Kdy slaví Bůh své narozeniny?

Sri Chinmoy: Bůh slaví své narozeniny v srdci hledajícího jedině tehdy, když vidí, že hledající pláče nanejvýš upřímně po dokonalé dokonalosti ve svém životě.

Jak Bůh slaví své narozeniny?

Sri Chinmoy: Bůh slaví své narozeniny na zemi se svou požehnanou radostí ze života.

Dávají všechny duše v podstatě stejný slib, když vstupují do pozemské arény?

Sri Chinmoy: Ne! Před vstupem do pozemské arény učiní každá duše zvláštní slib a tento slib musí zvláštním způsobem splnit předtím, než opustí svět.

Přichází svědomí hned při narození, nebo až po několika letech?

Sri Chinmoy: Svědomí obvykle přichází po třech letech dítěte na zemi.

Je slib duše něco jako proroctví?

Sri Chinmoy: Ne! Slib duše může být snadno zdržen nebo zničen, pokud se temnota nebožského těla, vitálna nebo mysli stane velice silnou. I když je slib duše velmi silný a upřímný, je ve většině případů do jisté míry ovlivněn neposlušnými členy rodiny duše. To se stává docela často.

Jaká jsou naše nezcizitelná práva od narození?

Sri Chinmoy: Naším nezcizitelným rodným právem je náš nárok na Boha. Náš hlavní cíl je stát se Jeho nejvybranějším a nejdokonalejším nástrojem.

Jaký je nejlepší způsob, jak mohou rodiče přijmout nově narozené dítě?

Sri Chinmoy: Nejlepším způsobem, jak přijmout nově narozené dítě, je nabídnout vděčnost Absolutnímu Nejvyššímu a zbožně vložit oduševnělé sny do srdce dítěte.

Jak těsné spojení se Zdrojem má malé bezmocné dítě?

Sri Chinmoy: Dítě si neudržuje toto spojení mentálně. Ale duše sama může mít velmi blízké a přímé spojení s Bohem, i když je v malém těle. Bůh dal duši dostatek vnitřního světla, aby s Ním mohla komunikovat. Duše je díky svému spojení s Bohem nejmocnějším členem vnitřní rodiny. Ale když se duše sjednotí s tělem, vitálnem, myslí a srdcem, předstírá, že je bezmocná. Ptáček duše může kdykoliv jednoduše vylétnout z klece, pokud si jej Bůh chce vzít. Ale dokud je ptáček uvnitř klece, musí se dohodnout s tělem, vitálnem, myslí a srdcem prosbami, prosbami a prosbami.

Spojení duše s Bohem je vždy nejsilnější, dokud jsou tělu jen dva, tři nebo čtyři roky. Protože děti nemají mysl, je pro ně velmi snadné udržovat si přímé spojení s Bohem. Ale když vyrostou a začnou rozvíjet a používat mysl, tak je to mnohem obtížnější. Dětem se také dostává zvláštní pozornosti jen proto, že to jsou děti. Bůh dává duším dětí zvláštní pozornost, požehnání a lásku.

Jsou pro duši důležité narozeniny, když je ve zvířecí inkarnaci?

Sri Chinmoy: Když vidíte některá zvířata, víte, že ve své další inkarnaci budou lidmi. Můžete je vidět v ZOO, ale jejich oči, a dokonce i jejich vědomí připomíná lidské. Je-li zvíře velice rozvinuté a vyspělé a blízko tomu, aby se stalo člověkem, tak může duše zvířete slavit narozeniny.

Slaví duše zemí své narozeniny?

Sri Chinmoy: To záleží na tom, zda země je či není duchovní. Některé země nevěří v duši nebo v Boha, a tak jejich duše narozeniny neslaví. Ale pokud země věří v Boha a duši, pak může duše určitě slavit své narozeniny.

Narozeniny země nemusí být v přesný den. V takovém případě má země narozeniny, když v ní zasvitne nové vědomí. Když duše dokáže nabídnout toto nové vědomí občanům země, když duše dokáže vstoupit do těla, vitálna, mysli nebo vědomí země s něčím novým, tehdy duše slaví své narozeniny s veškerou svou radostí.

Mají kosmičtí bohové a bohyně narozeniny?

Sri Chinmoy: Mají, ale jako svoje narozeniny slaví den, kdy se jim stala ta nejšťastnější věc. Když porazí nepřátelské síly na zemi či v Nebi, tak slaví svá vítězství.

Slaví duše tvých děl, například maleb nebo písní, své narozeniny?

Sri Chinmoy: Vědomě ne. Protože jsem jejich stvořitel já, mohu slavit jejich narozeniny, pokud chci. Jestliže jsem namaloval něco výjimečného a chci oslavit den, kdy jsem malbu vytvořil, mohu tak učinit. Ale duše samotné své narozeniny vědomě neslaví.

Jsou naše poslední narozeniny významnější?

Sri Chinmoy: Ano, vaše poslední narozeniny a také první narozeniny mají velmi zvláštní význam. Při vašich posledních narozeninách, předtím, než opustíte tělo, duše počítá, kolik dobrých a kolik špatných věcí jste udělali, kolik jejích slibů bylo splněno a kolik slibů nebylo splněno.

Nejvyšší řekne duši: „Přišel jsem k tobě a nabídl ti tolik, kolik jsem mohl. Kolik Mého Světla jsi projevila na Matce Zemi?“

Duše řekne Nejvyššímu: „Dal jsi mi schopnost a příležitost přijít sem a sloužit Ti. Nyní odcházím zpět do svého nebeského domova se svou vděčností a láskou.“

Jsou některé narozeniny významnější než jiné?

Sri Chinmoy: Ano, při některých narozeninách jste si více vědomi svého vnitřního života, své aspirace a zasvěcení. Takové narozeniny jsou nekonečně, nekonečně důležitější než narozeniny, při kterých jen myslíte na oslavy a přátele, a počítáte, kolik dárků jste dostali. Není důležité, kolika vnějších nebo pozemských úspěchů jste dosáhli, ale kolik hodin jste mysleli na Boha a nabízeli Mu vděčnost za to, že vás poslal do tohoto světa, abyste pro Něj pracovali. Pokud jste si díky síle své modlitby a meditace během konkrétních narozenin vědomi svého cíle, tak takové narozeniny jsou nekonečně důležitější než jiné narozeniny, kdy se vědomě a upřímně nepokoušíte udělat něco významného nebo se stát něčím dobrým pro Boha.

Lze obecně říci, že narozeniny jsou nejlepším dnem, kdy lze udělat pokrok?

Sri Chinmoy: Musíme si uvědomit, že žádný den není stejný. Některé dny prší a jindy je slunečno. Když je vnitřní počasí jasné a čisté, můžeme v ten den dostat přirozeně více inspirace. Narozeniny, den duše, takové jsou. Pokud si jich ale nejsme vědomi nebo pokud jim nevěnujeme pozornost, potom jsou stejné jako jakýkoliv jiný den. Takže rozhodně nelze říci, že uděláme největší pokrok v den svých narozenin.

Někteří lidé se cítí při narozeninách špatně, protože se neustále zabývají obyčejnými, pozemskými věcmi. Celý den se cítí špatně, protože časně ráno nemohli meditovat, během dne nemohli meditovat, a ani večer nemohli meditovat. Narozeniny jsou výročím dne, kdy duše sestoupila na zem a učinila velmi speciální slib Nejvyššímu. Zejména během svých narozenin máme zlatou příležitost tento slib obnovit a nabídnout Nejvyššímu naši odevzdanost a vděčnost. Příležitost je tady, jen ji musíme využít.

Jak lze být při narozeninách co nejvnímavější?

Sri Chinmoy: Nejlepším způsobem je neustále si opakovat: „Přišel jsem do světa milovat Boha, sloužit Bohu a projevit Boha.“ Pokud to budete opakovat, můžete udělat největší pokrok.

Je síla modlitby mocnější v den narozenin?

Sri Chinmoy: Síla modlitby člověka závisí na jeho vědomí. Je-li vědomí vysoko, potom bude jeho modlitba mocnější. Jestliže jeho vědomí není vysoko, potom nebude mocná dokonce ani při jeho narozeninách.

Někteří hledající jsou chytří nebo moudří. Během let si všimli, že při narozeninách nedělají žádný pokrok. Naopak klesnou, protože v tento den často útočí nepřátelské síly. Takže se modlí a meditují s největší upřímností, láskou a oddaností už pět nebo šest dní před narozeninami. Tímto způsobem nashromáždí vnitřní bohatství. Když na ně potom v den jejich narozenin zaútočí nepřátelské síly a jejich vědomí klesne, nebo se při oslavě svých narozenin necítí duchovně, tak to není tak špatné, protože už mnoho získali a přijali.

Jak můžeme udělat pokrok, když s tebou nejsme fyzicky při svých narozeninách?

Sri Chinmoy: To zcela závisí na vaší vnitřní víře. Pokud meditujete na mé nejvyšší transcendentální vědomí, určitě pocítíte mou duchovní přítomnost. Pokud dokážete během své meditace cítit, že v tomto vědomí jsem zcela pro vás — pro váš duchovní úspěch a pokrok — tak bude vaše meditace výjimečně mocná.

Právě teď jsem uvolněný a odpovídám na vaše otázky, ale vy se snažíte mi oddaně naslouchat, a vidíte to duchovní uvnitř mého fyzického. Podobně, když s vámi fyzicky nejsem, a vy meditujete na moji transcendentální fotografii, musíte cítit to fyzické uvnitř mého duchovního. Tak můžete snadno udělat pokrok.

Pomůže nám, když se budeme v předstihu před narozeninami modlit pro vnímavost?

Sri Chinmoy: Ano, měli byste se začít modlit a meditovat už několik dní před narozeninami, abyste si na své narozeniny vytvořili mocnou vnímavost.

Když svým přátelům dáme k narozeninám materiální dárek, má to pro ně nějaký duchovní přínos?

Sri Chinmoy: To záleží na vašem spojení s tím člověkem. Pokud s ním upřímně cítíte vnitřní spojení, pak vám oběma dávání dárků pomůže uvnitř i navenek. Ale pokud žádné spojení nemáte, pokud někomu dáváte narozeninový dárek jen proto, že vám ten člověk dal dárek k vašim narozeninám, pak za tím není žádný pocit a to je hloupé. Ale pokud darujete něco s největší upřímností, zájmem a milující jednotou, pak to pomůže.

Co je lepší při narozeninách: být plný míru, nebo se intenzivně snažit udělat prašád a podobně?

Sri Chinmoy: Být plný míru je nekonečně důležitější, než kupovat prašád nebo jít do restaurace s vašimi přáteli. Tyto věci nejsou důležité. Pokud dokážete získat mír, radost a vnitřní aspiraci, zatímco jíte čínské jídlo s vašimi přáteli, tak je vše v pořádku. Ale pokud se všechen váš vnitřní klid, vnitřní výška a intenzivní vnitřní pláč úplně ztratí ve vašem čínském jídle, tak to není dobře. Pokud se věnujete jen vnějším společenským aktivitám a nevěnujete žádnou pozornost duchovnosti, potom přijdete o všechno své vnitřní bohatství.

Současně si musíte uvědomit, že obojí, vnitřní a vnější, musí kráčet společně. Pokud se ráno nanejvýš oduševněle a mocně modlíte a meditujete, jistě získáte vnitřní klid a další vnitřní bohatství. Pak si musíte udržet tento vnitřní klid při dělání prašádu nebo při dělání dalších věcí během dne.

Dává duše přednost konkrétnímu ročnímu období, ve kterém se hodlá narodit?

Sri Chinmoy: Když si duše bere inkarnaci, tak se nezajímá o zimu nebo léto nebo jaro. Sestupuje dolů, protože ji někdo prosí a říká: „Vítám tě. Buď mým hostem. Toto je můj domov. Toto je můj měsíc.“ Ale z nejvyššího Nebe duše nemyslí na jaro či léto.

Má duše volný přístup k minulosti, přítomnosti a budoucnosti a také k Božímu vlastnímu Poznání?

Sri Chinmoy: To záleží na tom, jak je duše pokročilá. Obyčejné duše tuto schopnost nemají. Nejpokročilejší duše mohou mít volný přístup do více úrovní vědomí, ale dokonce ani tyto duše nemají přístup do všech úrovní vědomí nebo k Božímu nekonečnému světlu moudrosti. Pokud Bůh chce ze své nekonečné štědrosti darovat své nekonečné světlo moudrosti jako požehnání konkrétní realizované duši, tak může. Jinak žádná duše, bez ohledu na to, jak je rozvinutá, nedokáže mít světlo moudrosti Boha nebo volný přístup do všech úrovní.

Pokud má duše přístup k Nadduši, která má přístup k Bohu, tak co se vlastně rozvíjí v každém z nás?

Sri Chinmoy: Přístup není všechno. Přicházíte ke mně, abyste mě viděli hrát tenis. Máte ke mně přístup, ale neznamená to, že máte mé světlo moudrosti. Co se rozvíjí v případě žáků? Rozvíjí se vaše dychtivost. Dnes máte určitou dychtivost mě potěšit, přiblížit se mi, dostat ode mě mír nebo světlo. Jak roste vaše dychtivost, tak roste vaše vnímavost, a vy ode mě dokážete přijmout více vnitřních kvalit. Díky síle své dychtivosti dostáváte pokaždé o trochu víc, trochu víc. A jak roste vaše vnitřní bohatství, tak se rozvíjí váš duchovní a vnitřní život.

Když říkáte, že k vám přišla něčí duše, přichází k vám ta duše v nějaké konkrétní podobě?

Sri Chinmoy: Když říkám, že ke mně přišla něčí duše, tak to neznamená, že ta duše musí vždy přijít ve své vlastní podobě. Duše může také přijmout podobu vaší tváře nebo vašeho těla v subtilním fyzickém světě. Někdy ke mně duše přijde těsně předtím, než toho člověka uvidím. Nejprve vidím duši a pak toho člověka. Někdy ke mně duše přijde ve své vlastní podobě, s nezměrnou krásou, kterou nelze popsat. Jindy si duše může vzít podobu fyzického těla konkrétního člověka.

Například před pár dny jsem viděl dva žáky na 150. ulici. Jen několik vteřin předtím jsem hovořil s jejich dušemi. Tehdy jsem neviděl duši v její původní podobě. Duše přijaly subtilní fyzickou podobu.

Často vídám zprávy o vážných problémech s přelidněním. Vzhledem k tomu, že na zem přicházejí všechny ty nové duše a všechny rostliny a zvířata se postupně vyvíjejí v lidské bytosti, bude na zemi dost místa, aby se všechny tyto duše mohly inkarnovat a vyvíjet?

Sri Chinmoy: Zapomněl jste, že jednoho dne vy i já zemřeme? Duše neustále přicházejí a odcházejí. Je to jako přeprava. Zítra jedete do Bostonu a za pár dní budete zpět. Stejně tak se duše inkarnuje, a poté, co sehraje svoji roli, ať už úspěšně nebo neúspěšně, se vrací zpět. Potom přichází nové duše.

Budou někdy v budoucnosti duše vstupovat do těla jinak než teď?

Sri Chinmoy: Někteří duchovní Mistři říkají, že v průběhu evoluce, což může trvat tisíce let, nebo bůhví jak dlouho, duše přijdou dolů přímo ze subtilního fyzického a vezmou si lidskou podobu bez toho, aniž by prošly procesem zrození. Nietzsche užíval výraz „Nadčlověk“, ale užíval jej ve vitálním smyslu, zatímco Sri Aurobindo jej užíval v božském smyslu.

Nyní jsme pod nadvládou smrti. Smrt si pro nás může přijít kdykoliv. Můžeme zemřít, když pijeme vodu nebo když čteme noviny. Pouze duchovní Mistři a velmi vyvinuté duše mohou užít vědomě svou vůli, aby si určili okamžik své smrti. Ale v budoucnosti, až budou duše sestupovat přímo do fyzického těla a zůstanou si při tom vědomé samy sebe, tak už nebudou pod nadvládou smrti. Duše budou schopny zůstat na Zemi, aby pracovaly pro Boha a pro projevení Boží Vůle tak dlouho, jak si budou přát. Budou mít větší možnosti projevit Boha, protože smrt nebude schopná si je odvést předčasně.

Tehdy bude samotné tělo nedílnou součástí božskosti duše. Teď je tělo letargické a nebožské. Neposlouchá dokonce ani srdce, natož samotnou duši, která je nekonečně výše. Nyní nevíme, kde Bůh je, a dokonce ani kde je naše duše. Někdy jsme si vědomi svého srdce, ale nenasloucháme mu. Ale přijde den, kdy se tělo, vitálno, mysl a srdce stanou dokonalými nástroji Boha. Tehdy budou tyto naše části tak duchovně rozvinuté, že dokáží okamžitě porozumět čemukoliv, co Bůh dělá.

Nyní nechápeme nic z Boží Vize. Je to jen věc důvěry, pocitu nebo slepé víry, že Bůh dělá vše pro naše vlastní dobro. Nyní Mu nepotřebujeme rozumět, protože Ho milujeme a věříme Mu. Ale jednou přijde den, kdy nám umožní okamžitě vidět a cítit, proč nás žádá, abychom něco udělali. Tehdy nebude naše mysl vůbec v činnosti.

Když nás teď Bůh požádá, abychom něco udělali, může být srdce ochotné naslouchat, ale mysl váhá. Mysl se obává, že pokud srdce, vitálno a tělo budou naslouchat Bohu, a mysl zůstane poslední překážkou, tak bude ve vážných problémech. Takže nyní mysl poslouchá Boha neochotně. Ale přijde den, kdy bude mysl stejně jako srdce okamžitě přesvědčena, že Bůh nám říká, abychom udělali tu správnou věc.

Je pro duši příliš obtížné vyjít během narozenin do popředí?

Sri Chinmoy: V životě si vždy všímáme významných dnů. Jinak by náš život byl monotónní. Každý den jíme, ale pamatujeme si jenom den, kdy jdeme do restaurace a dáme si něco zvláštního. Každý den naše duše pozoruje naše tělo, vitálno, mysl a srdce. Ale při našich narozeninách duše obnovuje svůj slib Bohu a svůj slib Bohu obnovují také členové její rodiny — srdce, mysl, vitálno a tělo. Duše učinila vědomý slib Bohu a členové její rodiny učinili nevědomé sliby. Ale existuje jen jeden slib, který učinili všichni: naplnění Boha — naplnění Boha v těle, ve vitálnu, v mysli, v srdci a v celé bytosti.

U velkých hledajících vychází duše každý den do popředí a významně jim pomáhá. Ale pokud někdo není vědomý hledající, tak se duše nepokouší vyjít do popředí; má pocit, že to je beznadějný případ. Pokud lékař ví, že je někdo prakticky mrtvý, tak jaký má smysl dávat mu injekci? Ale pokud vidí, že je v něm ještě nějaký život, tak to zkusí. V případě obyčejných lidských bytostí duše nevychází do popředí dokonce ani při jejich narozeninách, protože lidé vědomě neaspirují.

Protože v Nebi neexistuje pozemský čas, jak duše ví, kdy se má inkarnovat, aby byla v souladu s astrologií? Řekne Nejvyšší: „Počkej, musíš sejít dolů v ten a ten den kvůli astrologii?“

Sri Chinmoy: Nejvyšší nemá s astrologií nic společného. Duše nebude myslet na čas a datum, kdy by měla sejít dolů a kdo u toho bude. Duše je šéf. Kdykoliv chce šéf přijít dolů do dílny, tak přijde. Pracovníci potom vidí, jestli přišel ve tři hodiny nebo v pět hodin, a v jaké pozici je zvěrokruh.

Když se duše inkarnuje, nikdy nemyslí na astrologii, nikdy! Duše si pohovoří s Nejvyšším, a tím je to určeno. Není to jako když jdete do banky a lidé na ulici vás vidí, že jste si vzali taxi a že se díváte na toho či jiného člověka. Potom řeknou: „Ano, byl tady. Rozhlédl se a šel k tamtomu pokladnímu a tak dále.“ Duše takovým věcem nevěnuje žádnou pozornost.

Kdy se duše rozhodne, že se narodí v určité rodině v určité zemi?

Sri Chinmoy: Duše se může rozhodnout pět nebo šest let dopředu, několik měsíců dopředu, nebo dokonce minutu předtím, než dítě opustí matčino tělo. Může se dokonce rozhodnout i hodinu nebo dvě poté, co dítě opustilo matčino tělo. Někdy se dítě narodí, ale duše ještě nepřišla. Je-li dítě narozené déle než tři hodiny, tak už duše obvykle nepřijde. Pak dítě nebude žít.

Když si duše vybere konkrétní rodinu, do které se narodí, je to proto, že má členy rodiny velmi ráda?

Sri Chinmoy: Ve výjimečných případech se může stát, že se duše z nějakého zvláštního důvodu rozhodne pět či šest let před inkarnací, že vstoupí do určité rodiny. Může to být z náklonnosti, nebo proto, že chce udělat něco zvláštního, nebo proto, že v předchozím životě slíbila jedna duše druhé, že budou spolu. Také se může stát, že pokud jsou dvě duše společně ve světě duší a jedna se inkarnuje mnoho let před druhou, tak duše, která tam zůstává, může slíbit druhé duši: „Až přijdu, vstoupím do tvé rodiny. Ty budeš má matka a já k tobě přijdu jako tvoje dcera.“ Takže někdy existuje zvláštní důvod, proč duše vstoupila do konkrétní rodiny a jindy ne.

Stává se někdy, že dvě duše chtějí vstoupit do stejné rodiny ve stejném okamžiku?

Sri Chinmoy: Samozřejmě. V případě dvojčat, trojčat a tak dále, se duše snaží ze všech sil přijít spolu a tehdy to Nejvyšší povolí. Často se dvě duše rozhodnou sejít dolů jako dvojčata, protože se mají rády a jsou připraveny se jedna pro druhou obětovat.

Guru, tvá duše je vždy v popředí. Co se v tvém případě děje ve vnitřním světě, když máš své fyzické narozeniny?

Sri Chinmoy: Já mám narozeniny každý den. Ale mé fyzické narozeniny jsou důležitější, protože v ten den vidím, že se moji žáci pokouší snést Shůry více Milosti buď pro sebe, nebo pro mé vítězství. Kdykoli dokončím něco dobrého, je to vítězství mé duše. Takže při mých narozeninách se moji žáci pokouší získat více požehnání, pozornosti a zájmu od mé duše. Žádají mě o více soucitu, více světla a více božských kvalit, protože vědí, že jsem vstoupil do světa, abych jim sloužil, nebo se modlí k Nejvyššímu pro Vítězství Nejvyššího nebo pro vítězství mé.

Dva nebo tři dny před mými narozeninami také kosmičtí bohové a bohyně v Nebi žádají mé blízké — mé rodiče, příbuzné, obdivovatele, žáky z tohoto života a žáky z mých předcházejících životů — aby oslavili mé narozeniny ve světě duší. Když jsem nyní přijal lidskou inkarnaci, je to, jako bych byl v jiné zemi. Takže v Nebi myslí na to, co dělám na zemi, a počítají dny, které zbývají, než budu znovu s nimi. Takto jsou mé narozeniny skutečně něčím zvláštním.

Jako lékař vím, že struktura našeho těla je určena geny, které jsme získali od rodičů. Zajímalo by mě, zda existuje podobné spojení mezi duší dítěte a duší jeho rodičů?

Sri Chinmoy: Rodiče mají své vlastní duše a dítě má svou vlastní duši. V některých případech existuje spojení mezi dušemi z předchozího života a v jiných ne. V tom případě je duše dítěte a duše rodičů poprvé spojena Nejvyšším, Bohem. Zároveň ale platí, že pokud spolu mají v tomto životě dvě duše spojení, tak neexistuje žádná záruka, že v příštím životě budou znovu spolu.

Je to stejné jako s hráči ve fotbalovém týmu. Někteří hráči v něm mohou hrát dlouho, zatímco jiní v něm nemusí hrát déle než jednu sezónu. Pak odejdou do jiného klubu nebo přestanou hrát úplně. Ale jen velmi, velmi vyvinuté duše dostanou svolení od Boha přestat hrát úplně a už nemusí vstupovat do lidské inkarnace. Obyčejné duše musí přicházet zpět znovu a znovu, aby se naučily hrát hru a pracovat pro Boha.

Je pro dítě dobré, když má jeho duše spojení s dušemi svých rodičů z předchozích životů?

Sri Chinmoy: Může to být velmi dobré — jako dávné přátelství. Kamarádím-li se s někým hodně dlouho, tak spolu sdílíme mnoho věcí. Ten člověk si je vědom mnohých věcí, které se staly v mém životě a také já znám jeho životní příběh. Takže máme šanci pomáhat jeden druhému a podporovat se. V tomto případě čím déle udržíme naše přátelství, tím lépe.

Takže přátelství může být přínosné. Na zemi můžete někoho nazývat vaším přítelem a on vás může nazývat svým přítelem, ale když nadejde čas, abyste tu osobu o něco požádali, tak ona řekne, že má příliš práce nebo že se necítí dobře nebo udá nějaký jiný důvod, proč vám nemůže pomoci. Takový druh přátelství je k ničemu. Často se stává, že přátelství trvá čtyřicet nebo padesát let a během těch padesáti let si ti dva lidé v žádném směru nepomohou.

Skutečné lidské přátelství by mělo být založené na sebenabízení. Pokud něco potřebujete nebo chcete, tak vám to dám; a když něco potřebuji já, tak pomůžete vy mně. Takový druh přátelství je dobrý. Ještě existuje jiný druh přátelství, které vytváří Bůh, vnitřní Kormidelník. Toto přátelství není vůbec jako lidské přátelství. V tomto případě nejsem něčí přítel proto, že jsem pro toho člověka něco udělal, nebo že ten člověk udělal něco pro mě. Ne, jde o poselství přátelství, které přichází od vyšší autority. Bůh Sám mi nařizuje, abych byl přítelem toho či onoho člověka. Takové přátelství je založeno na úplně jiných základech.

Stejně tak mi ten stejný Nejvyšší může říci, abych své přátelství přerušil. Není to proto, že se ten druhý člověk stal špatným. Nejvyšší chtěl mít ve mně a skrze mne zvláštní zkušenost, která se týká toho člověka, a když ta zkušenost skončí, tak si již nepřeje, abych své přátelství udržoval. Pro duchovní lidi, kteří jsou velmi pokročilí ve svém vnitřním životě, je přátelství na jiné úrovni — ne na lidské úrovni, ale na božské úrovni.

Například já mám mnoho žáků. Na jednu stranu je můžete nazývat mými duchovními dětmi. Zároveň si ale vytvořili své věčné přátelství se mnou a já jsem si vytvořil své věčné přátelství s nimi. Chtěli to oni, ne já, a byla to Vůle Absolutního Pána Nejvyššího, který nás učinil jedním. On bude naši jednotu udržovat po Věčnost nebo dokud bude chtít.

Je to něco jiného než lidské přátelství, které trvá dvacet nebo třicet let a poté skončí, jakmile opustíme tělo. Pokud dva přátelé nejsou na stejné duchovní úrovni, tak až opustí tělo, spolu nezůstanou. Každý odejde do určité úrovně vědomí podle svého vlastního vnitřního rozvoje. Je-li jeden na větvi, která je vysoko na stromě a druhý na větvi nejníže na stromě, tak na zemi mohou být schopni pracovat a zůstat spolu, ale v Nebi půjde každý jinam. V Nebi spolu zůstávají jen stejně rozvinuté duše.

Také platí, že pokud má někdo spojení s duchovním Mistrem, tak dokonce i když je Mistr nekonečně výše než žák, tak mohou být v Nebi společně. Duchovní Mistři tam mají své vlastní sféry, a pokud mají své žáky rádi a jejich žáci mají rádi je, tak tam mohou zůstat spolu. Je to jako v rodině. I když mají rodiče obrovskou moudrost a hloubku, zatímco jejich děti jsou nedospělé, přesto zůstávají spolu. Pokud ale dva přátelé nepatří do stejné duchovní rodiny, tak poté co zemřou, půjdou každý do jiné úrovně vědomí podle své duchovní rozvinutosti.

Co si myslíte o sebevraždě?

Sri Chinmoy: Sebevražda je na zemi ten nejhorší zločin. Je nižší než nejnižší, horší než nejhorší. Je to urážka Boha. Spáchá-li někdo sebevraždu, je to nejhorší možná zrada Boha, protože každý člověk je ztělesněním nejvyššího Snu Boha. Nejvyšším snem Boha je učinit každého jednotlivce Svým naprosto vybraným nástrojem. Bůh nám dává omezenou svobodu, ale když tuto omezenou svobodu využijeme, abychom zničili sami sebe, tak ničíme vše, co v nás a skrze nás Bůh chtěl vytvořit. Bůh nám dá nůž a myslí si, že s ním nakrájíme mango a podělíme se o něj s našimi přáteli. Ale když namísto řezání manga sami sebe kvůli zlosti, frustraci či pochybnostem probodneme, je to ten nejhorší hřích, který pácháme.

Když zemřou normální lidé, tak i když nejsou duchovní, tak postoupí do určité úrovně vědomí. Ale lidé, kteří spáchají sebevraždu, vstoupí do nízké, nižší, nejnižší úrovně vědomí, kde trpí nesnesitelnými bolestmi. Nesnesitelné bolesti, které může lidská bytost zakusit na zemi, jsou ničím ve srovnání s mučením, kterým projdou na této úrovni vědomí. Já mám volný přístup do všech úrovní, takže vím, co se stane těm, kdo spáchají sebevraždu a také vím, co se stane lidem, kteří vedou duchovní život. Vím to, protože mám schopnost sestoupit do propastného pekla, stejně jako mám schopnost vystoupat do nejvyšších výšek.

Bůh nás stvořil, abychom byli dokonalí. Stvořil nás, abychom Mu dávali radost. Ti, kdo se považují jen za tělo, ti, kdo žijí jen v mysli a vitálnu, cítí, že těla jsou jejich vlastnictvím. Ale svá těla nevlastníme. Vlastníkem je Jediný, který nás stvořil. Je to On, kdo nám dal tělo. Takže my nemáme právo jej zničit. Stvořitel je vždy vlastníkem, ale my musíme přijmout určitou zodpovědnost a starat se o toto stvoření. Pokud přijmeme zodpovědnost za své tělo a udržujeme jej zdravé, pokud pečujeme o svou pochybující a neklidnou mysl a své škrtící vitálno, tak sebevraždu nikdy nespácháme.

Kdyby lidské bytosti věděly o svých dřívějších inkarnacích, nebyly by v této inkarnaci lepší?

Sri Chinmoy: Pokud budete vědět, že jste ve své poslední inkarnaci byl velmi špatným, tak v této inkarnaci si řeknete: „Pokud jsem byl takovým člověkem, tak jak mohu očekávat, že teď budu dobrým a božským?“ Pokud jste byl krutým vojenským důstojníkem, který zabil ve své poslední inkarnaci mnoho lidí, a nyní ti lidé, které jste zabil, jsou kolem vás jako vaši přátelé, tak do vaší mysli vstoupí spousta špatných myšlenek a budete se cítit špatně. Podobně pokud budete vědět, že jste ve své poslední inkarnaci byl světcem, tak si řeknete: „Když jsem byl ve své minulé inkarnaci tak božský a duchovní, tak jak je možné, že teď mám tolik špatných myšlenek? Jak je možné, že cítím takovou žárlivost a nejistotu?“ Zase se budete cítit sklesle a bídně. Takže nejlepší přístup je zablokovat minulé životy a otevřít se svěžím novým zkušenostem.

Když jste ve svém pokoji a někdo klepe na vaše dveře, tak nevíte, zda je to dobrý nebo špatný člověk. Takže je nejlepší po nějakou dobu dveře neotvírat. Je-li to špatná osoba, tak si řekne: „Je pod moji důstojnost stále klepat na tyto dveře, když mi nevěnuje žádnou pozornost.“ a odejde pryč. Klepe-li na dveře přítel, tak si řekne: „Možná dělá něco velmi důležitého. Počkám.“

Stejným způsobem k vám přijde mnoho myšlenek, když se modlíte a meditujete. Ale pokud nepřestanete meditovat a nebudete těm myšlenkám věnovat pozornost, tak nakonec špatné myšlenky odejdou a jen dobré myšlenky zůstanou. Řeknou si: „Modlí se a medituje a pokouší se dosáhnout Nejvyššího. Počkáme a pomůžeme mu.“ A pak, když konečně otevřete dveře, tak uvidíte, že na vás čekají jen dobré myšlenky.

Řekněme, že včera jste se dvě hodiny modlili a získali úžasnou radost. Dnes se můžete pokusit meditovat další dvě nebo tři hodiny a udržet si přímé spojení s předchozím dnem. Stejně tak si můžete udržet spojení s něčím velmi dobrým, co jste udělali před dvaceti nebo třiceti lety. Ale pokud se budete snažit vykopat něco z dávné minulosti, co jste udělali před sto nebo třemi sty lety, tak to ve vašem životě vytvoří jenom zmatek. Myslete jen na to, jak se blížíte k cíli. Nakonec vás špatné myšlenky přestanou následovat a zůstanou jen dobré myšlenky.

Někdy ve svých snech vidím pobřeží a cítím, že jsem tam kdysi žil. Nevím proč, ale je to pro mě velmi nepříjemné.

Sri Chinmoy: Někdy nám chce duše dát přímou, osvětlující zkušenost reality a to, co vidíme ve svých snech, může být pravda. Ale někdy se mohou do snu vmísit neaspirující věci, které pocházejí z vitálního světa. Sen je jako závoj skutečnosti. Jakmile dáte pryč ubrus, tak uvidíte stůl. Pod ubrusem může být tolik špinavých, nečistých věcí.

Stejně tak sny, přicházející přímo od duše, jsou velmi čisté. Takové sny jsou naprosto čisté, jasné, povzbuzující a inspirující. Nic nestojí mezi takovým snem a skutečností. Ale v jiných případech mnoho nezdravých a neaspirujících věcí učiní sen zmateným tak, že skutečnost není skrze sen jasně viditelná.

Někdy je sen jako naprosto jasná obloha a snadno můžeme vidět slunce. Ale někdy je obloha pokryta plynoucími mraky a slunce je úplně zakryto. Když máme takové sny, tak si musíme uvědomit, že vyšlo do popředí vitálno a nenechává nás vidět skutečnost. Musíme se několik let upřímně modlit a meditovat, abychom se naučili rozlišovat sny, které přicházejí přímo od duše a ukazují nám skutečnost, a sny, které přicházejí z vitálna a skutečnost nám neukazují.

Když víme, ze které úrovně sen pochází, tak víme, zda ho máme či nemáme brát vážně. Pokud pochází z vitálního světa, tak mu nebudeme věnovat žádnou pozornost, protože víme, že to je jen zmatek. Pokud pochází z psychického světa, tak musíme vědět, jak si ho vyložit. A pokud pochází z vysokého, duchovního světa a ukazuje absolutní skutečnost, tak budeme nedočkaví a dychtiví vědět, co se děje nebo co se stane.