Část I

SCA 706-710. Výňatek z rozhovoru v časopise //Nový čas//, který se uskutečnil v Bratislavě na Slovensku 11. listopadu 1993

Mohl byste nám říci, o čem jste mluvili v průběhu vašeho interview s naším prezidentem?

Sri Chinmoy: Prezident Kováč byl ke mně neobyčejně laskavý a soucitný. Váží si toho, co dělám na Slovensku a v České republice, a já jej obdivuji kvůli jeho mnoha, mnoha dobrým vlastnostem. Často používám sousloví „vzájemná závislost“. Váš prezident má opravdu velice dobré srdce. Snaží se vynést na povrch dobré vlastnosti všech lidských bytostí a také národů – jak těch sousedních, tak i vzdálených.

Komentoval nějak prezident vztahy mezi Slovenskem a Českou republikou?

Sri Chinmoy: O České republice řekl: „Musíme žít vedle sebe. Musíme cítit, že toto je naše společná vlast.“ Řekl tolik pěkných věcí o vaší společné historii. Také o Americe řekl velice pěkné věci. Americká demokracie je zdrojem jeho svobody. A řekl ještě jednu významnou věc: je-li někdo občanem Slovenska, nezáleží na tom, odkud přišel, je potřeba se k němu chovat stejně. Zde není cizincem.

Jaký máte pocit ze Slovenska a České republiky?

Sri Chinmoy: V mém srdci je Československo stále jedinou zemí. Česká republika a Slovensko jsou jako dvě duše, které se navzájem doplňují. Se svou vzájemnou silou odhodlání postupují kupředu. Poběží nejvyšší rychlostí nikoli díky soutěživosti, nýbrž pouze díky sebepřekonání. Jedině díky sebepřekonání se z nás stanou dobří občané světa. Naším cílem je sebepřekonání, nikoli soutěživost.

Jste osobně nakloněn rozdělení Československa?

Sri Chinmoy: Já jsem studentem míru. Rozdělení je něco, co nemohu obdivovat. Odehraje-li se někde nějaké rozdělení, je to velice bolestivý zážitek. Já chci jednotu, jednotu, jednotu. V jedné rodině žijí spolu po celá léta bratři a sestry. Dokud jsou mladí, potřebují jeden druhého. Když potom vyrostou, chtějí předvést svoji nadřazenost. Jeden bratr si myslí, že je nadřazený druhému. Dokud vyrůstali, nechovali mezi sebou žárlivost, rivalitu, nejistotu, komplexy nadřazenosti nebo podřazenosti. Ale když vyrostou, vstoupí do nich všechny možné nezdravé a nebožské kvality. Dříve říkali: „Jestli nás naše špatné vlastnosti rozdělí, alespoň se pokusíme být na sobě navzájem závislí.“ Jsou-li na sobě navzájem závislí, možná nezůstanou se svými rodiči a budou žít odděleně, ale na Vánoce a při jiných významných příležitostech se spolu setkají.

Zde je to přesně stejné. Rozdělení není řešení. Ale když už se to bolestivé rozdělení odehraje, snažme se alespoň co nejvíce žít s dobrou vůlí. Kdysi jste byli bratři. Pokud už nemůžete žít pod jednou střechou, alespoň se snažte být navzájem závislí a chovejte vůči sobě tu nejlepší možnou dobrou vůli. Když něco potřebujete, prostě zavoláte bratrovi a on vám přispěchá na pomoc, a když potřebuje něco on, přijdete na pomoc vy. Rozdělení již proběhlo, ale to není definitivní řešení. Cílem je soužití, vzájemná závislost. Samotným rozdělením nemůžeme získat žádný uspokojivý výsledek.

Předpověděl byste dobu, kdy se všechny evropské národy sjednotí?

Sri Chinmoy: Sjednocení je nejenom možné, ale i nevyhnutelné. Dříve měly mezi sebou evropské národy spory a válčily spolu. Nyní se snaží vytvořit domov jednoty. Americké státy byly dříve oddělené. Teď jsou jedním celkem. Austrálie je jediným celkem, Kanada je jediným celkem. Ale v Evropě má každá země svoji individualitu, své vlastní způsoby. Když byly občas sousední země na pokraji konfliktu, ostatní národy k nim nechovaly sympatie. Ale v současnosti organizují evropské země setkání a snaží se cítit vzájemnou jednotu.

Evropa je jeden kontinent. Proč by měla být Evropa rozdělená na kousky? Evropa je jako strom. Strom života má mnoho větví. Díky kmeni existují větve, květy a plody. Kdyby se větve odřízly, nebudou žádné květy ani plody. Mezi evropskými vedoucími osobnostmi nyní zasvitla moudrost. Mnoho evropských zemí se zoufale snaží mít společný domov. Evropa potom bude mít stejnou sílu jednoty, jakou má teď Amerika. Amerika má padesát států, ale když je potřeba, jsou všichni zajedno. Také Evropa cítí vrcholnou potřebu jednoty. V blízké budoucnosti přijde okamžik, kdy Evropa bude mít svoji jednotu a rozdělení, které jsme měli tolik let, zmizí.

V tomto smyslu ukazuje váš prezident naprosto nejlepší cestu: váží si sousedních zemí, váží si Ameriky a mnoha jiných zemí. Když si někoho vážíme, vynášíme na povrch jeho dobré vlastnosti, které jsou potom silné, silnější, nejsilnější. Jestli řeknu o vás něco hezkého, budete se cítit zavázáni, abyste řekli také něco pěkného o mně. Ale pokud vás budu nemilosrdně kritizovat, budete o mně mluvit špatně ze všech sil.

Váš prezident je člověkem upřímnosti, poctivosti, odhodlání, obětavosti a sebedávání. Chová v sobě velice mnoho dobrých vlastností. Když mluví, okamžitě vidíte moudrost, soucit a lásku. Když mi udělil prezidentskou medaili, poděkoval jsem mu ze samotných hloubek mého srdce. Držel jsem tu medaili v ruce a řekl: „Ve vás vidím tři osoby — přítele, otce a nejvyššího kormidelníka. Vaše srdce lásky z vás udělalo skutečného bratra-přítele Slovenska. Vaše duše moudrosti z vás udělala otce národa. Vaše neustálá vnitřní i vnější oběť své zemi z vás udělala jejího nejvyššího kormidelníka. Ve vaší lodi jsou všichni vaši občané a vy tu loď řídíte bezpečně a bez zaváhání. Vaše loď se určitě dotkne Zlatého Břehu, kde se nachází pouze mír, mír a mír.“

Část II

Samotný náš život je uměním²

Drazí, tělo zde není věčně, vitálno zde není věčně, mysl zde není věčně a ani srdce zde není věčně. V nás existuje jen jedna věc, která je věčná a nesmrtelná. Je to naše duše, jež je přímým zástupcem Boha, našeho Milovaného Nejvyššího. Tady na zemi se snažíme ustavit nejvyšší transcendentální Poselství našeho Pána Nejvyššího. Pomocí našeho aspirujícího srdce, hledající mysli, dynamického vitálna a probuzeného těla — toho těla, které je aktivní — se snažíme projevit a naplnit Jeho Sen.

Tady na zemi musí tělo, vitálno, mysl a srdce poslouchat duši právě tak, jako duše musí poslouchat Nejvyššího. Nekonečno hraje svoji roli právě prostřednictvím konečného. Tělo je konečné, ale uvnitř něj je duše, přímý zástupce Boha.

Zde na zemi ptáci symbolizují duši. Každý pták létá po obloze a předává nám poselství svobody, nekonečné svobody. Naše duše také létá tady a tam, a všude roznáší Poselství našeho Pána Milovaného Nejvyššího.

Vám všem se snažím sloužit. Snažím se s laskavostí, oddaností a vděčností vyvést vaše duše do popředí, abyste se mohli stát dokonalými nástroji našeho Pána Milovaného Nejvyššího. Vaše duše neustále těší Nejvyššího, ale totéž musí dělat i vaše těla, vitálna, mysli a srdce. Když namaluji ptáčka, myslím na duši — na nové stvoření, novou naději, nový slib, nový mír, novou blaženost a novou dokonalost na zemi. Přeji si, abyste přesně stejným způsobem cítili, že vaše duše je vaší nesmrtelnou Skutečností. Dokud nespatříte svoji duši a nezískáte k ní volný přístup právě takovým způsobem, jakým má vaše duše volný přístup k Nejvyššímu, snažte se ve svých modlitbách a meditacích představovat, že si ve vašich srdcích hraje v extázi velice krásné dítě se Samotným Nejvyšším.

Je možné, že touto dobou jste už zjistili, že Nejvyšší ve mně se rozhodl namalovat milión ptáčků. Jeden milión ptáčků znamená dva milióny křídel. Když se modlíte a meditujete, snažte se v nejvnitřnějších zákoutích svých srdcí cítit, jak vás dva milióny křídel nesou po obloze neustále transcendujícího Za. Tato křídla vám pomohou létat vysoko, výše, nejvýše a také rychle, rychleji a nejrychleji k vašemu předurčenému Cíli. Náš pokrok nikdy neskončí, a proto nemůžeme mít v našich životech nějaký pevný cíl. Vždy se nacházíme v procesu neustále transcendujícího Snu a neustále transcendující Skutečnosti.

Samotný náš život je uměním. Bůh se v každém okamžiku projevuje v našich životech i jejich prostřednictvím. Stejně jako se nadechujeme a vydechujeme, každý den tvoříme, odhalujeme a projevujeme nové umění. Vy víte, že jsem svému umění dal jméno Jharna Kala — Fontánové umění. Fontána je spontánní. Z tohoto Fontánového umění přijímáme v každém okamžiku naději, slib, lásku, světlo, blaženost a poselství dokonalosti a uspokojení.

Mé sladké děti, myslete na sebe jako na nekrásnější ptáčky létající po obloze svobody. Tato svoboda není ničím jiným než trvalou jednotou s naším Pánem Nejvyšším. Tato svoboda nic neničí, ani se nesnaží dát najevo naši nadřazenost — ne, ne! Tato svoboda je svobodou jednoty, jednoty, jednoty — univerzální jednoty. Tuto jednotu získáváme jenom tehdy, když milujeme Nejvyššího, abychom ho potěšili a naplnili jeho vlastním Způsobem. Právě v naší neoddělitelné jednotě, bezesné jednotě s Vůlí Nejvyššího, dostáváme poselství nekonečné jednoty.

Jsme jako drobné kapky. Když drobná kapka spadne do oceánu, stane se jeho neoddělitelnou součástí. A právě takto, třebaže jsme všichni konečnými bytostmi, nás náš Pán Nejvyšší díky jeho nekonečné Štědrosti, neoddělitelně spojí se svým Nekonečným Bytím, když my mu s láskou, oddaně a nepodmíněně nabídneme naše omezené bytí.

Každé duši nabízím svoji neomezenou radost, božskou hrdost a vděčnost. Všichni jste udělali ohromný pokrok, ale tento pokrok nestačí, protože náš Pán Nejvyšší chce, abychom měli více aspirace, více sebedávání a více těšili Nejvyššího v nás.

Existuje mnoho, mnoho způsobů, jak v duchovním životě rychle běžet, ale já bych byl rád, kdybyste zkusili jeden zvláštní způsob — ztotožnit se s těmi, o kterých máte pocit, že jsou pod vámi a zároveň s těmi, o kterých máte pocit, že jsou nad vámi. V mém srdci neexistuje žádná nadřazenost ani podřízenost. Všichni jsou na stejné úrovni. Ale když vidíte a cítíte, jak je někdo níž než vy, berte ho prosím jako svého malého bratra nebo sestru. Mějte pocit, že je vaší svatou povinností pomáhat svým malým bratrům nebo sestrám. Věnujte jim svůj zájem, náklonnost, své vlastní světlo. A pokud cítíte, že někdo je nad vámi, pokud cítíte, že má více moudrosti a více schopností, mějte pocit, že máte naprosté právo se s takovým člověkem stýkat a zvětšovat svoji vlastní božskost, protože tento člověk je vaším starším bratrem nebo vaší starší sestrou. Takto můžeme v jedné rodině potěšit našeho Pána Milovaného Nejvyššího jeho vlastním Způsobem.

Někteří z vás máte rádi Joy days, zejména v Sovětském svazu. Tyto Joy days jsou v mém životě vrcholně důležité. Když se moje duchovní děti společně setkávají, když se společně modlí a hrají si spolu, těší se ze společnosti jedné rodiny. Všem svým žákům tedy říkám — prosím, věnujte Joy days zvláštní pozornost. Budete hrát hry, budete se modlit, budete běhat, číst mé knihy a zpívat moje písně. Je opravdu mnoho věcí, které můžete dělat. Je to rodinné setkání a já jsem váš duchovní otec, jsem vaším přítelem Věčnosti, vaším jediným přítelem.

Když jsou mé duchovní děti spolu, cítím ohromnou radost a mám pocit skutečného dosažení. Kdykoli je to možné, měly by různé země být spolu, jako to dělají Anglie, Francie a Skotsko a také mnoho, mnoho zemí, kterým říkám německé země. Kdykoli můžete, připojte se k dalším zemím a zorganizujte Joy day. Alespoň jednou měsíčně by se mé božské děti měly setkat, aby mi udělaly bezmeznou radost.

Snažte se také prosím pěstovat přátelství s žáky jiných zemí. Vyměňujte si myšlenky, nápady, dosažení. Pro nás existuje jenom jedna země, země srdce. Různé země jsou z historických, zeměpisných nebo politických důvodů rozdělené. Ale v našem srdci je jenom jedna země — náš domov jednoty srdce — a naším cílem je milovat Boha, našeho Pána Milovaného Nejvyššího jeho vlastním Způsobem.

Část III

SCA 712-721. Následující otázky zodpověděl Sri Chinmoy 4. dubna 1994 v základní škole PS 86 na Jamajce, v New Yorku

Chci vhodit svoje nečistoty do tebe, ale nevím, jak to mám udělat.

Sri Chinmoy: Když medituješ, mysli na kapku a oceán. Potom musíš cítit, že ta kapka není schopná znečistit nebo zkazit celý oceán. Mnoho lidí má pocit, že by mohli oceán znečistit, takže si svoji nečistotu drží v sobě. Já vám říkám, abyste všechno vhodili do mě. To je jeden způsob. Potom existuje ještě jeden způsob — neustále cítit, že uvnitř vašeho vlastního srdce je velice krásná květina a cítit její vůni. Krása a vůně vaší vlastní květiny-srdce bude schopná očistit vaši nečistou mysl. To jsou tedy dva způsoby. Buď můžete vhodit svoji nečistotu do mého univerzálního vědomí pomocí vědomé a koncentrované vůle, nebo si můžete představit uvnitř vašeho vlastního srdce velice krásnou květinu a cítit její vůni. Potom čistota vašeho vlastního srdce přetransformuje nečistotu vaší mysli.

Existuje něco zvláštního, co bych si mohl představovat, abych zvýšil svoji vnímavost?

_Sri Chinmoy:_Cokoliv, co ti pomůže zvětšit pokoru, automaticky zvětší tvoji vnímavost. Můžeš se koncentrovat na stéblo trávy, nebo na malý zelený trávník — na cokoliv, z čeho cítíš, že má pokoru. Nebo se můžeš dívat na strom. Jak je strom pokorný! Přestože má bezpočet květů, plodů a listů, neustále je připravený se rozdat, sloužit s velice soucitnou pokorou. Měl by sis představovat a koncentrovat se na cokoliv, z čeho máš pokorný pocit. Znáš-li člověka, který je upřímně pokorný, měl bys na něj občas myslet, aby to zvýšilo tvoji pokoru. Jakmile zvětšíš svoji pokoru, budeš moci dělat ten nejrychlejší pokrok. Pokora je naprosto nezbytná, nejenom pro tebe, je nezbytná pro všechny. Každý potřebuje pokoru, upřímnost a čistotu. Co se tebe týče, nejrychlejší pokrok ti pomůže udělat cokoliv, co tě okamžitě inspiruje k rozvíjení pokory.

Občas ze svých meditací cítím, že nejsem tak upřímný, jak bych chtěl být. Jak bych to mohl změnit?

Sri Chinmoy: Pokud cítíš, že ve své meditaci nejsi upřímný, snaž se představit, jak přímo před tebou žalostně pláče malé dítě, které chce upoutat pozornost své matky. Snaž se ztotožnit s upřímným pláčem dítěte. Jestli se ti podaří ztotožnit se s pláčem dítěte, s jeho bezmocností, automaticky přijde úsvit tvé upřímnosti.

Jak se mám vyrovnat se smutkem, který cítím, když soucítím s ostatními?

Sri Chinmoy: V lidském životě se slovo „soucit“ nedá použít. Soucit má jenom Bůh. Soucit se týká jenom Boha a duchovních Mistrů nejvyšší úrovně, kteří se dokáží odpoutat od subjektu nebo objektu. Lidské bytosti jsou nevědomě připoutány k někomu nebo něčemu. Můžeme tomu říkat soucit, ale zde hraje svoji roli nevědomé připoutání. Sami sobě dáme pocítit, že jsme vůči někomu nadřazení a dáváme najevo soucit, ale ve skutečnosti jenom klameme sami sebe. Buďme tedy v našich modlitbách a meditacích opatrnější.

Čím jdeme hlouběji, tím dříve si uvědomíme, že není potřeba nikomu dávat najevo soucit. Jsme to právě my, kdo potřebuje soucit více než kdokoli jiný. Pokud člověk, který dychtí ukázat celému světu svůj soucit, vstoupí do hloubky svého srdce, pocítí, že je skutečným žebrákem, který žalostně potřebuje Soucit od Boha. Když cítíme, že jsme někomu nadřazení, když cítíme, že máme více laskavosti než oni, jenom klameme sami sebe. Jedině Bůh a ti, kteří realizovali Boha, mohou díky síle své jednoty s lidstvem požehnat ostatní svým soucitem.

Jestli myslíš na to, že dáš najevo někomu svůj soucit, nejprve musíš znát Boží Vůli. Jestli je Boží Vůlí, abys někomu pomohl nějakým zvláštním způsobem, Bůh ti ukáže potřebné světlo. Toto světlo můžeš nazvat soucitem, moudrostí, osvícením nebo mírem. Ale jedině Boží Vůle ti může dát dostatečné schopnosti potřebné k tomu, abys mohl něco nabídnout člověku, u kterého cítíš, že bys mu měl pomoci. Soucit není to správné slovo. Potřebuješ světlo, abys osvítil toho člověka.

Jak si mohu být jistý, že budu ve svém duchovním životě dělat nepřetržitý pokrok?

Sri Chinmoy: Modli se jako dítě. Právě jsi vstoupil do duchovního života. Musíš vědět, že v duchovním smyslu ses právě narodil, že jsi dítě. Na počátku je všechno snadné. Později, když zvolníme, zaútočí všechny možné síly. Pokud jsme dobrými studenty a vstoupíme na nějakou duchovní cestu nebo se přihlásíme na nějakou školu, jsme dychtiví dělat pokrok. Tady studuješ modlitbu a meditaci. Pokaždé, když přijde nějaká myšlenka, musíš se zeptat sám sebe, jestli ti pomůže udělat pokrok. Je-li odpověď kladná, ihned pokračuj. Je-li záporná, zahoď ji.

Myšlenky z nás mohou udělat toho nejstatečnějšího, nebo naopak nejslabšího člověka. Pokud v sobě přechováváme nevhodné myšlenky, nebožské myšlenky, agresivní myšlenky, můžeme na několik sekund cítit, že jsme velice silní. Ale už za pár minut zeslábneme více než ti nejslabší lidé, protože agrese není nic jiného než vnitřní nádor. Máme-li dobrou, progresivní myšlenku, nezměrně nám to pomůže. Každá dobrá myšlenka představuje pochod kupředu. Každá špatná myšlenka představuje pochod zpátky. Musíme vědět, jestli chceme jít kupředu, nebo zpátky.

Co chce moje duše?

Sri Chinmoy: Duše každého člověka chce, aby ji poslouchalo tělo, vitálno, mysl a srdce. Jak zjistíš, že s tebou mluví duše? Duše mluví neustále, ale musíš zařídit, aby tvoje mysl byla naprosto tichá. Musíš se modlit k Nejvyššímu, aby udržel tvoji mysl v tichosti. Jestli dokážeš udržet svoji mysl v tichosti, určitě uslyšíš diktát své duše. Tvoje duše a duše všech ostatních chce, aby se z vás staly dokonalé nástroje našeho Pána Milovaného Nejvyššího a jestli chceš poznat poselství své duše, musíš udržet svoji mysl absolutně tichou, klidnou a pokojnou. Nedovol vůbec žádné myšlence, ať už dobré nebo špatné, aby vstoupila do tvé mysli.

Jak mohu lépe v ostatních vidět to nejlepší?

Sri Chinmoy: Nejprve musíš vynést na povrch všechny svoje dobré vlastnosti. Pro nás je velice obtížné vidět v ostatních dobré vlastnosti, když my sami v sobě chováme špatné vlastnosti nebo je na sobě pozorujeme. Na jednu stranu je velice snadné nalézt v sobě dobré vlastnosti. Na druhou musíme vědět, kolik máme upřímnosti. Naše představivost nám velice často říká, že máme mnohem více dobrých vlastností než naši příbuzní nebo blízcí. To je důvod, proč je nám jich líto nebo proč máme pocit, že se s nimi nemůžeme stýkat. Já ti radím, abys vynesl na povrch všechny dobré vlastnosti, o kterých cítíš, že je v sobě máš, a vdechl jim život. Musíš je nejenom zviditelnit, ale také zařídit, aby vibrovaly životní energií. Až toto uděláš, můžeš se pokusit vidět tytéž dobré vlastnosti nebo několik dalších v ostatních. Potom se automaticky budou tvoje dobré vlastnosti zrcadlit na nich, nebo jejich dobré vlastnosti vyjdou na povrch.

Když někomu ukážeme růži, tento člověk nám bude chtít také ukázat růži. Musíme nabízet své dobré kvality, které jsou čisté a láskyplné. Pak budou tyto dobré kvality fungovat jako magnet, a ostatní vynesou své dobré kvality přímo před nás. Když jsou vaše dobré kvality absolutně živé, budete schopni vidět dobré kvality i v ostatních.

Jaký je nejlepší způsob, jak si vybudovat jednotu?

Sri Chinmoy: Musíme jít na to správné místo. Chceme-li světlo, jdeme do pokoje, který je již osvícený. Nepůjdeme do pokoje, ve kterém je tma. Jednota je jenom ve světle. Světlo má v povaze se rozšiřovat a sjednocovat. Temnota se také může rozšiřovat, ale nemůže sjednocovat. Pouze rozděluje. Uvnitř mysli je vždy temnota. To je důvod, proč má mysl tak ráda rozdělování. Uvnitř srdce je světlo. To je důvod, proč má srdce rádo jenom rozšiřování. Když s někým mluvíš, když něco čteš nebo pracuješ, snaž se vědomě cítit — tak často, jak je to možné — že tvoje existence je uvnitř tvého srdce. Musíš cítit, že každá myšlenka přichází přímo ze srdce. Když pokaždé cítíš, že nějaká myšlenka přichází ze srdce, automaticky pocítíš, že přichází ze Zdroje, jenž je samé světlo a jednota. Jednotu si můžeš rozvinout jenom tehdy, budou-li na správném místě rozkvétat pouze správné myšlenky. To správné místo je uvnitř srdce.

Jak se můžeme nejrychleji zbavit ega

Sri Chinmoy: Nejprve musíš vědět, na co jsi nejvíc pyšný. Máš-li pocit, že jsi v nějakém konkrétním oboru skvělý, musíš se upřímně rozhlédnout kolem. Tvoje pýcha bude okamžitě zkrušena. Ego dokážeš zlomit, pokud jsi upřímný. Nejsi-li upřímný, ego bude žít dál a dál. Dejme tomu, že jsem pyšný na svoji sílu. Myslím si, že jsem velice silný člověk. Ale pokud se upřímně rozhlédnu kolem, nebude trvat ani deset sekund a najdu někoho, kdo by mě snadno porazil. Pokud nás někdo v něčem dokáže porazit, naše ego je zničeno.

Existuje jeden druh ega, které získává zlomyslnou radost ze slabostí ostatních. Toto ego podporuje pocit nadřazenosti — jsem nadřazený, lepší než někdo jiný. Další druh ega nás vždy odděluje od někoho jiného — je pod naši důstojnost být s tímto člověkem nebo tamtím člověkem. Musíme se zeptat sami sebe, jestli jsme šťastní z myšlenky, že jsme daleko lepší než ten a ten, nebo z myšlenky, že se z nás stává lepší člověk, když se oddělíme od zbytku světa. Jsme-li upřímní, víme, že nejsme šťastní z pocitu nadřazenosti nebo z oddělení od zbytku světa.

V našem životě bychom se měli pokusit získat cokoli, co nám dává trvalou radost a uspokojení. Jak toho docílit? Pomocí modlitby a meditace. Když se modlíme, musíme cítit, že z našich očí proudí slzy, když meditujeme, musíme cítit, že v našem srdci je dítě-duše v extázi nebo je neobyčejně šťastné. Existují dva způsoby, jak dělat nejrychlejší pokrok. Jeden způsob spočívá ve ztotožnění se s radostí a blažeností duše v meditaci a při tom druhém roníme slzy, o kterých cítíme, že přicházejí ze samotných hloubek našeho srdce. Oba způsoby nám dají potřebný výsledek.

Jak lze transformovat pochybnosti?

Sri Chinmoy: Co získáme, když o někom budeme pochybovat? Dejme tomu, že někdo tvrdí, že je dokonalý světec. Proč bych měl ztrácet čas tím, že budu říkat, že je to světec nebo hříšník? Je na něm, jestli je dobrý, nebo špatný. Je-li špatný, potká ho trest. Bereme Bohu práci. Bůh pracuje tak, že jedná uvnitř a prostřednictvím každého jednotlivce. Ale když o někom pochybujeme, soudíme ho svým vlastním způsobem.

Měli bychom přestat dělat cokoli, co nám odebírá naši radost. Nikdy nebudeme šťastní z toho, že o někom budeme pochybovat. Pouze vstoupíme do něčí temné, nečisté existence. Máme-li naopak víru v nějakého člověka, budujeme v sobě pozitivní vlastnosti. Když tedy přijde pochybnost, prostě si řekneme: „Nemám za úkol o něm pochybovat. Je-li to špatný člověk, musí se modlit a meditovat, aby udělal pokrok.“

Jestli máš pochybnosti o sobě, jestli cítíš, že nemůžeš být vynikajícím žákem nebo nemůžeš vyniknout v nějakém konkrétním oboru, okamžitě se modli k Bohu: „Nemám zdání, čím bych měl být, ale jestli po mně chceš, abych v něčem vynikl, dej mi na to schopnosti. Ty víš, co je pro mě nejlepší.“ Vždycky odevzdejte odpovědnost Bohu, vašemu Vnitřnímu kormidelníkovi. Pokud převezmeme odpovědnost za naše životy, budeme naprosto a úplně bezmocní. Dítě předává odpovědnost svému otci a ten mu ukazuje cestu, drží ho za ruku a vede ho nebo přenese do cíle.

Namísto abychom pochybovali, zda máme dostatek schopností udělat ve vnitřním životě něco zvláštního nebo důležitého, měli bychom vždy zapojit Boha. On je naším vnitřním Průvodcem. Jenom se k němu modlete: „Prosím, ukaž mi, jak se to dělá. Já tě budu následovat.“ Jak si můžete užívat pochybnosti o sobě, když se ptáte Někoho, kdo je samé osvícení, aby vám ukázal, co máte dělat?“ Vždycky pěstujte pocit vrcholné potřeby poprosit Nejvyššího, aby vám ukázal cestu. Když vám On ukáže cestu, už nebude možné chovat pochybnosti o sobě a ani nebudete mít potřebu nebo touhu pochybovat o ostatních.

Pochybnost není nic jiného než temnota v nás, které se líbí pozorovat temnotu v ostatních. Víra je něco, co nádherně rozkvétá v našich srdcích. Jakmile spatříme v našich vlastních srdcích víru, určitě uvidíme tutéž krásnou víru ve zbytku světa. Cítíme-li vůni květiny, snažíme se vidět stejné květiny v ostatních. Pokud však cítíme něco jiného, budeme mít tendenci vidět nebo cítit totéž i v ostatních. Víra je krása, víra je čistota, víra je božskost uvnitř nás. Jakmile začneme opatrovat svoji vlastní božskost, která přichází v podobě víry, určitě budeme mít víru i v ostatní.

Část IV

SCA 722-731. Následující otázky zodpověděl Sri Chinmoy 2. září 1994 na Aspiration-Ground na Jamajce, v New Yorku

Když jsem zapojený do meditačních kurzů, je pro mě těžké současně udržovat běžecké aktivity.

Sri Chinmoy: Pokud musíš volit mezi sportem a meditačními kurzy, ze kterých přijdou noví lidé do Centra, nebo mezi sportem a zpíváním písní pro inspiraci ostatním, přednáškami a dalším, potom rozhodně, rozhodně dávám přednost činnostem, které přivádějí nové žáky do Center. V našem duchovním životě je fyzická kondice vrcholně důležitá. Těm lidem, kteří mají dobré sportovní předpoklady, určitě řeknu, aby trénovali. Rozhodně chci povzbudit všechny, kteří mají talent, kteří jsou dobrými běžci, dobře hážou oštěpem nebo skáčou do dálky. Pokud ale ostatní, kteří nejsou tak talentovaní, běhají deset nebo patnáct mil denně a potom tři nebo čtyři hodiny odpočívají, protože je to vyčerpá, dělají žalostnou chybu. Nemají čas se věnovat manifestační práci.

Vždycky musíme udržovat rovnováhu. Kvůli lepší kondici se můžete sportu věnovat každý den. Pokud je někdo v nějakém sportu dobrý, musí trénovat. Ale pokud bych měl obecně říci, co je důležitější, tak sport je druhořadý. Na prvním místě musí být aspirace a manifestace. Je pravda, že i sport v sobě má aspiraci, ale pokud chcete po celém světě rozšířit božské světlo v nekonečné míře, sportovní úspěchy, individuální nebo kolektivní, nemusí mít takový význam.

Určitě bude hodně lidí, kteří budou jako atleti nekonečně lepší než moji žáci. Ale pokud se dokážete modlit, meditovat a přivádět nové žáky, dokážete-li zvětšit počet rostlin aspirace v mé zahradě srdce, je to nekonečně důležitější než trávit hodiny na sportovním tréninku. Přišli jsme sem, abychom byli upřímnými hledajícími Boha, oduševnělými milovníky Boha a nezištnými služebníky Boha. Musíme věnovat největší pozornost věcem, které jsou nejdůležitější. Duchovnost je přísně vzato na prvním místě.

Jak mohu zvětšit svoji upřímnost?

Sri Chinmoy: Svoji upřímnost a ostatní božské vlastnosti můžeš zvětšit jedině modlitbou. Máš-li čisté srdce, můžeš se modlit za všechno, co potřebuješ. Potřebuješ-li mír, musíš se modlit za mír. Potřebuješ-li upřímnost nebo lásku, rozvineš si je pomocí modlitby a meditace. Musíš být současně studentem a učitelem. Jako student vyneseš na povrch upřímnost a čistotu. Jako učitel se musíš oznámkovat — šedesát bodů ze sta, sedmdesát bodů ze sta, devadesát bodů ze sta. Každý den se musíš zeptat sám sebe, kolik jsi vědomě udělal dobrých věcí a kolik jsi vědomě udělal špatných věcí. O nevědomých věcech nevíš, ale ty vědomé znáš. Snaž se snížit počet věcí nejrůznějšího druhu, které jsi udělal špatně. Postavíš-li se na stranu dobrých činů, budeš schopen zvětšit všechny své božské vlastnosti. Ty budeš soudcem. Budeš učitelem i studentem. Takto může každý jednotlivec činit rychlý, rychlejší a nejrychlejší pokrok.

Jak můžeme poznat, jestli děláme ten nejrychlejší pokrok nebo ne, a jestli jsi s naším pokrokem spokojen?

Sri Chinmoy: Jestli jsem s tvým pokrokem spokojen, můžeš zjistit ze svého vlastního štěstí nebo smutku. Brzo ráno, ihned jak vstaneš, se podívej na moji fotografii a zkus pocítit, jestli jsi šťastný. Když půjdeš do práce, zkus pocítit, jestli jsi šťastný. Mluvíš-li s ostatními, zkus zjistit, jestli uvnitř tebe je tvoje vlastní štěstí, bez ohledu na to, jak ti druzí jsou na tom špatně. To štěstí představuje tvůj pokrok. Když jsi šťastný, zůstaneš hluboko uvnitř absolutně nedotčený, i když ti někdo vynadá nebo tě urazí. Ty budeš mořem míru. Tvůj pokrok se bude odrážet ve tvém štěstí, a pokud uvnitř tohoto štěstí dokážeš pocítit osvěcující a naplňující mír, určitě děláš velice rychlý pokrok.

Na druhou stranu, toto štěstí musí být štěstím srdce. Pokud si nepočínáš správně, tvoje srdce nebude nikdy šťastné. Jestli však všechno děláš správně, tvoje srdce bude zpívat píseň štěstí. Jestli jsi opravdu šťastný ze své aspirace a manifestace, děláš skutečný pokrok a rozhodně jsem díky tobě šťastný.

Jednou jsi řekl, že máš vítězství realizace Boha, ale nemáš vítězství projevení Boha.

Sri Chinmoy: To je naprostá pravda. V projevení Boha mě potkává jenom porážka. Ti žáci, kteří jsou připraveni projevit Světlo Nejvyššího, mají pocit, že je to dokonalé a dobré jen tehdy, když to dělají oni. Když to dělá někdo jiný, je to nedokonalé. Tito žáci mají mnoho, mnoho nedostatků, ale tento nedostatek je velice nebožský. Lidé mezi sebou nebudují jednotu. Svět má miliardy lidí, ale já jednám jenom s několika tisícovkami žáků. Láme mi srdce, když vidím, jak pracujete společně na nějakém projektu, a když jeden vyšplhá první na pomyslný žebřík, ti ostatní, kteří mu v tom pomáhali, se cítí špatně. To není správný přístup.

Při prvním výstupu na Mount Everest měl Hillary potřebný intelekt, peníze, a tak podobně, a Tenzing dělal horského vůdce. Tenzing byl prostý Šerpa z Nepálu. Celý svět zahrnul Hillariho mnoha poctami — dokonce byl anglickou královnou povýšen do šlechtického stavu — kdežto ubohý Tenzing zůstal v zapomnění. My však víme, že Hillary by bez Tenzinga Mount Everest nedokázal dobýt.

Ti žáci, kteří pracují pro manifestaci, by to měli brát jako přetahování lanem. Někteří lidé jsou vpředu, někteří drží až samotný konec. Každý se snaží ze všech sil — je to týmová práce. Když jedna strana vyhraje, jsou obvykle všichni členové týmu v sedmém nebi blaženosti, protože vyhráli. Ale jakmile jde o manifestační práci, týmový duch bohužel chybí. Pracuje-li na jednom projektu pět lidí, a nakonec je jen jeden člověk odpovědný za úspěch, ostatní neberou úspěch za svůj vlastní. Jsem velice smutný, když se to děje. Když na jednom projektu pracuje pět žáků, nikdo nemůže říci, kdo sklidí pochvalu. To přijde až v posledním okamžiku. Já chválím úplně každého, kdo je v projektu zapojený. Někteří lidé jsou úspěšní, kdežto jiní nikoli. Tou svou žárlivostí mě úplně zabíjíte. Každý z vás je připraven úplně sám desetkrát vystoupat na vrcholek Himálaje. Jen Bůh Sám ví, kolikrát se vám to nepodaří. Ale jakmile někdo chce vyšplhat jenom pár tisíc stop, snažíte se toho člověka stáhnout dolů. Tohle neplatí jenom pro vedoucí Center, ale i pro důležité členy, kteří pracují společně.

Přivede-li někdo do naší rodiny nového člena, stane se vaším bratrem nebo sestrou. Místo toho si ale pomyslíte: „Přivedl ho někdy jiný než já, tak co z toho mám?“ I když jste toho člověka nepřivedli, udržujte ho v naší rodině svou náklonností, laskavostí, soucitem a láskou.

Máme mnoho, mnoho obtíží, ale žárlivost je ve světě manifestace nejhorší. Ani jedno jediné Centrum není prosté této žárlivosti. Je jako hladový vlk, který požírá dobré vlastnosti ostatních. Vždyť máte dobré vlastnosti, copak to někdo popírá? Na druhou stranu však máte jednu špatnou vlastnost, žárlivost, která požírá nebo se snaží požírat dobré vlastnosti ostatních. Jestli opravdu chcete manifestovat Světlo Boha, snažte se vybudovat jednotu, jednotu, jednotu. Moje zahrada srdce potřebuje rostliny, květiny a plody, které mají vypadat nádherně, nemohou být suché a mrtvé!

Jeden hledající, který tě viděl meditovat na videu, se mě zeptal, jakou používáš při meditaci metodu. Co bych mu na to měl odpovědět?

Sri Chinmoy: Nemám žádnou pevně danou metodu. Mám mnoho vnitřních bytostí a jedna z nich mi řekne, abych udělal toto nebo tamto. Po realizaci Boha už žádná metoda neexistuje. Skočíte do vody a plavete. Nevíte, jestli plavete na sever nebo na jih. Jakmile jste v oceánu světla, míru a blaženosti, Cílem je samotný oceán. Když začnu meditovat, jsem v té chvíli v Cíli. Netrvá mi pět nebo deset hodin, než Cíle dosáhnu. Během několika sekund vstoupím do svého nejvyššího vědomí. V té chvíli nejenom Cíl vidím, ale také se jím stanu. Proč byste potřebovali nějakou meditační metodu, když se stanete Cílem?

Opravdu stačí pro realizaci Boha meditovat patnáct minut každé ráno?

Sri Chinmoy: Pro realizaci Boha neexistují nějaké pevně dané požadavky. Máme žáky, kteří tvrdí, že meditují dvacet hodin. Ve skutečnosti jenom spí a chrápou! Nezáleží na počtu hodin. Svoje fyzické svaly si rozvíjíme cvičením. Svoje vnitřní svaly si rozvíjíme při oduševnělé a upřímné meditaci. Záleží však na Boží Milosti. Jakmile Bůh vidí, že velice oduševněle meditujete patnáct minut, určitě vám dá nejenom patřičné schopnosti, ale také příležitost meditovat půl hodiny nebo dvě či tři hodiny.

Nikdy nebudu moci tvrdit, že patnáctiminutovými meditacemi realizujete Boha. Na druhou stranu, kdo ví? Jestli Bůh chce, abyste meditovali jenom pět minut a potom vám dá realizaci, může to udělat. Bůh občas jedná jako dítě. Když má dítě květinu nebo tenisový míček, může jít a dát ho nějakému člověku. Ten člověk nemusí být v první řadě. Může být v desáté řadě. Naproti tomu, Bůh je sice dítě, ale je to vědomé dítě. On vidí naši minulost, přítomnost i budoucnost. Nějaký člověk v této inkarnaci meditoval možná jenom patnáct minut, protože neměl dost času, měl mnoho práce. Ale jak víte, že ve své předchozí inkarnaci nemeditoval hodiny, dny, měsíce a roky? Všechno tedy závisí na Boží Moudrosti. On ví, kdy jste začali meditovat.

Já sám jsem realizoval Boha v mých předchozích inkarnacích. Když mi bylo v této inkarnaci dvanáct, plně jsem si uvědomil svoji předchozí realizaci Boha a bylo to stejné, jako kdybych jenom prolistoval knihu, kterou jsem již dříve zhltnul. Ale pokud jde o počet hodin, můj bratr Hriday rozhodně meditoval více. V naší rodině meditovali dva nebo tři lidé více než já. Meditovali jedenáct nebo dvanáct hodin denně. Já jsem meditoval pět, šest nebo sedm hodin. Moje meditace se stala spontánní. Dokázal jsem meditovat při běhání, skákání, hodu koulí nebo při jiných činnostech. Byl jsem schopen dělat mnoho, mnoho věcí současně, kdežto mí bratři nebyli schopni při meditaci dělat cokoli jiného.

Realizace Boha nezáleží na počtu hodin, ve kterých meditujete. Záleží na tom, jak intenzivně a hluboce meditujete. V Mahabharátě je příběh o tom, jak Ardžuna uctíval Šivu celé hodiny a hodiny, ale Šivu více potěšil Bhíma, který jej uctíval jenom pár sekund. Abychom se tedy vrátili k tvé otázce, nezáleží na tom, kolik minut strávíš před svým oltářem, nejdůležitější je oddanost, s jakou se modlíš a medituješ. Bůh ti potom dá všechno, co je potřeba — schopnosti a příležitost.

Žádný můj žák mi nikdy nebude schopen říci, že nemá příležitost k modlitbě a meditaci, protože dělá mnoho manifestační práce. Já vím, kolik hodin manifestujete a kolik hodin vám zbývá na modlitbu a meditaci. Existují žáci, kteří si stěžují, že nemají čas meditovat, protože velice těžce pracují. Klamou sami sebe. Jestli opravdu tvrdě pracujete, božsky a vrcholně, Bůh vám dá čas. A pokud pracujete s krajní oddaností, uvnitř této oddané služby získáte výsledek meditace.

Mým dcerám je nyní sedmnáct a devatenáct let. Nežijí se mnou už asi pět let, ale když jsou opravdu nešťastné nebo mají skutečně vážné problémy, rád bych je posadil do letadla a dovedl sem. Měl bych se usilovněji modlit, nebo bych je měl prostě přivést?

Sri Chinmoy: Pokud se nemodlí a nemeditují, pokud nevedou život jako ty, nemá smysl je sem vozit. Můžeš jenom nabídnout svoji dobrou vůli — nic víc. Kdyby ses začal modlit k Bohu za vyřešení každého jejich problému, stal by ses vtělenou hloupostí. Musíš nejprve zachránit sebe. Na tento svět jsi přišel proto, abys miloval Boha, potěšil Boha a naplnil Boha. To je tvoje základní odpovědnost. Svým dcerám určitě pošleš svoji dobrou vůli. Ale jestli se začneš modlit k Nejvyššímu, aby vyřešil jejich problémy, pouze se do těchto problémů začneš více a více zapojovat. To je naprosto nevhodné. Modli se a medituj pro svoje vlastní osvícení.

My všichni jsme Božím stvořením. Bůh Stvořitel je zodpovědný za svoje stvoření. Kdyby tvoje děti vedly duchovní život a měly dočasné potíže, určitě by ses měl modlit k Nejvyššímu, aby jejich problémy vyřešil. Ale pokud se tvoje dcery pravidelně nemodlí a nemeditují, není to tvojí povinností. Prostě jim pošli svoji dobrou vůli. Ony ji potřebují, ony si ji zaslouží. Ale nejprve musíš zachránit svůj vlastní život. Toto chce Bůh od tebe i od ostatních.

Mění se základní kvality duše od inkarnace k inkarnaci?

Sri Chinmoy: Dejme tomu, že nějaká duše byla ve své minulé inkarnaci významným hudebníkem — možná už nechce v této oblasti pokračovat. Možná se chce stát vědcem. Může však být hudebníkem i vědcem, pokud si to přeje. Ale obecně vzato nebude schopna zvládnout oba obory, chce-li být vynikajícím vědcem. Aby se stala světoznámým vědcem, použije veškerý svůj čas na vědu. Ve svém nitru nic neztrácí. Podrží si talent a schopnosti významného hudebníka, které však zůstanou skryté. Bůh rozhodne o tom, kolik toho projeví uvnitř a prostřednictvím konkrétního jednotlivce.

Zajímalo by mě, jestli se hlavní kvalita, kterou reprezentuje jméno naší duše, mění od inkarnace k inkarnaci.

Sri Chinmoy: Jakmile dám nějaké jméno, jeho kvalita se vůbec nemusí měnit. Tuto kvalitu musíte jenom zvětšovat a zvětšovat pro realizaci Boha. Pro realizaci Boha vám toto jméno ohromně pomůže. Některé schopnosti se kvůli vnějším potřebám budou měnit, ale jestli máte jednu dobrou kvalitu duše, je to více než dostatečné, pokud ji zvětšujete a zvětšujete.

Jak můžeme dostat z hudebních nástrojů všechny božské kvality, když na nich hrajeme tvoje písně?

_Sri Chinmoy:_Pokud se vám podaří, aby vaše mysl byla absolutně prostá a vaše srdce čisté — bez ohledu na to, jak taková hudba může být složitá nebo obtížná, určitě dokážete vynést na povrch božské Požehnání, Soucit, Náklonnost, Lásku, Vděčnost a Hrdost. Potřebujete jenom tyto dvě věci. Nejprve musí být mysl prostá. Z prosté mysli získáte mír. Mír je v prostotě a prostota je v míru. Potom musí být srdce čisté. Nejenom že budete schopni uvnitř srdce spatřit květinu, ale musíte také cítit, že tato nádherná, vonící květina je vaším vlastním srdcem. Potom dokážete vynést na povrch nejvyšší možné kvality mé hudby.

Část V

SCA 732-748. Následující otázky pracovníků restaurace Annam Brahma zodpověděl Sri Chinmoy 16. března 1995 při příležitosti 21. výročí vzniku tohoto podniku.

Nejdražší Guru, máš nějaké zvláštní poselství pro Annam Brahmu, své nehodné a neuspokojivé dítě?

Sri Chinmoy: Za tvé ohodnocení mé restaurace Annam Brahma jsem více než připraven ti dát Nobelovu cenu. Zářící duši Annam Brahma, rozkvétajícímu srdci Annam Brahma a sloužícímu životu Annam Brahma nabízím své neustálé požehnání, lásku, zájem a vděčnost.

Kéž bych mohl být hrdý, bezmezně hrdý na úplně každého pracovníka, jenž se na naší cestě snaží sloužit božskému účelu a nejvyššímu poslání Annam Brahma.

Jakou kvalitu bychom měli vynést na povrch v restauraci Annam Brahma, abychom tě co nejvíce potěšili?

Sri Chinmoy: Prostota mysli, upřímnost srdce a píseň života jednoty — tyto tři božské kvality musí běžet zároveň s dynamickou a nevyčerpatelnou životní energií duše Annam Brahma k jejímu konečnému Cíli.

Když máme nějaké problémy, které jsou v našem podvědomí, je to proto, že k nim chováme silné připoutání a nejme ve skutečnosti připraveni je nechat odejít, nebo je to ještě něco dalšího?

Sri Chinmoy: Připoutání není nic jiného než temnota. Temnota je nepřítomnost světla. Abychom osvítili připoutání a transformovali je na božskou sílu a naplnění, musíme v každém okamžiku nabídnout našemu Pánu Milovanému Nejvyššímu krásu vděčnosti, čistotu vděčnosti a božskost vděčnosti našeho srdce-květiny.

Co chce duše restaurace Annam Brahma?

Sri Chinmoy: Duše Annam Brahma chce od úplně každého pracovníka bezmezné nadšení a sebedávání našemu Pánu Milovanému Nejvyššímu.

Co potřebuji vědět?

Sri Chinmoy: Potřebuješ vědět, že tvůj Milovaný Pán Nejvyšší tě miluje nekonečně více, než si kdy dokážeš představit — samozřejmě, Jeho vlastním Způsobem.

Příprava prašádu někdy zabere velice dlouhý čas. Jak můžu zůstat oduševnělá během celé doby příprav?

Sri Chinmoy: Jestliže připravuješ prašád pro 400 lidí, přesvědč sama sebe, že ho připravuješ jenom pro dvě stě lidí. Potom budeš mít energii navíc pro práci na těch dalších dvě stě.

Chceš-li běžet jednu míli, občas se stane, že tě to vystraší a jsi z toho unavená. Ale když tu vzdálenost rozdělíš na půlky nebo čtvrtiny míle, je to snazší.

Je to stejné, jako když musíš dělat prašád pro čtyři sta lidí a myslíš na číslo čtyři sta, bude to opravdu únavné a nudné. Když si to však ve své mysli rozdělíš na poloviny, zjistíš, že i po první polovině máš pořád nadšení a energii. Potom je docela snadné pokračovat a dokončit tu druhou polovinu.

Je opravdu srdce vděčnosti hledajícího významnější než jeho vlastní, osobní transformace?

_Sri Chinmoy:_Určitě. Vděčnost hledajícího je nekonečně důležitější než jeho dychtivost po transformaci. Jeho vděčnost mu automaticky poskytne nejsnazší, nejbezpečnější a nejrychlejší způsob, jak transformovat svůj osobní život. Vděčnost nám může nabídnout více než naše osobní transformace.

Jakou důležitost bych měla přikládat atletice? Vždycky myslím na to, jestli nejsi zklamaný, když netrénuji a nemám nějaké běžecké cíle.

Sri Chinmoy: Tvůj vnitřní běh je nekonečně důležitější než tvůj vnější běh. Jestli dokážeš uběhnout dvě míle denně, budu velice šťastný. A pokud budeš běhat jenom pětkrát týdně, nebudu tak zklamaný, jak si myslíš. Ale snaž se běhat denně, aby si tvoje tělo neužívalo netečnost nebo revoltu.

Co mám udělat proto, abych viděla ve světě a v ostatních jenom to dobré a nestahovaly mě ke dnu nebožské věci?

Sri Chinmoy: Mysli na každého člověka jako na nádhernou květinu s vrcholně božskou vůní. Tato vůně ti vždy pomůže vidět krásu, světlo a blaženost uvnitř úplně každé lidské bytosti ve světě.

Jak se restauraci Annam Brahma vede v Nebi?

Sri Chinmoy: Odpovím ti na tvoji otázku a zároveň se tě zeptám, jak se Nebi vede v Annam Brahmě. Když Nebe vidí dobré pracovníky, samo je nese. Když Nebe vidí špatné pracovníky, roní hořké slzy. Tito špatní pracovníci jsou příliš těžcí, než aby je unesla Blaženost Nebe.

Jak mohu zastavit svoji nepokojnou mysl? Vždy spěchám od jedné věci ke druhé a na konci dne zjistím, že jsem se dostatečně nevěnovala zpívání, čtení a meditaci.

Sri Chinmoy: Nepokojnost zmizí až tehdy, když cítíme blaženost Božích Nohou v našem srdci. Vždy se snaž si představit ve svém srdci Boží Nohy Soucitu, Nohy Ochrany. Potom budeš úspěšná ve všem, co budeš chtít dělat — ve zpěvu, čtení nebo meditaci.

Občas mívám návaly energie v páteři, které jsou velmi nepříjemné, občas nemám vůbec žádnou energii. Jak si mohu udržet svoji energii stálejší a stabilnější?

Sri Chinmoy: Máš-li božskou energii, udrž si ji. Máš-li nebožskou energii, odhoď ji. Když máš božskou energii, modli se k Nejvyššímu, aby tě vedl takovým způsobem, abys ji dokázala použít správně a se sebedáváním.

Jak vypadá duše Annam Brahma?

_Sri Chinmoy:_Duše Annam Brahma má bezmeznou trpělivost, toleranci, naději a bezesný slib těšit Boha Jeho vlastním Způsobem.

Co mám udělat, abych tolik nepostrádala tvoji fyzickou přítomnost, když odjedu z New Yorku?

Sri Chinmoy: Nemusíš vůbec postrádat moji fyzickou přítomnost, když na sebe pomyslíš jako na někoho, kdo každý den roste v mé zahradě srdce s novou krásou a novou vůní.

Jak si můžeme udržet dobré vědomí, když jsme při práci v restauraci napadeni naší vlastní nevědomostí?

Sri Chinmoy: Mysli prosím na sebe jako na člena naší rodiny jednoty srdce. Potom nebudeš mít se svými sestrami a bratry-žáky žádný problém, který bys nedokázala vyřešit.

Jak mohu být více vědomá, abych nezapomněla na něco, co opravdu potřebuješ?

Sri Chinmoy: V každém okamžiku se ptej sama sebe: „Jak mohu více potěšit svého Gurua? Jak jej mohu více naplnit?“ Potom si budeš moci ve svých každodenních činnostech uvědomit stovky možností co udělat pro Gurua a na nic nezapomenout.

Jak můžeme pracovat dynamicky a zároveň oduševněle, beze spěchu?

Sri Chinmoy: Mysli na své srdce jako na letadlo a nemysli na sebe jako na auto. Letadlo se pohybuje mnohem rychleji, ale přitom nespěchá, kdežto auto jede daleko pomaleji, ale vždy spěchá. Mysli tedy vždy na srdce, které létá nekonečně rychleji než mysl. Když mysl běží, spěchá. Když srdce létá, jenom zpívá.

Část VI

SCA 749-754. Následují výňatky z rozhovoru se dvěma výzkumníky, kteří spolupracovali s Matkou Terezou na její knize „Prostá cesta“, s panem Johnem Cairnsem a paní Nix Picass. Tento rozhovor se odehrál v sídle OSN 14. července 1995

Jak mohou lidé přispět světovému míru, když jsou kolem tak velké problémy, proti kterým jsou jednotlivci úplně nepatrní, a když se zdá, že tyto problémy lze řešit jenom na vysoké úrovni zásahem vlád?

Sri Chinmoy: Problémy lze nalézt všude — v každém jednotlivci, v každé vládě a v každé organizaci. Když jde o vyřešení světových problémů, obyčejní lidé jako my jsou bezmocní. My sami ale nejsme bezmocní. Můžeme doufat — ve skutečnosti máme naprosté právo doufat ve zlepšení světa. Třebaže obyčejní lidé nemohou změnit svět, existují někteří významní lidé, kteří patří do jiné kategorie. Svatý Otec a Matka Tereza jsou příkladem skutečného zdroje inspirace pro miliony a miliony lidí. Mahátmá Gándhí byl zapojen do politiky, potom šel za hranice politiky a stal se otcem Indie. Jak významně radil a osvítil Nehrua, Patela a další! Prezident Gorbačov nám také ukázal, jak jeden člověk může změnit tvář a osud lidstva. On je živoucím důkazem, že jednotlivec může být silnější než vláda. Vidíme tedy, že významní lidé jsou toho schopni.

Na druhou stranu, třebaže obyčejní lidé jsou bezmocní, musíme vědět, že máme přístup k vyšší síle, která je nekonečně mocnější než kterákoli organizace nebo vláda. Tato síla, jenž je uvnitř nás, je tou absolutně nejvyšší Silou. Nazýváme ji Vnitřním kormidelníkem, Absolutním Pánem Nejvyšším. Tato nejvyšší absolutní Síla, která všechno osvěcuje a naplňuje, snadno porazí onu sílu, která pracuje pomocí vlád nebo velkých organizací.

Existuje Bůh Stvořitel a Bůh stvoření. My jsme Božím stvořením. Ale když se modlíme k Bohu Stvořiteli, aby změnil nebo osvítil mysli těch, kteří vedou země nebo velké organizace, On to může snadno udělat. Právě teď vládne světu mysl — ta mysl, která chce ovládat ostatní a vládnout jim. Jestliže se však budeme modlit k Bohu, aby vynesl do popředí srdce lidstva, zjistíme, že síla srdce je nekonečně silnější než síla mysli. Proč? Protože srdce se okamžitě ztotožňuje s ostatními a považuje jejich sílu za svoji vlastní. Když je na jedné straně deset lidí, co proti nim zmůže jeden silný člověk? Nakonec se bude muset odevzdat, bez ohledu na to, jak je silný. Toto platí, ať už jde o jednotlivce, vládu nebo organizaci, protože na bitevním poli života nakonec vždy vyhraje síla jednoty.

Lidé občas kritizují dobročinnost za její neosobnost, povýšenost a schopnost zmírňovat naše pocity viny. Jak se liší koncept služby od dobročinnosti?

Sri Chinmoy: Dobročinnost a služba budí odlišné pocity a jejich význam je také jiný. Kdykoli použijeme slovo „dobročinnost“, existuje pocit nadřazenosti a podřízenosti. Dejme tomu, že já mám milióny a miliardy dolarů a ty nemáš nic. Já nad tebou cítím lítost, a proto ti dám deset dolarů. V ten okamžik cítím, že ty jsi žebrák a nezasloužíš si ani těch deset dolarů. Takže to je dobročinnost a není to dobrý způsob, jak jednat s ostatními.

Jestli řeknu, že ti pomáhám, udělám žalostnou chybu. Kdo jsem, abych mohl komukoliv pomoci? Když řeknu, že pomáhám světu, jsem ten nejhorší hlupák. Jenom Bůh může pomoci. Já mohu pouze sloužit a musím sloužit z pocitu jednoty. Jakmile matka zaslechne pláč jejího dítěte, protože je hladové, okamžitě ho přijde nakrmit. Když matka krmí dítě, nemá pocit, že je jí dítě podřízeno. Ne, ona si už vypěstovala jednotu s dítětem a cítí jeho hlad jako svůj vlastní.

Jakmile si vybudujeme jednotu se zbytkem světa, cítíme celý svět jako svůj vlastní. Když vám něco nabídnu, protože to potřebujete, mám pocit, že to pouze dávám svému širšímu já. Sloužím vám, ale cítím, že sloužím sám sobě. To je duchovní přístup. Nikoli dobročinnost, ale služba, která je založena na jednotě.

Proč lidé na Západě vnímají představu prostoty tak složitě?

Sri Chinmoy: Prostota se nám zdá složitá, protože je to pro nás něco nového, nebo to je něco, co nechceme použít. Všechno je pro nás složité, protože neustále používáme mysl. Nechceme kráčet po přímé cestě. Nemáme žádnou radost, dokud nejdeme ze strany na stranu, po cestě plné zatáček. Protože si vážíme složitosti, nejdeme po sluncem zalité cestě — nejdeme po přímé, prosté cestě. Je-li nějaká cesta prostá a přímá, máme pocit, že není hodnotná. Hned od počátků našich životů si zvykáme na to, že věci se dělají velice složitě, takže prostota je pro nás velmi složitá.

Když se narodí dítě, matka použije veškerou sílu peněz, aby mu koupila velice krásné a drahé šaty. Chce ukázat, že je bohatší než její sousedi. Dítě by bylo šťastné i v prostých šatech, ale hned od počátku se učí, že prosté věci nejsou dobré. Až dítě vyroste, přirozeně o prostotu nemá zájem.

Prostý člověk bude mít jenom to, co potřebuje a bude znát rozdíl mezi tím, co potřebuje a co chce. Ale tady na Západě máme pocit, že ať už chceme cokoliv, žalostně to potřebujeme. Jako hladoví vlci se snažíme vlastnit svět. Ale ještě než se nám podaří vlastnit svět, k našemu naprostému úžasu zjistíme, že svět už vlastní nás. Chceme vlastnit svět v celé jeho rozmanitosti. Chceme rozmanitost bez jednoty, chceme květy, plody a listí stromu bez jeho kmene. Ale pokud nezačneme s prostotou u kmene, nikdy nedojdeme k rozmanitosti. Jednota je zdroj a rozmanitost vyrůstá z jednoty.

Když rozdíly v náboženském přesvědčení dokáží vyvolat ve světě tak velikou netoleranci, jaký bychom měli zaujmout správný postoj k vírám jiných lidí?

Sri Chinmoy: Žádné náboženství nás neučí nenávidět lidstvo. Jsme to my, lidské bytosti, které jsme se rozhodly nenávidět jedna druhou. Ale duchovní Mistři nejvyššího řádu, kteří jsou zakladateli různých náboženství, nás učí jenom lásce. Já jsem hinduista. Moji předkové, védští zřecové, nás učili, abychom milovali každého člověka. Spasitel Kristus také nabídl poselství lásky. Půjdeme-li do hloubky každého náboženství, nalezneme zde poselství lásky. To je důvod, proč cítím, že bychom měli obdivovat všechna náboženství a vážit si jich.

Náboženství je jako dům. K čemu mi bude dobré, když budu tvrdit, že můj dům je krásnější než váš? Jestli jste šťastní ve svém domě a já jsem šťastný ve svém, proč bychom se měli přít? Hádám se s vámi jenom tehdy, když nejsem spokojen s tím, co mám. Kdybych byl opravdu spokojený a choval v sobě štěstí, mír a blaženost, půjdu snad o půlnoci zaklepat na vaše dveře a budu po vás chtít, abyste vyšli ven, abych vás osvítil? Nejprve potřebuji sám osvícení. Teprve až se sám stanu sluncem, nabídnu své světlo vám i ostatním. V té chvíli se s vámi nebudu přít, už jenom svou pouhou přítomností budu rozšiřovat osvícení a světlo, a vaše srdce je spontánně přijme. Temnota v ostatních mě znervózňuje jen tehdy, když sám mám jenom omezené světlo nebo úplnou temnotu. Až bude moje vnitřní bytost zaplavena světlem, nebudu s nikým bojovat.

Jak se přibližuje milénium, narůstá pocit beznaděje. Myslíte si, že v osudu lidstva nastává zvláštní doba? Existuje nějaký jiný způsob, jak se na to dívat?

Sri Chinmoy: To je velice vážná otázka. Já nejsem prorok, jenom bych rád řekl, že situace nemůže být temnější. Budoucnost nemůže být horší než přítomnost nebo minulost. Dotkli jsme se dna hrozivé propasti, teď už všechno musí jít nahoru.

Na druhou stranu musíme vědět, že světlo nevyneseme na povrch tím, že budeme pozorovat temné stránky jednotlivce nebo současného světa. Svět je plný zoufalství, ale Bůh tento svět nestvořil kvůli utrpení. Když něco tvoříme, neděláme to s myšlenkou: „Tvořím tuto věc, abych mohl týrat sám sebe.“ Bůh stvořil tento svět, aby z něj měl radost. Utrpení ve světě způsobujeme my.

Je to velká hra; říkáme tomu Kosmická Hra nebo Kosmická Líla. Ve hře občas nevíme, kdo vyhraje. Je to velice složité. V této Hře probíhá boj mezi světlem a temnotou. Když temnota porazí světlo, předvádí svoji nadřazenost. Ale když světlo vyhraje nad temnotou, dává najevo svoji blízkost. Pokud naše temná stránka něco porazí, chová se jako Julius Cézar, který řekl: „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ Ale pokud zvítězí naše dobrá stránka, řekne: „Přišel jsem, viděl jsem, miloval jsem tě a ztotožnil se s tebou.“

Svět prochází posledních padesát nebo sto let dočasnou nadvládou temnoty. Temnota nějaký čas předvádí svoji nadřazenost. Ale nyní přichází světlo, aby objalo a osvítilo temnotu. To se nestane dnes nebo zítra, ale v blízké budoucnosti. Lidé po dlouhou dobu používali sílu mysli a přineslo to jenom bídu a utrpení. Jestli existují dvě možnosti, jak přistupovat k realitě, a jedna z nich mi přináší jenom neštěstí, nezkusím jednoho dne tu druhou možnost? Ta druhá možnost je cesta srdce a rychle se přibližuje den, kdy síla srdce nahradí sílu mysli.

Není teď doba, kdy lidé jako vy a Matka Tereza a někteří další právě toto probudí ve spoustě lidí?

Sri Chinmoy: Nejenom my, ale všichni, kteří praktikují modlitbu a meditaci. Síla srdce znamená modlitbu a meditaci; síla srdce vychází z duchovnosti. Když se modlím, cítím, že Někdo mi naslouchá. Když medituji, cítím, že Někdo mi radí nebo mi říká, abych se choval správně a byl dobrým člověkem. Modlitba a meditace musí jít ruku v ruce. Když se modlím, žádám Někoho: „Dej mi světlo, dej mi radost, dej mi mír a blaženost.“ Když medituji, Někdo mi říká: „Toto je způsob, jak můžeš získat mír. Jestli budeš dělat toto, můžeš mít mír. Jestli budeš dělat tamto, můžeš mít světlo a blaženost.“ Modlitba a meditace tedy musí jít společně.

Část VII

SCA 755-760. Následující otázky členů dětské pěvecké skupiny zodpověděl Sri Chinmoy 11. srpna 1995 na Aspiration Ground na Jamajce, v New Yorku

Proč je tento rok tak naplněný nepřátelskými silami?

Sri Chinmoy: Všechno — ať už dobré nebo špatné — někdo stvořil. Existují jenom dvě osoby; musíš si vybrat jednu z nich nebo obě dvě. Jedna je nahoře, jmenuje se Bůh. Ta druhá je dole, je to tvoje vlastní vznešené já. Ty jsi ztracená někde mezi nimi. Pokud budeš obviňovat tu nahoře, nic se nestane. Ty nevíš, proč On nepoužívá svoje Oči a svoje Uši. Ale ty máš dvě dobré uši, dvě dobré oči a jedno dobré srdce — máš mnoho dobrých věcí.

Musíš se zeptat sama sebe, proč nás na zemi trápí tolik nebožských sil. Bude-li tvoje otázka absolutně upřímná, nepřijde-li z mysli, ale ze srdce, tvoje duše odpoví za Boha. Tvoje duše ti řekne, že jsi nedílnou součástí světa. Kdyby jen jediný člověk zůstal nedokonalý nebo nebožský, svět nemůže být dokonalý. Je-li jediná klávesa na klavíru vadná, můžeš se sebevíce snažit, ale znovu a znovu tě jako magnet přitáhne, ty se jí dotkneš a tvoje krásná melodie bude pokažená. Naše lidská mysl, vitálno a fyzické vědomí jsou jako neobyčejně vadné klávesy. Srdce je občas dobré, občas není. Klávesa-duše je naprosto dokonalá, ale jakou melodii můžeš zahrát s jedinou klávesou? Musíme se snažit opravit ostatní klávesy — tělo, vitálno, mysl a srdce. Jakmile se ti je podaří dovést do naprosté dokonalosti, žádné nepřátelské síly už nebudou existovat; všude bude samá dokonalost.

Ty jako jednotlivec představuješ pozemské vědomí. Nemůžeš se oddělit od země. Naproti tomu, když jsi ve vědomí své duše, nemůžeš se oddělit od Nebe, které je samá dokonalost a blaženost. Takže odpověď na tvoji otázku spočívá ve mně, v ní, v tobě — v tvém těle, vitálnu, mysli a srdci. Jakmile se jeden hledající Boha a milovník Boha stane neobyčejně dobrým a dokonalým, získají ostatní inspiraci, aby udělali totéž.

Existuje ve světě duší hudba jako u nás, i když duše nemají fyzické uši?

Sri Chinmoy: Ne, ve světě duší existuje jiná hudba. Tam je hudba nekonečně sladší a hlubší než tady. Můžeme ji však slyšet jenom pomocí vnitřních uší. Když chceš zpívat ve světě duší, musíš si otevřít hrdelní centrum. A jestli chceš slyšet hudbu duše, musíš si otevřít třetí oko. Třetímu oku se v sanskrtu říká ádžňa a hrdelnímu centru višuddha. Tato dvě centra si musíš otevřít, pokud chceš slyšet hudbu duše a také pokud chceš zpívat tak, že se ztotožníš s písní, kterou zpívá duše.

Ve světě duší existuje hudba a v srdečním centru existuje určitý druh světla. Srdečnímu centru se říká anahata, bezzvuký zvuk. To je další druh hudby, který neobsahuje zvuk. Nemůžeme ji slyšet obyčejnýma ušima. Uvnitř bezzvukého zvuku je také hudba duše, ale slyšet ji můžeš jenom tehdy, když jsi ve velice, velice hluboké meditaci, v nejvyšší výšce a nejhlubší hloubce své meditace.

Proč je německá mysl tak tvrdohlavá?

Sri Chinmoy: Německá mysl není vůbec tvrdohlavá. Německo má vědecký mozek a ten občas pracuje uvnitř a také prostřednictvím mysli. Nemůžeš říci, německá mysl je tvrdohlavá nebo ztuhlá, to ne. V německé mysli je druh solidní síly. Tato síla není vždy dynamická. Chce odpočívat. Když se jí nechce pracovat, můžeš říci, že je tvrdohlavá. Pokud nějaká solidní síla není využita božským způsobem, můžeš říci, že je tvrdohlavá, protože se v tu chvíli nepohybuje kupředu, neobrací se ke světlu. Ale svou povahou není německá mysl vůbec tvrdohlavá.

Jak můžu zabránit své mysli, aby se neznepokojovala minulostí a budoucností?

Sri Chinmoy: Dejme tomu, že jsi v minulosti udělala něco velice, velice špatného, něco nemyslitelného a nevyslovitelného. Považuj tuto věc za mrtvého, páchnoucího slona. Jsi tak hloupá, abys na svých ramenou nosila mrtvého slona? Protože hloupá nejsi, nepřechovávej v sobě žádný zážitek z minulosti, který tě mučí. Ne, udělej to přesně jako ve fotbalu, nakopni jej tak silně, jak jen to jde. A jsi natolik hloupá, abys musela myslet na budoucnost? Nevíš ani to, co se stane v příštím okamžiku.

Naše filozofie říká, že minulost je prach, naprostý prach. Pokud jsi naproti tomu měla v minulosti byť i jenom jediný velice vznešený zážitek, kdy tvoje mysl byla pokojná, nebo tvoje srdce se stalo rozlehlou oblohou, snaž se tento zážitek přinést do své mysli a do svého srdce. Jestli v současnosti nemáš dobrou meditaci, vzpomeň si na dobu před patnácti lety, kdy jsi měla dobrou meditaci. Představivost je síla sama o sobě. Po nějaké době, kdy si to budeš představovat, získáš zpět svůj někdejší zážitek, svoji předchozí realizaci.

Jestli jsi měla nějaký odrazující zážitek, mysli na něj jako absolutně nežádoucího mrtvého slona. Pokud jsi měla nějaký neobyčejně důležitý zážitek, vzpomínky na něj ti nyní dají inspiraci jít dále, výše a hlouběji. Na druhou stranu nemusí být nezbytné si pamatovat jakýkoli zážitek. Možná že právě teď dostaneš zlatou příležitost. Právě v tomto okamžiku se můžeš modlit k Bohu, aby z tebe udělal absolutně nejčistšího člověka na zemi, nebo absolutně nejpokornějšího člověka na zemi. Ať už máš jakoukoliv dobrou kvalitu, můžeš se modlit k Bohu, aby ji zvětšil. Uvnitř této božské kvality se můžeš pokusit vyrůst.

Nemysli na zítřek. Stačí, že budeš myslet na to, jak strávíš dnešek. Jestli se dnes dokážeš stát vynikajícím hledajícím v každém ohledu, dostaneš hned zítra inspiraci stát se lepším člověkem. Naší filozofií je pokrok. Dokonalost není něco statického nebo pevně daného. Dokonalost znamená pokrok, pokrok, pokrok. Snaž se tedy dnes stát tak božskou, jak je to jen možné. Zítra se pokusíš jít ještě výše. Nemysli na blízkou nebo vzdálenou budoucnost. Mysli pouze na dnešek, jak by ses mohla stát tou nejkrásnější a nejvoňavější květinou a jak by ses mohla sama umístit k Nohám našeho Pána Nejvyššího.

Proč nevidím Boha?

Sri Chinmoy: Proč nevidíš Boha? Protože máš zavřené dveře. Kdyby byla tvoje matka a tvůj otec v pokoji a ty bys byla někde jinde, přirozeně by ses mohla zeptat: „Proč je nemůžu vidět?“ Můžeš je vidět jen tehdy, máš-li klíč, kterým by sis mohla otevřít dveře. Potom zjistíš, že oni už tam jsou. Přesně stejně potřebuješ patřičný klíč, abys mohl spatřit Boha. Klíč k pozemským dveřím je ze železa, ale klíč k Božím Dveřím-Srdci je složen ze slz, proudících slz srdce. Až budeš mít v srdci proudící slzy, dostaneš ten správný klíč. Potom můžeš snadno vidět Boha. Chceš-li vidět lidskou bytost, která je uvnitř pokoje, buď zaklepáš, nebo klíčem odemkneš dveře. U Božích Dveří-Srdce je klepáním meditace a modlitba. Budeš klepat a klepat a potom Bůh přijde a otevře Své Dveře-Srdce.

Jak se můžeš ochránit, když je blízko tebe něco neinspirujícího?

Sri Chinmoy: Vezměme třeba tvoji vlastní mysl. Třebaže je tvým vlastnictvím, zároveň vlastní tebe. Dejme tomu, že mysl neaspiruje. Pokud tedy mysl neaspiruje, pokud tě mučí, jak by ses jí mohla zbavit? Obvykle myslíme na mysl jako na bytost uvnitř v hlavě. Kdybys někoho požádala, aby rozpůlil tvoji hlavu, protože uvnitř je tvoje mysl, mohla bys zůstat naživu? To je nemožné! Ne, neměla by ses pokoušet o odpoutání, když je v tobě něco velmi blízkého a neaspirujícího. Snaž se to pouze transformovat.

Jestli do tvé mysli vstoupila žárlivost, okamžitě pomysli na její opak. Prostě si pomysli: „Ona je mojí duchovní sestrou. Proč bych měla žárlit? Ona má dobré kvality a já mám také mnoho dobrých kvalit. Guru nám neustále říká, abychom cítily naši jednotu. Pokud se mi nepodaří tuto jednotu vybudovat, nebude z toho smutný?“ Takto se můžeš zachránit.

Jakmile přijde jakákoli neaspirující myšlenka, okamžitě se ji snaž nahradit dobrou myšlenkou. Všechno neaspirující, co je ti blízké, se musí transformovat. Co ti může být bližšího než tvoje vlastní mysl? V jiném smyslu je ti bližší srdce, které je ti nejdražší, ale zároveň musíš používat mysl. Takže kdykoli vstoupí do tvé mysli něco neinspirujícího, musíš to transformovat na aspiraci.

Nejvyšší filozofií je samozřejmě odpoutání. Odpoutání je velice dobré, ale pro hledajícího na tvém stupni vývoje, je takřka nemožné. Odpoutání je velice obtížný předmět, podobně jako nepodmíněné odevzdání. U většiny hledajících nevydrží nepodmíněné odevzdání více než pět sekund. Když je tvoje touha naplněna, odevzdáš se. Jsi připravena se odevzdat, když tvoje touha nebude naplněna? Ne, vystřelíš všechny své hladové šípy na Boha. Odevzdání má velice krátký dech. Odpoutání, nepodmíněné odevzdání a některé jiné věci jsou velice, velice obtížné; přijdou až na velmi vysoké úrovni. Ale ten druhý způsob, nahrazení, je snadný.