Část I

SCA 114-124. 2. dubna 1988 byl Sri Chinmoy pozván, aby meditoval se sestrami a matkou představenou benediktýnského kláštera Heiligenkreuz v Churu nedaleko města Zug ve Švýcarsku. Potom odpovídal na jejich otázky. Přepis tohoto setkání následuje

Meditace v klášteře Heiligenkreuz

Sri Chinmoy: Z hloubky svého srdce bych rád vyjádřil nejoduševnělejší vděčnost Matce představené a sestrám tohoto kláštera za to, že mi daly požehnanou příležitost, abych se modlil a meditoval v jejich krásné a dušeplné kapli.

Matka představená: Připomíná mi to mou návštěvu v Jižní Koreji, kde máme rovněž sestry. Setkali jsme se tam s buddhistickými mnichy a snažili jsme se sblížit při společné meditaci.

Jak můžeme lépe projevit mír a radost, jež cítíme při meditaci v našem každodenním životě?

Sri Chinmoy:: Ze své modlitby a meditace získáme pevný mír, radost a lásku. Když dokážeme vidět Boha Stvořitele a Boha Stvoření jako jedno, jestliže dokážeme cítit toho samého Otce uvnitř každého srdce, budeme považovat celý svět za svůj vlastní. Potom budeme přirozeně inspirováni nabídnout našim bratrům a sestrám mír, radost a lásku, kterou jsme získali shůry. Radost a mír, které jsme získali od Nejvyššího, můžeme nabídnout Nejvyššímu v druhých srdcích naší zasvěcenou a nezištnou službou.

Jaký je rozdíl mezi modlitbou a meditací?

Sri Chinmoy: Když se modlíme, žádáme o něco a něco dobrého a božského získáme: Boží Ochranu, Soucit, Lásku a Požehnání. Ale pokud meditujeme, těmito věcmi se stáváme. Získáváme shůry Boží Soucit, Lásku, a tak dále a splyneme s nimi. Jakmile se jednou staneme těmito věcmi, je naší povinností dát je svým bratrům a sestrám ve světě.

Nemůžeme ale dát, dokud se napřed nestaneme. Modlitba a meditace jsou rovnocenně nezbytné. Když se modlíme, získáváme; když meditujeme, stáváme se. Potom, jakmile se jednou staneme, považujeme Boha Stvoření za své vlastní a dáváme zpět Bohu Stvoření vše, co jsme obdrželi od Boha Stvořitele.

Je to jako jít do zahrady a trhat krásné květiny. Položíme tyto květiny na oltář a modlíme se k Pánu Ježíši Kristu. Zatímco se modlíme, vůně a Božskost této květiny do nás vstoupí a v hloubi našeho srdce se staneme touto vůní a Božskostí. Potom, když vyjdeme ven na ulici, lidé v nás něco vidí a cítí, přestože nemusí vědět, co to je. A to, co v nás vidí a cítí, od nás také získávají. Když nás vidí, vstupují do zahrady našeho srdce, kde i oni mohou získat krásu a vůni těch nejkrásnějších květin.

Ráda bych znala Váš názor na Ježíše Krista.

Sri Chinmoy: Chovám ke Kristu Spasiteli nejvyšší lásku a oddanost. Otec je v Nebi a Syn, jenž představuje lidstvo, je na zemi. Tento Syn řekl: já a můj Otec jsme jedním. Takže v tomto okamžiku, když je jeho vědomí s lidstvem, je Kristus Synem, a v příštím okamžiku, když se stane jedním s Otcem, je Kristus Absolutním Otcem — všemohoucím Bohem, jenž je Pánem vesmíru.

Jsem Ind, ale mám úplně stejného Boha, jako máte vy. On není Bohem Švýcarska nebo Indie, ale Pánem vesmíru. Takže když se stal Kristus Spasitel neoddělitelně jedním se všemohoucím Bohem, nebyl nikým jiným než mým otcem v Nebi, a moje modlitba a meditace — tak jako kohokoliv jiného — směřují k němu. Když je jedním s lidstvem, když se s námi modlí, medituje a učí nás, jak růst do naší nejvyšší Božskosti, v tu chvíli cítím, že je jako můj bratr, jenž mě zvedá k Otci. Když je ale ve svém nejvyšším vědomí — neoddělitelně jedním se všemohoucím, vševědoucím a všudypřítomným Nejvyšším — v tu chvíli cítím, že je Pánem vesmíru.

Záleží na mém vlastním vědomí, jak k němu přistupuji: jako k někomu, kdo žil na zemi 33 let, nebo k někomu, kdo existuje po věčnost. Dostanu nesmírnou radost ve chvíli, kdy ho považuji za Syna a cítím, že se stal jedním s plačícím lidstvem. V příštím okamžiku mám nesmírnou radost, když jej vidím jako Pána vesmíru, neoddělitelně sjednoceného s Otcem.

Co byste řekl o Duchu Svatém?

Sri Chinmoy: Považuji Ducha svatého za spojující článek mezi Otcem a Synem. Na jedné straně představuje Duch svatý stoupající pláč země. Tento pláč z hloubky Synova srdce jím prochází a nese jej k Otci. Duch svatý je rovněž sestupujícím úsměvem Nebe. Snáší nejvyšší Otcovo Vědomí dolů k pozemskému vědomí Syna. Otec a Syn jsou Duchem svatým sjednoceni.

Jaký je duchovní význam modré barvy?

Sri Chinmoy: Z duchovního hlediska má modrá barva několik významů. Především značí modrá rozlehlost nekonečna. Lidské bytosti jsou plné obav, žárlivosti, strachu, pochyb a různých jiných negativních vlastností, které nás neustále spoutávají. Zároveň máme ale hluboko uvnitř nás rozlehlost. Když se podíváme na rozlehlou oblohu nebo rozlehlý oceán, cítíme naší vlastní vnitřní rozlehlost. Skrze modlitbu a meditaci jsme schopni se osvobodit od našeho strachu, obav a dalších omezení a stát se jedním s rozlehlostí uvnitř nás.

Modrá může být rovněž převažující barva naší osobní aury. Každá lidská bytost má auru. Skrze svou auru projevujeme svou Božskost. Obyčejní lidé, kteří se nemodlí a nemeditují, mají pouze jednu auru. Ale lidé, kteří se modlí a meditují a stávají se duchovně vyspělými, jsou Bohem požehnáni více než jednou aurou.

Modlím se a medituji od svého dětství. Bůh mě tedy ze svého nekonečného Soucitu požehnal několika aurami. Ale ta nejdůležitější a nejvýznamnější aura je v mém případě modrá. Je to právě skrze tuto barvu, jak nabízím lidstvu mír, radost, lásku a dobrou vůli.

Vyrůstal jste jako křesťan, nebo jako hinduista?

Sri Chinmoy: Do věku jedenácti let jsem byl vychováván jako hinduista. Potom jsem se přidal k duchovní komunitě, kde jsem se modlil a meditoval co nejupřímněji a nejoduševněleji a řekl si: „Jediné, co nyní mám, je upřímná láska k Bohu.“

Hinduismus, křesťanství, judaismus, islám a všechny ostatní náboženství jsou domy. Každý je narozen v určitém domě, ale po určité době dům opustíme a vyjdeme do světa, kde se stýkáme s ostatními bratry a sestrami. Pokud se mě dnes někdo zeptá, jaké je mé vyznání, neodpovím, že hinduismus. Řeknu, že mé vyznání je trvalá, vědomá a bdělá láska k Bohu. Naše láska k Bohu je živoucím dechem v nás, a toto je naše univerzální náboženství.

Je tedy pro vás Kristus něco jako prorok nebo někdo jako Gándhí?

Sri Chinmoy: Kristus a Gándhí nemohou být dáni na stejnou úroveň. Jejich jména nemohou být ani vyslovena jedním dechem. Gándhí byl vůdce trpící Indie, světec; Kristus je Spasitelem celého světa. Porovnávat Krista a Gándhího je jako srovnávat oceán s jedinou kapkou vody.

Krišna, Buddha, Kristus a několik dalších jsou pro mě jedním, mají jen rozdílná jména. Před více než sedmi tisíci lety poslal Bůh na zem svého syna a dal mu jméno Krišna. Po určité době poslal na zem téhož syna a dal mu jméno Buddha. Před dvěma tisíci lety poslal znovu svého syna a dal mu jméno Kristus. Oni jsou ale všichni zcela jedním, jen přišli v různých dobách, aby spasili a pozvedli vědomí lidstva. Nebeský Otec je seslal dolů, aby donesli lidstvo k Jeho nejvyšším Výšinám.

Věříte v reinkarnaci?

Sri Chinmoy: Ano, věřím v reinkarnaci. Bůh chce, abychom jej realizovali. Bůh chce, abychom byli dokonalí. Realizovat to Nejvyšší nebo stát se dokonalými však nemůžeme v jedné inkarnaci. Před třiceti či čtyřiceti lety jsme měli, řekněme, spoustu tužeb. Potom jsme vstoupili do života aspirace a začali se modlit a meditovat. Zpočátku jsme měli velmi malé množství míru, radosti a lásky. Postupně ale vzrůstalo. Zároveň nás začaly opouštět naše touhy. Začali jsme své touhy zmenšovat a zvětšovat svou aspiraci po světle, míru a dalších božských kvalitách. Tento proces však nemůže být dokončen v jediném životě. Abychom realizovali Boha a stali se dokonalými, musíme se vracet na zem mnohokrát. Proto je reinkarnace nezbytná.

Křesťané věří, že protože Kristus umřel na kříži, dojdeme všichni po smrti spásy. Jak to vidíte vy?

Sri Chinmoy: Když byl Kristus na kříži, stal se neoddělitelně jedním s lidským utrpením, spoutaností a nevědomostí a to vše vynesl do nejvyššího světa. V té době bylo lidstvo na určitém stupni vývoje. Ale stvoření se nezastavilo; Bůh tvoří stále. Dokud pokračuje tvoření, nevědomost se objevuje znovu a znovu.

Když hovoříte o tom, že Bůh nám nabídl spásu, mluvíme o spasení od hříchu. Řekněme, že jsme dosáhli spásy a nemáme už žádné hříchy. Tohle ale nestačí, protože hřích není jediná špatná síla, kterou máme uvnitř sebe. Je to pouze jeden aspekt nevědomosti. Máme spoustu špatných vlastností a všechny musí být přeměněny ve vlastnosti dobré. Musíme vyrůst z našeho pozemsky spoutaného života tužeb do nesmírnosti našeho skutečného já. Proto musíme být úplně osvobozeni od nevědomosti. V naší filozofii slovo „hřích“ vůbec nepoužíváme. Hovoříme pouze o spoutanosti či nevědomosti. Protože máme nevědomost, musíme se modlit a meditovat, aby do nás vstoupilo Kristovo vědomí a osvobodilo nás.

Matka představená: Zítra navštívíte našeho federálního kancléře Flavia Cottiho. Ráda bych se na závěr zeptala, jestli tam jdete jako soukromá osoba, nebo jako duchovní vůdce.

Sri Chinmoy: Nejdu tam jako duchovní vůdce. Jsem studentem míru. Kamkoliv jdu, snažím se nabídnout lekce, které jsem se naučil z modlitby a meditace. Jdu tam jako hledající pravdy a jako milovník Boha. Protože se modlím a medituji, rád bych se s ním modlil a meditoval pro světový mír.

Jsem vám velmi vděčný, Matko představená, že jsem zde mohl být. Před dvaceti třemi lety jsem navštívil jednu kapli v Portoriku. Několik sester mě spatřilo a velmi je rozrušilo a pobouřilo, že v jejich kapli je nějaký hinduista. Šly zavolat Matku představenou. Zpočátku byla rozzlobená, že do jejich kaple vstoupil hinduista, ale když mě viděla, jak se modlím se sepnutýma rukama před obrazem Krista, řekla: „Tento člověk je oddaný našemu pánu. Odpusťme mu tedy.“ Potom mi řekla: „Nikdy se sem už nesmíte vrátit, protože jste hinduista.“

Podívejte se na nesmírnost vašeho srdce. Vy jste se narodila jako křesťanka, já zase jako hinduista, a přesto jste pro mne nalezla ve svém srdci místo. Pozvala jste mě, abych zde nabídnul bohoslužbu. Podívejte se, jak se svět vyvíjí! Jedna Matka představená mě pokárala a napadla, a vy jste mě požádala, abych zde nabídl své oduševnělé modlitby. Tohle je způsob, jak děláme pokrok a těšíme našeho Nebeského Otce.

Část II

SCA 125-134. 11. července 1994 se Dr. Josephine Davisová, prezidentka York College — části Neworské městské univerzity sídlící v Queensu — setkala se Sri Chinmoyem v restauraci Annam Brahma. Následují výňatky z jejich rozhovoru

Rozhovor s Dr. Josephine Davisovou

Dr. Davisová: Velmi se snažíme na naší škole podporovat ducha míru, pospolitosti, respektu a důstojnosti. Cítím obrovskou podporu, protože lidé pohybující se v mém okolí smýšlejí a cítí podobně; naše srdce jsou v jednotě. Je zajímavé, jak se všichni dostáváme na stejnou úroveň, když říkáme, že skutečně potřebujeme osvítit temnotu. A jediný způsob, jakým to dokážeme udělat, je skrze modlitbu a meditaci. Velice si vážím vaší práce a toho, co děláte.

Poté co jsem navštívila Nagasaki, Hirošimu, Berlín a tábor Dachau v Německu, kde pronásledovali Židy, jsem se skutečně musela oddat práci pro míruplný život. Když vidíme brutalitu a hrůzy těchto míst, není možné dále podporovat zlé pocity mezi lidmi. Často se snažím hovořit se svými studenty o zážitcích, které jsem měla na těchto čtyřech místech, protože si myslím, že to byly ty nejotřesnější ze všech, které jsem v životě měla.

Sri Chinmoy: V Dachau jsem nikdy nebyl, ale byl jsem mnohokrát v Nagasaki, Hirošimě a Berlíně. Byla jste někdy v Kamakuře v Japonsku? Pro mě je to jedno z nejmíruplnějších míst na zemi. Existují tisíce soch pána Buddhy, ale ta veliká socha v Kamakuře v sobě nese bezmezný mír. Když tam přijdete, bez ohledu na to, jak jste neklidná, nakolik vás vaše mysl toho dne obtěžuje a nakolik jste vtažena do každodenního shonu, jakmile stojíte před touto sochou, váš veškerý vnitřní zmatek je rázem odplaven. Tato socha ztělesňuje ten nejmocnější mír, jaký si kdy můžeme představit či cítit.

Dr. Davisová: V této fázi mého života cítím, že potřebuji více meditovat. Během posledního měsíce jsem opakovala mantry a meditovala na srdce.

Sri Chinmoy: Když meditujete na srdce, jestli vám nevadí má připomínka, můžete dělat ještě několik věcí. Bez ohledu na to, ve kterou denní dobu meditujete, dokonce i když je to večer, představte si na několik málo vteřin vycházející slunce. Představte si, že slunce vychází a vyzařuje světlo uvnitř vašeho srdce. Anebo si můžete představit tu nejkrásnější a nejčistší květinu, jak rozkvétá lístek po lístku ve vašem srdci.

Jakmile uvidíte vycházející slunce nebo květinu, ucítíte světlo nebo čistotu vašeho srdce. Když se potom nadechujete a vydechujete, ucítíte, jak se světlo nebo čistota uvnitř vašeho srdce zvětšuje. Čím více světla nebo čistoty cítíte ve svém srdci, tím zářivější bude vycházející slunce nebo květina. Potom se snažte cítit, že jste se stala vycházejícím sluncem, anebo se pokuste cítit, že tato květina čistoty uvnitř vašeho srdce plně rozkvetla a vy jste se stala touto květinou. Ciťte, že celá vaše existence od chodidel až po vrcholek vaší hlavy se stala květinou samotnou a krása, čistota a vůně této květiny jsou vaše vlastní.

Z vycházejícího slunce či nejkrásnější květiny, jíž jste se stala, bude pak světlo vyzařovat a čistota se bude šířit. Když se světlo a čistota začnou šířit, vstoupí do lidí okolo vás.

Dr. Davisová: Je v pořádku, když se s vámi podělím o to, co jsem používala jako mantru? Nevadí, že Vám to říkám?

Sri Chinmoy: Vadilo by to, kdybyste mi to říkala před ostatními. Mantru, kterou používáte, by ostatní neměli slyšet. Je to v pořádku, když to řeknete soukromě duchovnímu Mistrovi, jako jsem třeba já, protože se s vámi vždy dokážu sladit, ale ostatní nemohou. V Indii se říká, že pokud se podělíme o svou mantru s ostatními, její vnitřní síla zmizí. Mantra, kterou opakujete, je jako váš životní dech. Zopakujete ji milionkrát, bilionkrát. Je součástí vaší božské skutečnosti. Toto vaše nejposvátnější vlastnictví představuje vaši samotnou existenci na zemi; proto nemá být sdílena. Pouze vy, Bůh a ten, kdo vás požehnal touto mantrou, by to měli vědět.

Dr. Davisová: Ale pokud si vezmu mantru z nějaké knihy, platí to stále?

Sri Chinmoy: Je to stejné. I když si ji vezmete z knihy, tato mantra je pro vás posvátná.

Berete ji ve svém životě velmi vážně a to ji automaticky učiní velmi posvátnou. Cokoli bereme vážně, se nakonec v našem životě stane posvátným. Vážnost a posvátnost jdou ruku v ruce. Existuje spousta věcí, které jste četla a nesnažila se je zapamatovat nebo je stále znovu a znovu recitovat. Ale tuhle mantru jste si vybrala. Dává vám obrovskou radost a pocit uspokojení a naplnění. Takže tato mantra musí být posvátně uchována uvnitř vašeho srdce; jinak ztrácí svou sílu.

Jakmile se o ní zmíníte někomu jinému, bez ohledu na to, jak přátelská dotyčná osoba je, může vstoupit žárlivost a jiné negativní síly. Pokud si to osoba, které se o tom zmíníte, nezasluhuje, zničí vám ji. Je to jako s opicí. Řekněte, že máte nějakou velmi krásnou květinu a máte radost z její krásy a vůně. Pokud ukážete tuhle květinu opici, jenom otrhá okvětní lístky, protože to je v její přirozenosti. Podobně, pokud odhalíme svou mantru lidem, kteří se nemodlí a nemeditují, lidem, kteří jsou neklidní a plní sebepochybností, zničí vám její posvátnost. Jakmile se jí dotknou, její krása, čistota a Božskost zmizí.

Dr. Davisová: To jsem si neuvědomila. Člověk by si myslel, že je to právě naopak, že když se o něco podělíte, můžete tím růst.

Sri Chinmoy: Existuje několik věcí, o které se můžete podělit, a zároveň je několik věcí, o které se podělit nemůžete. Pokud jste zevnitř získala trvalý přísun Boží Lásky, Božího Zájmu, Božího Soucitu a Boží Milosti, pokud máte volný přístup k božskému bohatství, potom se o něj můžete a měla byste se podělit se svými blízkými podle jejich potřeby. Můžete jim vnitřně nabídnout svou nejčistší lásku a radost. Ale neměla byste se s nimi navenek dělit o tajný způsob, jak tyto věci získáváte. Tohle musí být velmi tajné a posvátné. Není to jejich záležitost. To, co jim dáváte, potřebují. Ale jak jste se ve vnitřním světě stala multimilionářem, to není nezbytné, aby věděli.

Znovu, musíte vědět, kolik vnímavosti kdo má. Pětileté dítě dokáže správně naložit pouze s jedním dolarem. Když mu dáte padesát nebo sto dolarů, nebude vědět, jak je použít, a může je hodit na ulici. Duchovní standard vašich studentů může být nyní velmi omezen. Pokud se s nimi v tuto chvíli podělíte o své neomezené světlo moudrosti, mohou vybuchnout jako balón, protože právě teď nemusí být připraveni. Po dítěti z mateřské školky nemůžete chtít, aby absolvovalo univerzitní přednášku. Ne, nejdříve se musí naučit abecedu. Jinak mu vůbec nepomůžete a jen je zmatete.³

Dr. Davisová: To je velmi zajímavé. Cesta k duchovnosti je velmi spletitá.

Sri Chinmoy: Cesta k duchovnosti není spletitá. Existují pouze rozdílné cesty. Pokud chcete jít odněkud v Evropě do Říma, můžete jet autem, můžete jet ve člunu nebo letět letadlem. Jestliže poletíte letadlem, je to rychlejší než nejrychlejší. Ale pokud pojedete ve člunu, bůhví kolik dní vám to zabere. A pokud se vydáte pěšky, tato cesta nikdy neskončí!

V duchovním životě existují dvě hlavní cesty, které nás zavedou k našemu cíli. Jedna cest je delší než nejdelší; je to cesta klikatá, plná serpentin. Toto je cesta mysli. Ta druhá cesta je cesta srdce. Tato cesta je kratší než nejkratší. Můžete říci, že je to sluncem zalitá cesta.

Pokud si vyberete cestu mysli, budete často obtěžována sebepochybnostmi: „Dělám správnou věc?“ Nebo přijmete do své bytosti pochyby druhých. Budete se ptát sama sebe: „Co si myslí? Říkají, že mám správný směr?“ Ale pokud následujete srdce, potom to tak vůbec není. Zde existuje magnetická přitažlivost mezi vámi a Bohem. On je váš nejdražší Otec a vy jste jeho nejdražší dítě, takže oba dva používáte váš vlastní zvláštní magnetismus, abyste se navzájem přitáhli blíže.[fn:2]

[fn:2] V předcházející edici zněl tento odstavec následovně:
„Cesta k duchovnosti není spletitá. Existují pouze rozdílné cesty. Pokud chcete jít odněkud v Evropě do Říma, můžete jet autem, můžete jet ve člunu nebo letět letadlem. Jestliže poletíte letadlem, je to rychlejší než nejrychlejší. Ale pokud pojedete ve člunu, bůhví kolik dní vám to zabere. A pokud jste dostatečně hloupí, abyste se vydali pěšky, pak tato cesta nikdy neskončí!

V duchovním životě existují dvě hlavní cesty, které nás zavedou k našemu cíli. Jedna cest je delší než nejdelší; je to cesta klikatá, plná serpentin. Toto je cesta mysli. Ta druhá cesta je cesta srdce. Tato cesta je kratší než nejkratší. Můžete říci, že je to sluncem zalitá cesta.

Pokud si vyberete cestu mysli, budete často obtěžována sebepochybnostmi: „Dělám správnou věc?“ Nebo přijmete do své bytosti pochyby druhých. Budete se ptát sama sebe: „Co si myslí? Říkají, že mám správný směr?“ Ale pokud následujete srdce, potom to tak vůbec není. Zde existuje magnetická přitažlivost mezi Bohem a vámi. On je váš nejdražší Otec a vy jste jeho nejdražší dítě, takže oba dva používáte váš vlastní zvláštní magnetismus, abyste se navzájem přitáhli blíže.“

Dr. Davisová: Takže jsem na správné dráze! Je dobře, že jsem vás navštívila. Potřebovala jsem tohle ujištění. Je to opravdu úžasné. Je to neuvěřitelné. Začala jsem meditovat na srdce, protože cítím, že abych se chránila, musím udržovat své srdce čisté. Ráda vyzařuji mír, lásku a radost a mám ráda, když z mého obličeje vychází úsměv a záře. Aby mohl můj obličej tohle ukázat, musím to cítit uvnitř. Snažím se udržovat své srdce jako otevřenou nádobu. Je ve mně určitá mladistvost. Snažím se uvnitř cítit mladistvá, živá a energická a doufám, že to vyzařuje.

Sri Chinmoy: Když na sebe budete každý den myslet jako na dítě, jemuž jsou čtyři nebo pět let, potom bude váš život oplývat dětskou prostotou, upřímností a čistotou.

Dr. Davisová: Právě tak na sebe myslím. To, co mi říkáte, přesně odpovídá.

Sri Chinmoy: Vaše dětské vlastnosti budou druhé vždy inspirovat. Samotná přítomnost dítěte dává inspiraci. Když dítě vstoupí do místnosti, přinese spontánní radost. A jeho radost je nakažlivá; vstoupí do těch starších kolem, kteří se možná spolu hádají nebo bojují.

Každé dítě je novým Božím snem přinášejícím lásku, nic než lásku. Když Boží Sen vstoupí do těchto starších lidí, kteří se hádají a bojují spolu, musí se utišit. Když dítě pobíhá sem a tam, nedívá se mně ani vám do tváře, aby vidělo, jak jste krásná nebo jak ošklivý jsem já. Jenom běhá a s každým sdílí svou spontánní radost. Vaše pouhá přítomnost vyzařuje tento druh lásky. Nemusíte se na nikoho dívat; stačí, když tam jste, a láska se šíří.

Dr. Davisová: To je krásné. Můj manžel a já jsme si užili váš koncert, když jsme tam byli. Bylo úžasné vidět vás hrát na tolik rozličných nástrojů. Ani jsem neznala názvy některých z nich.

Sri Chinmoy: Pokud máte volno večer tuto středu, budeme mít zvláštní meditaci v P.S. 86. Asi 400 lidí se mnou přichází meditovat. Společně se snažíme pozvednout vědomí lidstva silou své tiché meditace.

Dr. Davisová: Budu se moc a moc snažit ve středu přijít.

Sri Chinmoy: Pokud byste chtěla meditovat tři nebo čtyři minuty se mnou osobně na pódiu, rád bych vám nabídl svůj zvláštní způsob meditace.

Před meditací je lepší dvě hodiny nejíst. Můžete si dát šálek čaje nebo nějaké tekutiny, ale pokud sníte syté jídlo, těžkost, kterou budete cítit, vytvoří letargii. Když meditujeme, musíme být dynamičtí. Mír není nic jiného než vnitřní dynamismus. Pokud máme mír, můžeme ve vnitřním světě dosáhnout dvaceti věcí za vteřinu. Pokud mír nemáme, nemůžeme dosáhnout ani jedinou věc za dvacet hodin.

Dr. Davisová: Všimla jsem si, že všichni nosí pohodlné, volné oblečení. Je to důležité?

Sri Chinmoy: Oblečení má velký význam. Když má na sobě policista uniformu, vědomí této uniformy do něj vstoupí a on je schopen dělat svou práci mnohem efektivněji. Pokud někdo nosí vojenskou uniformu, získá tím vojenského ducha. Když má na sobě basketbalový hráč svůj dres, okamžitě do něj vstoupí basketbalové vědomí. Jinak může myslet na svou rodinu, na ženu, na to nebo ono. Ale jakmile si obleče dres, myslí na to, jak skórovat a na další věci. Když si tyto dívky oblečou sárí, okamžitě cítí klid. Cítí, že je něco uvnitř nich inspiruje, aby vedly duchovní život, život míru. Pokud si obléknou západní oblečení, nebudou možná takovou inspiraci cítit. Takže, bez ohledu na to, co děláme, pokud máme nějakou uniformu, pomůže nám to vstoupit do vědomí této věci.

Dr. Davisová: Zdá se mi, že když člověk začíná na duchovní cestě, právě tehdy k němu přicházejí zlé věci intenzivnějším tempem.

Sri Chinmoy: Když vstupujeme do duchovního života, někdy se stává, že na nás útočí nepřátelské síly neodbytněji. Vstupujeme do duchovního života, abychom se ztotožnili s Boží Vůlí. Tehdy nás tyto síly napadají a říkají: „Nedovolíme ti to.“ Bůh vám říká: „Nyní se chceš vědomě stát se Mnou jedním. Potom dokaž, že potřebuješ jen Mou lásku.“ My se tedy modlíme a meditujeme a Bůh nás zaplavuje svým Soucitem a Milostí, abychom proti těmto nepřátelským silám bojovali.

Když jste nám minule řekla, že nemůžete přijít na setkání, na kterém jsme se dohodli, měl jsem tak důvěrný pocit z vaší duše. Ve vnitřním světě jsem viděl, že vaše duše chce přijít. Řekl jsem si: „Jak je možné, že mysl neposlouchá srdce a duši?“

Dr. Davisová: Objevil jste se v době, kdy jsem skutečně potřebovala přijít. Ale bylo to jako lavina krizí, se kterými jsem se musela potýkat. Takže dnes, když přišel můj asistent a řekl: „Sri Chinmoy vás zve, ale já vím, vy nemůžete jít,“ řekla jsem: „Ne, budu tam.“ Když zmínil vaše jméno, řekla jsem si, že bych zrušila všechno.

Když jsem začala s meditací, chodívala jsem do knihkupectví s náboženskou literaturou a vybírala si knihy, které jste napsal vy. Znala jsem vaše jméno, když jsem byla v Georgii a Minnesotě. Aniž bych vás znala, četla jsem vaše knihy. Když jsem se dozvěděla, že žijete v New Yorku, byla jsem prostě ohromená. Říkala jsem si: „Sri Chinmoy je v Jamaice v New Yorku! Tomu nemohu uvěřit!“ Myslela jsem si, že bych musela do Himalájí, abych vás viděla.

Tohle dnešní setkání je pro mě duchovní potravou. Kdykoliv se snažíme začít dělat něco s duchem, necháme to na mysli a řekneme si: „Dělám správnou věc? Mám se vzdát, nebo pokračovat?“ Setkání jako tohle říká: „Děláš správnou věc.“ Nyní jsem se ujistila.

Dr. Davisová: Mohu se vás zeptat na význam svíček a pálení vonných tyčinek?

Sri Chinmoy: Každá věc má duchovní význam. Vonná tyčinka nám dává čistotu a plamen svíčky představuje náš intenzivní vnitřní pláč. Tak jako plamen svíčky stoupá naše aspirace nebo vnitřní pláč vysoko, výše, nejvýše. Náš plamen stoupá, aby dosáhl všeosvětlujícího vnitřní slunce a potom do tohoto slunce vstoupí a stane se s ním jedním. Takže když meditujete, rozhodně byste měla používat svíčku. Když se díváte na plamen, ciťte, že hoří v srdci, ne v mysli.

Dr. Davisová: Záleží na barvě?

Sri Chinmoy: Použijte takovou barvu, kterou máte ráda. Zároveň je ale pravda, že v každé duši převládá jedna konkrétní barva. Ve vašem případě vám dá barva modré oblohy mnohem více radosti, než kterákoli jiná barva. Moje nejoblíbenější barva je rovněž modrá. Význam této barvy je nekonečnost. Modrá představuje tu nejkrásnější, duchovní rozlehlost. I když je vaše hlavní barva modrá, můžete nosit jakoukoli. Podobně si můžete vybrat jakoukoli květinu, kterou umístíte do své svatyně. Vy můžete mít ráda růži, zatímco já mohu dát přednost lotosu.

Dr. Davisová: Lotos je můj oblíbený! Používám lotos jako symbol svého života. Už jsem vám říkala dříve, že když přemýšlím o svém životě, říkám, že jsem zakořeněna ve vodě.

Sri Chinmoy: Moje nejoblíbenější květina je lotos.

Dr. Davisová: Vybrala jsem si lotos jako symbol mého života, protože chci zůstat zasazena ve vodě s pocitem plynulého pohybu kolem mě. Sahá to velmi hluboko. Říkám lidem, že jsem si jej vybrala jako symbol mého života, protože chci být ukotvena ve své rodině a v Bohu.

Sri Chinmoy: Voda znamená vědomí.

Dr. Davisová: Když ráno medituji, chodím k vodě.

Sri Chinmoy (nabízí nějaké knihy): Pro mě je jen jediné náboženství: Láska k Bohu. Vy můžete být křesťanka, já hinduista, ale naše láska k Bohu je jediné náboženství.

Část III

SCA 135-147. 24. dubna 1993 se Sri Chinmoy setkal s Russellem Wilsonem, jenž byl tehdy personálním ředitelem Výboru pro asijské a pacifické záležitosti ve Sněmovně reprezentantů Spojených států. Následující neformální rozhovor se odehrál v resturaci Annam Brahma v Queensu v New Yorku

Russell Wilson: Chci vám říci, že jsem cítil, že se s vámi musím setkat. Četl jsem jednu z vašich knih a některé vaše básně. Našel jsem v nich velkou inspiraci. Cítil jsem, že se s vámi potřebuji setkat, abych se od vás mohl učit.

Sri Chinmoy: Jsem vám velmi vděčný za váš milý dopis. Rozumím tomu tak, že již praktikujete meditaci po několik let. Jsem na vás velmi hrdý — na upřímnost, jasnost a osvícenost vaší mysli a na opravdovou lásku vašeho srdce k Bohu. Váš život je životem čistota a sebedávající jednoty se světem aspirace. Těch několik minut, které jsem zde s vámi meditoval, jsem viděl, že jste velmi vnímavý. Obdržel jste to, co vám to božské ve mně chtělo nabídnout. Za to jsem velmi šťastný, velmi hrdý na vás a velmi vám vděčný.

Russell Wilson: Cítím vás uvnitř sebe, Guru.

Sri Chinmoy: Ve chvíli kdy jsem přišel a uviděl vás, při prvním pohledu jsem vstoupil do největších hlubin vašeho srdce, do ústřední bytosti vašeho života. Máte nějakou konkrétní otázku, na kterou byste se mě rád zeptal? Rád bych vám byl k službám.

Russell Wilson: Je to pro mne taková čest, pane. Cítím vás tak silně, že je obtížné hovořit. Ale je to velmi příjemný a krásný pocit. Hledám vnitřní mír a cítil jsem s vámi velmi silné vnitřní spojení. Pokud byste mne přijal, rád bych se od vás učil.

Sri Chinmoy: Vše je vzájemné. Nemůžeme tleskat jednou rukou, potřebujeme ruce dvě. Také zde vidíme vzájemné přijetí našich dvou srdcí. Toto přijetí se může stát trvale osvětlujícím a naplňujícím, pokud dokážete zůstat za polem působnosti zemí spoutané mysli. Srdce vytváří svou jednotu na základě jeho vnitřní čistoty, krásy a Božskosti. Ale protože lidská mysl ještě nebyla osvícena světlem shůry či zevnitř, má tendenci zpochybňovat čistotu, krásu a Božskost, jež vidíme a cítíme uvnitř našeho srdce. Všechno, co je uvnitř nás božské, naše mysl zpochybňuje.

Představte si, že máte jednoho dne ráno velmi hlubokou a jemnou meditaci. Vaše mysl ji může okamžitě začít zpochybňovat. „Jak mohu mít tak dobrou meditaci? To nemůže být pravda. Včera jsem byl ve shonu politiky a čelil tolika vážným problémům. Jak je možné, že dnes plavu v moři míru?“ Ale srdce řekne: „Ne! Bez ohledu na to, jak moc jsem vtažen do problémů vnějšího světa, uvnitř mne je něco věčného a nesmrtelného, co zůstává nedotčeno.“ Srdce nám vždy nese povzbuzující, inspirující a osvětlující poselství světa Za. Srdce nám vždy připomíná, co skutečně jsme ve vnitřním světě, zatímco lidská mysl neustále soudí a kritizuje svou vlastní velmi omezenou kapacitu.

Mám na vás prosbu. Když se modlíte a meditujete, nechejte dveře své mysli úplně zavřené a snažte se vynést do popředí světlo, které máte uvnitř svého srdce. Místnost vašeho srdce je vždy naplněna záplavou světla, takže byste se tam měl snažit zůstat, nakolik je to jen možné. Potom, až udeří Hodina Boha, vynesete světlo z místnosti vašeho srdce do místnosti vaší mysli, která zatím potřebuje osvícení. Elektrikář přinesl do místnosti vašeho srdce světlo. Dal tam dráty a zapojil je. Nyní půjde stejný elektrikář do jiné místnosti, do místnosti vaší mysli, a rovněž tam přinese světlo. V tomto případě je elektrikářem vaše duše. Jakmile je místnost vaší mysli také osvícena, v tu chvíli mohou vaše srdce a vaše mysl spolupracovat.

Zatímco jste zaměstnán svými nesčetnými denními aktivitami, musíte používat svou mysl, ale když ji používáte, pokuste se prosím vidět, kolik v ní je upřímnosti, kolik je v ní prostoty a kolik čistoty. Pokaždé, když cítíte ve své mysli přítomnost těchto a dalších božských vlastností, stává se vaše mysl osvícenější. Nakonec budete schopen přenést Božskost z vašeho srdce do vaší mysli, takže vaše mysl bude rovněž božsky osvícena.

Když nejste zaměstnán svými každodenními aktivitami, když se modlíte a meditujete, pokuste se prosím po celou dobu setrvat v místnosti vašeho srdce. Čím více tam dokážete setrvávat, tím více zvýšíte svou vnitřní krásu, svou čistotu a svou vnitřní Božskost. Tím, že dáváte veškerou důležitost v duchovním životě vašemu srdci, můžete být vnitřně šťastný. Pokud nemůžete v tuto chvíli dát stoprocentní důležitost svému srdci, potom se mu snažte dát alespoň osmdesát či devadesát procent důležitosti. Potom, až přijde čas, vezmete své vnitřní bohatství, které máte v místnosti svého srdce, a umístíte je dovnitř místnosti vaší vlastní mysli.

Pokud vezmete toto vnitřní bohatství, které máte uvnitř svého srdce, a dáte je své mysli, vaše srdce trpět nebude. Ani v nejmenším! Pokud ve vnějším světě vezmete něco z jedné místnosti a dáte to do místnosti druhé, potom tato věc z původního místa zmizí. Ale bohatství, které máte uvnitř svého srdce, je bez hranic. Radost, mír, světlo, láska, oddanost Bohu a všechny další božské vlastnosti, které máte uvnitř svého srdce, jsou neomezené. Když vezmete lásku vašeho srdce a dáte ji své mysli, láska uvnitř vašeho srdce se jen zvýší. V každém okamžiku je nádoba vašeho srdce znovu naplněna. Čím více srdce dává, tím více se zvyšuje jeho vnímavost, a tím víc je schopno přijmout a podržet Božskost.

Russell Wilson: Jak se dostanu ke svému srdci?

Sri Chinmoy: Nemějte pocit, že musíte za svým srdcem jít. Pouze ciťte, že srdce jste. Používáme termín „zahrada srdce“. Uvnitř zahrady našeho srdce jsou všechny božské vlastnosti. Jsou jako krásné a vonící květiny. Nejprve si pro sebe opakujte: „Jsem uvnitř zahrady svého srdce.“ Pokuste se cítit a vidět všechny ty krásné květiny, které tam jsou. Potom si řekněte: „Jsem zahrada mého srdce. Všechny ty božské květiny uvnitř zahrady mého srdce jsou součástí mého vlastního já.“ Až do této chvíle jste si vytvořil jednotu s realitou, kterou vidíte ve svém vnějším životě. Ale nyní si chcete vytvořit jednotu s vaší nejdražší a nejčistší existencí, jíž je váš vnitřní život, život vašeho srdce.

Když meditujete, pokud se přitom náhodou podíváte na své rameno či koleno, řekněte si prosím: „Tohle je moje srdce.“ Pokud máte dobré myšlenky během meditace, potom se snažte okamžitě uvnitř vašich myšlenek cítit své srdce. Pokud máte ale špatné myšlenky, myšlenky neaspirující, okamžitě je odhoďte. Snažte se nemít s takovými myšlenkami nic společného.

(Následuje dlouhá, tichá pauza, během níž Sri Chinmoy medituje.)

Máte velmi krásné srdce. Nelichotím vám. Vnitřní pláč vašeho srdce je velmi opravdový. Čím více dokážete plakat po Bohu a ronit slzy pro Boha, tím více bude schopen váš vnější život zářit a usmívat se. Vaše vnější existence musí být postavena na vaší existenci vnitřní — ne naopak. Vnitřní existence je jako semínko. Tohle semínko je uvnitř vás, uvnitř největších hlubin vašeho srdce. Takže uvidíme, jak se tohle semínko bude vyvíjet v rostlinu a potom v obrovský strom s nejkrásnějšími květy a nejlahodnějším ovocem.

Russell Wilson: Guru, vaše filozofie už mě inspirovala dřív. Mám jednu z vašich básní ve své kanceláři. Ukazuji tuhle báseň každému, kdo tam přijde. A kdykoliv cítím, že začínám mít vztek nebo jsem podrážděný, podívám se na ni. Kdykoliv se objeví nějaký problém, jako první věc si přečtu tuhle báseň, a teprve potom jej začnu řešit. Dostane mě to zpět k základní skutečnosti, že nemůžete nic zlepšit, dokud nezlepšíte sebe. Ukázal jsem tuhle báseň své ženě, která je fyzioterapeutkou. Pracuje s velmi nemocnými dětmi.

Sri Chinmoy: Podívejte se na její soucit! Někteří z nás jsou nemocní fyzicky, ale spousta z nás je nemocná mentálně. Když nemilujeme Boha, jsme mentálně nemocní. Když nedokážeme milovat Boha, když nedokážeme udělat tu správnou věc a nechceme se stát správnými lidmi, potom naše vnitřní zdraví není rozhodně dobré.

Russell Wilson: Když jsem viděl vaši tvář na videu, nějak jsem se cítil být k vám přitahován. Nedokážu to vysvětlit.

Sri Chinmoy: Je to magnetická přitažlivost srdce. Vnitřní pláč vašeho vlastního srdce je touto přitažlivostí. Vaše srdce mě přitahuje směrem k vám a mé srdce přitahuje vás směrem ke mně. Je to naše píseň jednoty srdce.

Russell Wilson: Vy mi čtete myšlenky, Guru. Víte, že jsem upřímný. Mohu vás požádat, abyste mi požehnal můj svatební prsten, který vždycky nosím? (Sri Chinmoy drží prsten v ruce a žehná jej.)

Russell Wilson: Vím z toho videa, že jste byl velmi blízký U Thantovi.

Sri Chinmoy: Jakmile mě U Thant uviděl, spatřil ve mně něco a já spatřil něco v něm. Jeho první věta ke mně byla: „Lidé mi o vás říkali tolik pěkných věcí, a teď vidím, že je to naprostá pravda.“ Potom vzniklo opravdové přátelství. On byl buddhista a já pocházím z hinduistické rodiny, ale když přijmeme duchovní život, překročíme hranice náboženství. Náboženství je jako dům. Já žiji ve svém domě, vy ve svém. Ale studujeme společně ve stejné škole a touto školou je naše láska k Bohu. Takže on přesáhl jeho náboženství a já náboženství své. Naším jediným náboženstvím byla láska k Bohu. Byl mým drahým přítelem. Víte také o mé lásce a obdivu k mému bratrovi, kongresmanu Garymu Ackermanovi.

Russell Wilson: On to cítí stejně.

Sri Chinmoy: Léta a léta jsem se vyhříval na slunci jeho náklonnosti. Je to tak dobrý přítel, takový bratr. Pokaždé, když si vzpomenu na jeho jméno, mé srdce okamžitě zaplní bezmezná láska a bezmezná vděčnost.

Russell Wilson: Ani jsem nevěděl, že jej znáte, když jsem se poprvé rozhodl, že vás musím vidět.

Sri Chinmoy: Všechno závisí na hodině Boha. Když tato hodina udeří, vidíme realitu, cítíme realitu a realitou se stáváme. Tuhle píseň jsem složil před mnoha lety na počest Garyho Ackermana. Moji studenti ji nyní zazpívají. Přijeli z celého světa slavit výročí mého příjezdu do Ameriky před 29 lety. Jsou z Velké Británie, Francie, Rakouska, Japonska a dalších míst.

(Studenti Sri Chinmoye zpívají píseň o Garym Ackermanovi.)

Sri Chinmoy: Jsem Garyho skutečný příznivec.

Russell Wilson: On cítí to samé k vám, Guru.

Russell Wilson:. To je neuvěřitelné, skutečně úžasné — musím vám říci, že dokonce ještě před tím, než jsem se s vámi sešel, zasáhl jste do mého života svou poezií a filozofií. Věděl jsem, že jste někdo velmi zvláštní, a chtěl jsem se od vás opravdu učit. Ale cítil jsem, že to není možné bez toho, že bych vás potkal. Děkuji vám za tu čest, že jsem se s vámi mohl setkat. Chci vám jen říci, jak moc obdivuji vaši jasnost a moudrost a jak moc jste ovlivnil můj život.

(Následuje dlouhá pauza, během níž Sri Chinmoy s Russellem Wilsonem medituje. Potom mu Sri Chinmoy dává několik svých knížek — pro něj a pro jeho ženu Laurie.)

Sri Chinmoy: Hrajete tenis nebo děláte nějaký jiný sport?

Russell Wilson: Dříve jsem byl v národním šermířském týmu a nyní jsem předsedou komise šermířských rozhodčích pro Spojené státy. Dal jsem profesionálnímu šermu deset let života, ale už jsem toho nechal. Teď mi naneštěstí zabírá většinu času řešení problému jaderných zbraní v severní Koreji a urovnání sváru mezi Pákistánem a Indií. Nemám na to příliš mnoho času, ale je to úžasný sport. Jako člověk, který byl v národním týmu, můžu říci, že vy dáváte lidem, kteří trénují, aby dosáhli svého cíle, tolik inspirace.

Sri Chinmoy: Snažím se být lidstvu k službám. Naše filozofie říká, že fyzická zdatnost a duchovní činnosti musí jít spolu. Našim cílem není stát se světovými přeborníky, ale chceme, aby tělo bylo zdatné. Pouze tehdy budeme schopni uchovat poselství ducha, až vstoupí do našeho těla. Fyzické tělo musí být v dokonalé kondici, aby vykonávalo vůli duše. Být přeborníkem není cílem našeho života. Našim cílem je stát se dobrým nástrojem Boha v čemkoli, co děláme.

Byly doby, kdy byli vaši rodiče celým vaším světem. Nyní se celé lidstvo stalo vaším vlastním. Lidstvo se stalo vašimi bratry a sestrami. Cítíte, že všechny země jsou jako větve jednoho stromu života. Díváte se na tento strom života a vidíte, že se jedné z větví nedaří dobře. Cítíte, že je vaší povinností tuhle větev podepřít, aby mohl být strom dokonalý. Potom vidíte, že problémy vytváří jiná větev, a se svým srdcem lásky jdete tam. Kdykoliv vidíte na stromě vadu, vaše srdce tam jde, aby učinilo tu kterou větev dokonalou. Za to jsem na vás velmi hrdý, opravdu velmi hrdý.

Russell Wilson: Bez duchovního uspokojení je velmi těžké tuhle práci dělat.

Sri Chinmoy: Pokud máme vnitřní rovnováhu a radost, potom můžeme sloužit lidstvu šťastně a radostně. Ale pokud je uvnitř jen pustá poušť, je nemožné dávat radostně. Můžeme dávat jen to, co máme. Pokud mám radost, pak vám mohu být k službám. Ale pokud nemám uvnitř nic, co bych dal, co ode mě můžete získat? Mohu vás obelhávat den nebo dva, ale nakonec budu odhalen a vy mě propustíte.

Přišel jsem na tento svět, abych jej miloval a stal se s ním jedním. Pokud vám sloužím a vy přijímáte mou službu s láskou a náklonností, potom já získám tolik radosti od vás, kolik vy získáte ode mne. V tu chvíli dávající a příjemce nabízí jeden druhému stejnou radost. Když se na vás usměji a vy to přijmete s radostí a láskou, vaše radost a moje radost jsou shodné. Tak jsou dávající a příjemce na stejné úrovni. V tuhle chvíli dávám něco z pravé ruky do levé, příště dám z levé ruky do ruky pravé. Takže dávající a příjemce se vždy doplňují.

Dnes jsme spolu meditovali. Musíte ale vědět, že já nejsem tím Guruem. Je pouze jediný Guru a to je náš Pán milovaný Nejvyšší. On je vaším Guruem, mým Guruem, Guruem každého. Já jenom na tomhle určitém poli, poli duchovnosti, vím možná trošku více než vy, právě jako vy víte nekonečně více v oblasti politiky. Budu-li se chtít učit politiku, musím přijít za vámi. Háček je v tom, že se tenhle předmět učit nechci — je to nad mé chápání!

Russell Wilson: To jsme dva, Guru!

Sri Chinmoy: Pro mě je politika velmi často naplněná zmatkem, a já se snažím zmatkům vyhýbat. Musíme se ale snažit přinést osvícení i do světa politiky. Já politice nerozumím, ale mám rád lidi, kteří ji studují. Proto se setkávám s politickými osobnostmi a mluvím s nimi. Doufám, že má láska k těm, kteří studují politiku, jednou vstoupí do oblasti, kterou studují.

Napsal jsem kdysi něco o politice a duchovnosti, co vyšlo v jednom indickém časopise. Řekl jsem tam, že protože je politika jednou z větví života, nemůžeme ji odmítat. Dokážeme-li do politiky vnést duchovnost, potom může sehrát politika nanejvýš důležitou úlohu v naplňování Boží Vůle. Pokud něco řekne představitel nějaké země, i když jej lidé nemají rádi, jeho slova mají obrovskou váhu. A když udělá správné rozhodnutí, dokáže nabídnout tolik osvícení svým spoluobčanům a vůbec celému světu. Modlíme se k Bohu, aby učinil politické představitele vnímavé k Jeho Vůli, tak aby se tento náš svět mohl stát dokonalou zahradou pro radost Boha Zahradníka. Modlíme se a modlíme k Bohu, aby se politici stali duchovními a dokázali tak v každém okamžiku nabízet celému světu osvícení.

Russell Wilson: Guru, chci se vás zeptat na jednu velmi obtížnou otázku. Proč v Indii, která je považována za centrum všech náboženství a kde duchovnost hraje tak důležitou roli, je tolik konfliktů a napětí?

Sri Chinmoy: Protože jsem Ind, jsem schopen odpovědět na tuhle otázku. Kdysi dávno byla Indie zemí míru. Nyní je ve stavu trvalého sváru a boje. Proč? Odpověď je velmi jednoduchá. Bůh nám dal svobodu a my jsme ji zneužili. V každém okamžiku se můžeme my jako lidské bytosti rozhodnout udělat buď dobrou věc, nebo věc špatnou. Mohu vstávat brzy ráno modlit se a meditovat, abych se stal dobrým člověkem, nebo mohu spát do deseti či dokonce jedenácti a vstávat tehdy, když už je pozdě jít vůbec do práce. Možná jsem získával po dobu šesti měsíců světlo shůry a moje upřímnost, moje čestnost a láska k Bohu mě přiměla vstávat brzy ráno a meditovat. Ale po šesti měsících jsem přestal aspirovat a myslet na Boha, takže už brzy nevstávám, abych se modlil a meditoval. Navenek jsem šťastný člověk, ale v mém vnitřním životě jsem se změnil.

V dávné minulosti chodívali politici k duchovním mistrům pro požehnání a osvícení. Jeden z nejvyšších indických hrdinů, Šivadží, chodíval ke svému duchovnímu mistrovi a říkal: „Poraď mi, prosím.“ Potom začal mít Šivadží své země a politiky plné zuby. Řekl: „Všechno je zkažené. Už to víc nechci.“ Ale jeho duchovní učitel jej přiměl, aby zůstal v politice. Řekl: „Pokud se vzdáš, kdo potom přemění svět? Zůstaň ve své funkci a mysli jen na mě. Nejvyšší ve mě povede tuto zemi v tobě a skrze tebe.“

Byly doby, kdy Indie měla vyrovnanou a míruplnou mysl, ale nebyla spokojená s tímto vnitřním mírem a rovnováhou. Chtěla soutěžit s Amerikou. Naneštěstí, když vstoupila do světa soutěžení, začala ztrácet duchovnost. Jedna věc je udržet si svou vlastní výšku a potom dávat, co máš, a obdržet, co má někdo jiný. Ale Indie se namísto toho, aby si zachovala svou původní čistotu a Božskost, stala nenasytnou a začala se starat více o vnější bohatství. Chtěla se stát stejně bohatou jako Amerika a už nepřikládala tolik důležitosti svému vnitřnímu bohatství. To byla největší chyba Indie.

Když mi Bůh něco dává, měl bych to opatrovat. Potom, až udeří pravá hodina, dá mi Bůh něco jiného, protože je se mnou spokojen. Ale pokud odmítnu to, co mi Bůh dal, a pláču jen po něčem jiném, potom mě vnitřní kvality, jež jsem jednou měl, opustí a ze mě bude žebrák. Indie měla zůstat Bohu vděčná za to, co jí dal, namísto aby napodobovala Západ; měla opatrovat své vlastní božské kvality. Ale když se začala méně starat o své vnitřní bohatství a více o to vnější, v tu chvíli začala má matka Indie ztrácet něco velmi drahocenného.

Něco podobného se nyní děje v bývalém Sovětském svazu. Prezident Gorbačov byl odpovědný za probuzení vědomí Sovětského svazu. Poté co sovětské občany probudil, řekl: „Spali jsme spoustu let a právě jsme se probudili. Kráčejme pomalu, stejnoměrně a neomylně k našemu cíli. Později, až přijde čas a my budeme mít více kapacity, budeme pochodovat a nakonec poběžíme.“ Ale lidé neposlouchali. Stali se velmi hamižnými a chtěli být právě takoví jako Západ. Chtěli běžet hned od začátku, přestože na to neměli kapacitu. Vybrali si tedy jiného politika, který sliboval okamžité výsledky. Všichni chceme mít okamžitou realizaci — jako instantní kávu. Chceme mít vše mrknutím oka. Dítěti zabere několik let, než se naučí chodit. Když tomu malému dítěti řeknu, že může běžet jako jeho starší bratr, bude toto dítě inspirováno, aby to zkusilo. Ale naneštěstí si jen zlomí nohu. Matka bude dítěti vždycky říkat: „Ne, běž pomalu. Tvému bratrovi je už pět, a tobě teprve jeden rok. Jak můžeš očekávat, že budeš kráčet vedle svého bratra?“

Russell Wilson: Mohu se vás zeptat ještě na několik otázek ohledně meditace? Kdy je nejlepší čas meditovat a jak dlouho mám meditovat?

Sri Chinmoy: Jsou dvě doby, které jsou nejdůležitější. První z nich je, když ráno vstáváme, předtím než vstoupíme do shonu života. Potom večer, kdy je vše mírné a klidné, než jdeme spát, můžeme deset či patnáct minut vzývat do svého systému univerzální mír.

Když meditujete brzy ráno, je to jako vydělávat si duchovní výplatu. Meditujete patnáct minut nebo půl hodiny a duchovní bohatství, které jste obdržel, ukládáte dovnitř kapsy vašeho srdce. Potom během dne, pokud musíte hovořit se svými kolegy, kteří se hádají a přou a jsou ponořeni do světa zmatků, můžete vynést na povrch něco z míru, lásky a světla, které jste nashromáždil brzy ráno, a dát jim je. Tak jako vytahujete peníze z kapsy, stejným způsobem můžete vytáhnout z kapsy srdce vaše duchovní bohatství a nabídnout jej. Takto využíváme duchovní bohatství, abychom dosáhli míru ve světě.

Je rovněž dobré, když můžete přes den každou hodinu meditovat. Nemusí to být přesně na hodinu. Pouze si každou hodinu udělejte minutu nebo dvě a myslete na Boha a mluvte k Němu. Nikdo nebude vědět, co děláte. Navenek můžete hovořit se svými kolegy, ale vnitřně hovoříte k Bohu. Můžete jen opakovat Boží Jméno. Můžete říkat „Bože“ nebo „Nejvyšší“ nebo cokoli vám vyhovuje. Ti, kdo následují naši životní cestu, používají termín „Nejvyšší“. Když říkám „Nejvyšší“, cítím okamžitě větší vnitřní spojení s Bohem. Stejným způsobem získá dítě intimnější pocit, když říká svému otci „tati“ namísto „otče“. Ale když se modlíte a meditujete, můžete mu říkat, jak chcete.

Russell Wilson: Jste zastánce meditace s očima otevřenýma, nebo zavřenýma?

Sri Chinmoy: Oči by měly být napůl otevřené. Pokud máme oči otevřené doširoka, je v nich často obrovské napětí. Na druhou stranu, pokud máte oči zavřené, můžete sám sebe obelhávat. Můžete si myslet, že meditujete, zatímco ve skutečnosti jste ve světě letargie a spánku. Můžete si myslet, že jste meditovali deset minut, zatímco jste většinu času prospali.

Není to tak, že musíte meditovat po určitou stanovenou dobu. Ne! Co je důležité je to, že musíte meditovat, dokud nezískáte mír mysli, dokud neucítíte lásku, radost a čistotu, jak vstoupily do vašeho systému a naplnily jej až po okraj. Pokud máte oči napůl otevřené, máte pod kontrolou jak vnitřní svět, tak svět vnější. Polovina vašeho vědomí je ve vnitřním světě a polovina ve světě vnějším. Říká se tomu meditace lva. Říkám svým studentům, aby meditovali s očima napůl otevřenýma, aby mohli dokonale komunikovat s oběma světy. Toto je nejbezpečnější způsob.

Část IV

SCA 148-152. Následující otázky byly položeny Paní Noemi Kovandovou, ženou českého velvyslance v OSN, během setkání se Sri Chinmoyem v restauraci Annam Brahma dne 13. června 1994

Paní Kovandová: Musím vám říci, že naše dítě je pro nás každým dnem větší a větší radostí. Ráda bych cítila to, co cítí on!

Sri Chinmoy: Každý den vám přináší novou překvapující radost. Váš syn je ta nejkrásnější květina, nejkrásnější růže s mnoha okvětními lístky, a lístek po lístku každý den rozkvétá. Každý den rozkvétá v zahradě jeho srdce nová květina; v každém okamžiku, ve dne či noci, se rozvíjí její okvětní lístky.

Pokud chcete cítit to, co cítí on, můžete meditovat na jeho srdce, obzvláště když spí.

Paní Kovandová: Ráda bych se vás zeptala, jak mám meditovat, pokud jde o dítě.

Sri Chinmoy: V této fázi, když je ještě velmi malý, je pro vás lepší modlit se. Bude to účinnější a plodnější, než kdybyste meditovala. Až mu bude šest nebo sedm, tehdy se na něj můžete začít koncentrovat a meditovat. Ale nyní si myslím, že je pro vás lepší, abyste se modlila pro cokoli, co chcete, aby měl. Denně pozorujete, kolik dobrých vlastností má. Můžete se tedy modlit k Bohu, aby tyto dobré vlastnosti zvětšil. Na základě vašich modliteb se můžete pokusit zvětšit ty dobré vlastnosti, které už na něm vidíte. Pokud vidíte, že některé vlastnosti, které si myslíte, že by mít měl, nemá, můžete se modlit k Bohu, aby mu je dal. Můžete požádat Boha, aby přidal k těm dobrým, které už má, ještě více.

Vedle vašich ostatních modliteb pro vaše drahé dítě, modlete se prosím pro další dvě věci: mír a blaženost. Modlete se k Bohu, aby zaplavil hlavu vašeho dítěte mírem a jeho srdce láskou. Možná je pro dítě obtížné vnímat blaženost, ale lásce dokáže jednoduše rozumět. Tolik miluje svou matku a svého otce. Jakmile vidí vás nebo svého otce, cítí nesmírnou, nekonečnou lásku. Blaženost přichází z lásky. Kde je láska, tam je blaženost.

Když se modlíte za své dítě, je ještě jedna věc, kterou můžete dělat. Představujte si, prosím, že se nadechuje a vydechuje. Jakmile se začne nadechovat, začnete svou modlitbu, a když dech uvolní, pokusíte se modlitbu skončit. Musíte se modlit velice rychle. Když jej budete někdy držet na klíně nebo v náručí, můžete poslouchat nebo cítit, jak dýchá, a tehdy můžete přizpůsobit svou modlitbu jeho dechu. Ale i když vaše představivost nebude přesně odpovídat době jeho nádechu a výdechu, nevadí. Vaše představivost má svou vlastní skutečnost. Za několik dní budete schopna rozvinout si schopnost sladit svou modlitbu s jeho dechem. Tohle bude pro vás nejúčinnější způsob, jak se modlit pro cokoliv, co pro něj chcete.

Paní Kovandová: Co mám dělat pro svého muže?

Sri Chinmoy: Můžete se rozhodně koncentrovat a meditovat na vašeho muže i na sebe samotnou. Na vašeho muže se můžete koncentrovat a meditovat uvnitř vašeho srdce nebo mezi kousek nad svým obočím, kde je třetí oko. Můžete dělat cokoliv, co přirozeně přijde. Když je brzy ráno na odchodu do práce, je dobré, dokážete-li se na něj koncentrovat. Síla vaší koncentrace do něj vstoupí a pomůže mu během dne. Dělá tolik důležitých věcí a nemůže se celou dobu nanejvýš silně koncentrovat. Když do něj vstoupí shon světa politiky, s pomocí síly koncentrace, kterou mu nabízíte, bude se schopen koncentrovat se sám velmi mocně a zaměřovat se s největší intenzitou na to, co právě dělá.

Když přijde na konci dne zpět domů unavený a vyčerpaný, přinese sebou do vašeho domu celý politický svět. Tehdy můžete meditovat na mír, aby do něj vstoupil. Když se ze všech sil snaží vypudit politiku ze své mysli a chce jen lásku své ženy a svého dítěte, je to nejlepší čas, abyste meditovala na mír. V tu chvíli už není žádná politika, žádná mysl; všechno je srdce. Takže koncentrace mu pomáhá v kanceláři během dne a meditaci potřebuje, když se vrátí domů, aby mohl získat ve své rodině mír, lásku a radost.

Paní Kovandová: Je pro mě velmi obtížné modlit se pro něco jiného než pro zdraví, protože zdraví je tak důležité. Cítím se sobecká, když se modlím pro něco jiného.

Sri Chinmoy: Děláte naprosto správnou věc. Když se modlíte pro zdraví, modlíte se nejenom za fyzické tělo, ale také za mysl, vitálno, srdce a vše další. Pokud není vaše zdraví dobré, pokud trpíte bolestí hlavy, žaludeční nevolností nebo nějakým jiným neduhem, jak můžete být potom šťastná? Vaše mysl bude neustále zaneprázdněna bolestí, budete se cítit špatně. Nejlepší věc je modlit se v první řadě za zdraví. Poté se můžete modlit pro další věci, které byste ráda získala.

Paní Kovandová: Mám se modlit v tichosti nebo nahlas?

Sri Chinmoy: Vždy je lepší modlit se nahlas. Když nahlas řeknete: „Bože, požehnej mě dobrým zdravím. Daruj mi lásku, radost a mír,“ potom bude vaše fyzická mysl přesvědčena. Nemusíte ale zbořit strop! Tak nahlas se modlit nemusíte. Přestože jsem se narodil jako hinduista, mám rovněž rád muslimy a cítím, že jsou mými bratry. Ale když se v mešitě modlí, modlí se tak nahlas, že je můžete slyšet velmi daleko. My hinduisté cítíme, že pokud slyšíte svou modlitbu svýma vlastníma ušima, jste přesvědčena, že se modlíte, a to stačí.

Když se modlíte, používáte slova: „Ó Bože, dej mi toto, dej mi ono. Udělej pro mě tohle, udělej pro mě tamto.“ V tu chvíli můžete mluvit přiměřeně rychle — asi tak, jak se nyní bavíme. Modlete se dostatečně nahlas, abyste se slyšela, a mluvte svým běžným tempem. Ale když dojde na meditaci, pokuste se nemít vůbec žádné myšlenky a nepoužívat žádná slova; pokuste se mít svou mysl prázdnou. Jakoukoli myšlenku či představu, která vstoupí do vaší mysli, musíte utišit. Pokud ji nedokážete utišit, pak se snažte zpomalit její rychlost. Vstupuje-li do vás velmi rychle proud nějakých myšlenek a vy jej nemůžete naráz zastavit, potom se jej pokuste alespoň zpomalit. Nakonec se můžete pokusit jej utišit. Abyste dokázala svou mysl více utišit, je také dobré, když si představíte něco velmi míruplného, jako rozlehlou oblohu brzy zrána nebo večerní zapadající slunce. Anebo se můžete pokusit cítit, že jste na dně moře nebo na vrcholu hory v Himalájích.

Když se modlíte, hovoříte k Bohu a Bůh vám naslouchá. Když meditujete, Bůh hovoří k vám a vy posloucháte. Když se modlíte, vaše modlitba stoupá vysoko, výše, nejvýše. Když potom meditujete, vstupuje do vás Boží Láska, Světlo, Mír a Blaženost. To je rozdíl mezi modlitbou a meditací.

Existuje ještě jeden rozdíl. Když se modlíte, pokuste se cítit, že jste naprosto bezmocná. Musíte se modlit jako žebračka prosící o almužnu. „Bože, dej mi tohle.“ Musíte upřímně cítit, že zoufale potřebujete to, pro co se modlíte. Musíte cítit, že se celý váš svět zhroutí, pokud to nedostanete. Když nebude vaše modlitba naplněna, budete v úplné beznaději.

Naproti tomu když meditujete, musíte cítit, že jste princezna nebo královna či nejdražší Boží dcera s nekonečným bohatstvím ve svém srdci. Když meditujete, vynášíte do popředí svou vlastní Božskost a vnitřní bohatství — svůj vlastní vnitřní mír, blaženost, lásku a radost. Tyto věci nevynalézáte, patří vám a vy je nacházíte.