestra; srdce je jako osamělá jeskyně v Himálajích.

Proč při meditaci používáte květiny a zapalujete svíčky a vonné tyčinky?

Sri Chinmoy: Někteří lidé říkají, že když meditujeme, není třeba mít kolem sebe květiny. Říkají: „Květina je v našem nitru, uvnitř je lotos s tisíci okvětními lístky.“ Ale tyto fyzické květiny nám připomínají čistotu, božství. Když se podíváme na květinu, dostaneme trochu inspirace. Pokud nebudeme mít žádnou inspiraci, nebudeme se modlit a meditovat. Prostě se spřátelíme se spánkem. Ale barva květin, jejich vůně, jejich čisté vědomí nám okamžitě dají trochu inspirace. Z inspirace získáme aspiraci a z aspirace získáme realizaci.

S plamenem svíčky je to stejné. Sám o sobě nám nedá aspiraci; je to vnitřní plamen, který nám dává aspiraci. Když však uvidíme vnější plamen, okamžitě cítíme, že je v naší vnitřní bytosti zapálen plamínek a stoupá vysoko, výš, nejvýš. A když ucítíme vůni vonných tyčinek, získáme možná jen trochu inspirace, trochu očištění, ale tuto inspiraci a očištění můžeme přidat k našemu vnitřnímu pokladu.

Spolu pobývají, spolu si hrají

Šumění řeky života umírá,
    když řeka dosáhne oceánu míru.

Činnost neosvícené mysli přestává,
    když duše obejme mysl.

Tanec srdce začíná,
    když meditace a obětování
    spolu pobývají,
    spolu si hrají.

Je součástí vaší meditace dodržování nějaké diety? Je například nezbytné být vegetariánem, abychom mohli následovat duchovní život?

Sri Chinmoy: Vegetariánská strava hraje v duchovním životě nanejvýš důležitou roli. V životě aspiranta je nanejvýš důležitá čistota. Tuto čistotu musíme vnést do těla, vitálna a mysli. Když jíme maso a ryby, vchází do nás agresivní zvířecí vědomí. Naše nervy se stávají pobouřené a neklidné, a to nás může v naší meditaci rušit. Ale mírné vlastnosti ovoce a zeleniny nám pomáhají ve vnitřním i ve vnějším životě dosáhnout vlastností sladkosti, jemnosti, prostoty a čistoty. Jestliže jsme vegetariáni, pomáhá to celé naší vnitřní bytosti posílit svou vlastní existenci. Uvnitř se modlíme a meditujeme; navenek nám pomáhá také jídlo, které získáváme od Matky Země, a které nám dává nejenom energii, ale také aspiraci.

V některých částech světa je mimořádně chladno a lidé, kteří tam žijí, si uvědomují, že nemohou jíst pouze zeleninu. Co mohou dělat? Musí jíst také maso. Nebo jsou někteří upřímní hledající, jejichž fyzická konstituce je velmi slabá. Od počátku svého života jedli maso a vytvořili si takový návyk — lze říct takový špatný návyk — že bez masa nevydrží ani jeden den. Na jedné straně mají upřímnou aspiraci, ale na druhé straně se jejich tělo bouří. V takových případech by tito aspiranti měli také jíst maso.

Mnoho hledajících došlo k závěru, že vegetarián může v duchovním životě dělat rychlejší pokrok. Současně s vegetariánskou stravou se však musí modlit a meditovat. Miliony lidí na zemi jsou vegetariáni, ale na zemi nejsou v žádném případě miliony duší, které realizovaly Boha. V Indii mají vdovy zakázáno jíst maso. Přesto se navzdory své nejhlubší lásce a úctě k indickým vdovám obávám, že ne všechny jejich duše realizovaly Boha. K realizaci Boha je potřeba aspirace, vnitřní pláč. Pokud má člověk aspiraci, vegetariánská strava podporuje jeho další pokrok, protože čistota těla pomáhá vnitřní aspiraci člověka být intenzivnější a oduševnělejší. Ale znovu opakuji, pokud člověk není vegetarián, neznamená to, že nerealizuje Boha, kdepak. Kristus, Vivékánanda a mnoho dalších duchovních Mistrů jedli maso a realizovali Boha.

Vyžaduje meditace půst nebo je v pořádku meditovat po jídle?

Sri Chinmoy: Chcete-li mít hlubokou meditaci, nejvyšší meditaci, neměli byste se snažit meditovat hned po velkém jídle. V těle máme tisíce jemných nervů, duchovních nervů. Tyto nervy po velkém jídle ztěžknou a nedovolí nám vstoupit do nejvyššího stavu meditace. Vždy se proto doporučuje meditovat s prázdným žaludkem. Chcete-li, aby vaše meditace byla co nejúspěšnější, měli byste po jídle počkat alespoň hodinu a půl nebo dvě hodiny. Ale na druhou stranu, pokud vás opravdu trápí hlad, když jdete meditovat, vaše meditace nebude uspokojivá. Hlad vás bude neustále obtěžovat jako opice. Aby byla opice na pár minut v klidu, musíte ji nasytit. V takovém případě je vhodné vypít před meditací sklenici mléka nebo džusu. To vaši meditaci nepokazí.

A jestliže jste pořádně meditovali půl hodiny nebo hodinu, vyčkejte alespoň patnáct minut nebo půl hodiny, než budete jíst, protože je potřeba, aby se výsledek meditace vstřebal, než vstoupíte do světa jídla. Během této půlhodiny se můžete procházet nebo si číst, chcete-li. Můžete si dát trošku mléka, polévky nebo džusu, ale nejezte okamžitě celé jídlo. Chcete-li si vybrat mezi meditací před jídlem a po jídle, vždy hledajícímu doporučuji, aby meditoval před jídlem. Meditujte přibližně půl hodiny, pak buďte patnáct minut v klidu a poté se najezte. Tímto způsobem dojde ke vstřebání výsledku meditace. Jestliže však budete chtít meditovat po jídle, dokonce i když si uděláte hodinu a půl pauzu, může se stát, že letargické vědomí bude stát v cestě vaší nejvyšší meditace.

Avšak půst, jak tento termín používáte, není k realizaci Boha nutný. Buddha tento způsob vyzkoušel. Přijal asketický život, ale zjistil, že nikam nevede, a tak přijal střední cestu. S pomocí půstu se můžeme do určité míry pročistit. Jednou týdně nebo jednou za měsíc se můžeme postit, abychom svou existenci pročistili od vnější agrese a nenasytnosti. Avšak každodenním hladověním se přiblížíme spíše smrti než Bohu, který je veškerým Životem. Půst není odpovědí. Odpovědí je neustálá, oduševnělá meditace, upřímná láska k Bohu a bezvýhradné odevzdání se Bohu.

Mohl byste nám něco říct o správném dýchání při meditaci?

Sri Chinmoy: Jestliže jste začátečník a chcete dýchat správně, měli byste sedět se vzpřímenou páteří. A během dýchání musíte myslet nejprve na čistotu. Další věc, kterou lze udělat, je rozvíjet tento pocit čistoty ve vašem dechu. Po několik minut si zkoušejte představovat květinu, svíčku nebo vonnou tyčinku — něco, co představuje čistotu — přímo před vaším nosem. Takto získáte automaticky pocit čistoty a přesvědčíte tím fyzickou mysl. Když se nadechujete a cítíte-li vědomě nebo i nevědomě, že dech přichází přímo od Boha, od Čistoty samotné, potom bude dech pročištěn.

Když se nadechujete, snažte se dýchat tak pomalu a tiše, jak je to jen možné, takže kdyby vám dal někdo k nosu tenkou nit, ani by se nepohnula. A když vydechujete, pokuste se vydechovat dokonce ještě pomaleji, než jak jste se nadechovali. Je-li to možné, udělejte si krátkou přestávku mezi vaším výdechem a nádechem. Můžete-li, zadržte na pár vteřin dech. Jestliže je to ale obtížné, nedělejte to. Nikdy nedělejte nic, co by mohlo poškodit vaše orgány nebo dýchací systém.

Pokaždé, když se nadechujete, zkuste cítit, že do svého těla přinášíte mír, nekonečný mír. A co je obrácená strana míru? Neklid. Když vydechujete, zkuste si představovat, že ze své vnitřní i vnější bytosti vyháníte neklid, který vidíte všude kolem. Dýcháte-li tímto způsobem, uvidíte, že vás neklid opouští. Po několika opakováních tohoto cvičení si představujte, že vdechujete Sílu a Moc z vesmíru, z kosmu. A když vydechujete, zkuste vyhnat svůj strach. Při výdechu odejde z vašeho těla veškerý strach. Potom, co to několikrát uděláte, můžete cítit, že se nadechujete radosti, nekonečné radosti, a to, co vydechujete, je smutek, utrpení a melancholie.

Další věcí, kterou můžete při nádechu dělat, je cítit, že se nenadechujete vzduchu, ale kosmické energie. Ciťte, jak do vás s každým dechem vstupuje ohromná energie, kterou využijete na pročištění svého těla, vitálna, mysli a srdce, a že ve vaší bytosti není jediného místa, které by nebylo zaplaveno proudem kosmické energie. Proudí uvnitř vás jako řeka. Když cítíte, že celá vaše bytost byla omyta nebo očištěna kosmickou energií, představujte si, že ze sebe vydechujete všechno smetí — všechny své nebožské myšlenky, temné představy a nečisté činy. Cokoli uvnitř svého systému nazýváte nebožským, cokoli nechcete považovat za své, ciťte, že to vydechujete.

Toto není tradiční jogínská pránajáma, která je složitější a systematičtější, ale je to nejefektivnější duchovní způsob dýchání. Budete-li cvičit tuto metodu dýchání, brzy uvidíte výsledky. Zpočátku budete muset použít svou představivost, ale po nějaké době uvidíte a ucítíte, že to není představa, ale skutečnost. Vědomě vdechujete energii, která v kosmu proudí všude kolem vás, očišťujete se a vyprazdňujete se od všeho nebožského. Pokud dokážete dýchat tímto způsobem pět minut každý den, dokážete udělat velmi rychlý pokrok. Musí to však být prováděno velmi vědomým způsobem, ne mechanicky. Můžete-li takto dýchat pět minut každý den, budete moci udělat velmi rychlý pokrok.

Až dosáhnete pokročilejší úrovně, ciťte, že váš dech vchází a vychází každou částí vašeho těla – vaším srdcem, vašima očima, vaším nosem, a dokonce i vašimi póry. Nyní dokážete dýchat jen svým nosem nebo ústy, ale přijde čas, kdy budete vědět, že každá část vašeho těla může dýchat. Duchovní Mistři mohou dýchat i tehdy, mají-li nos i ústa zavřené. Jakmile si toto duchovní dýchání zdokonalíte, pocítíte, že všechna vaše nečistota a nevědomost odešla. To, co přišlo, aby vaši nevědomost a nedokonalost nahradilo, je Boží Světlo, Mír a Síla.

Když se modlím, když medituji

Když se modlím,
Bůh objímá
mé plačící srdce,
mé odevzdané srdce,
mé snící srdce.

Když medituji,
Bůh žehná mému životu,
Bůh pečuje o mou duši,
Bůh odhaluje můj Cíl.