Část I — Duchovní principy

Duchovní principy

Dokonalost musí být cílem úplně každého jednotlivce — dokonalost ve vnitřním světě a dokonalost ve vnějším světě — protože v dokonalosti přebývá uspokojení. Dokonalost je nadějí lidstva i slibem Božskosti.

Jak můžeme poznat Boží Vůli?

Sri Chinmoy: Abychom přesvědčivě poznali Boží Vůli, musíme naprosto oduševněle meditovat a dosáhnout svého nejvyššího stavu vědomí. Když budeme v nejvyšším stavu vědomí, uvidíme, že jsme daleko překročili oblast mysli a že tanec myšlenek naprosto ustal.

Jestliže potom budeme chtít vědět, zda určitá myšlenka či poselství pochází od Boha, odpověď přijde v podobě měkkého, jemného hlasu, nebo bude napsána ve sloupci světla v našem srdci, kde si ji dokážeme přečíst.

Jakmile objevíme Boží Vůli a budeme přitom stále ve svém vyšším vědomí, neovlivní nás, zda je toto poselství pro naši mysl povzbuzující, nebo odrazující. Pokud budeme v běžném vědomí, budeme mít své představy o tom, co je žádoucí a co je nežádoucí. Pokud nám poselství řekne, že budeme úspěšní, budeme šťastní, když však naše mysl přijme negativní poselství, budeme se cítit špatně. Jsme-li ale vysoce pokročilí, nebudeme znepokojeni, ani když se nám toto poselství nebude zdát příznivé. Poté, co poznáme Boží Vůli, budeme moci jít o krok dál a radostně ji přijmout.

Velmi často mluvíte o „Světle“. Co to přesně je?

Sri Chinmoy: Ve velmi širokém smyslu můžete Světlu říkat božský dar. Vše dobré je ve skutečnosti božským darem. Z duchovního pohledu je vše, co hledající má a je, božským darem – bezvýhradným darem od transcendentálního Nejvyššího.

Když říkám Světlo, mluvím o osvícení. K tomuto osvícení dojde nejprve na úrovni Boha-projevující duše. Poté k němu dojde v aspirujícím srdci, pak v hledající mysli, pak v dynamickém vitálnu, a nakonec v bdělém těle. Pokud si dokážete otevřít své třetí oko, oko vnitřní vize, kdykoliv se vám zachce, můžete Světlo nejen vidět, ale také do Světla vrůst a rozšířit ho po celé zeměkouli.

Ačkoliv je Světlo nejpotřebnější duchovní kvalitou ze všech, naneštěstí je kvalitou nejméně chtěnou. Hledající velmi často vzývají radost, mír či sílu, velmi zřídka však usilují o Světlo. Místo aby cítili, že je božské Světlo osvítí, chybně se ztotožňují se svými vlastními omezeními a nedokonalostmi a mají pocit, že budou odhaleni. Božské Světlo je ale neodhalí. Naopak, Světlo objímá lidstvo se všemi jeho nedokonalostmi a pokouší se osvítit lidskou nevědomost, aby mohl být lidský život pozvednut na úroveň života božského.

Část II — Globální vědomí

Globální vědomí

Potřebujeme žít vyrovnaným životem — ani si nelibovat v potěšení z bohatství a ani nestrádat v životě odříkání, ale obejmout život jednoduchosti a srdce čistoty. Toto je vskutku jediný způsob, jak může být náš svět nanejvýš šťastný a božsky dokonalý.

Část III — Náboženství

Náboženství

Jestliže žijeme ve svém srdci jednoty, budeme cítit podstatu všech náboženství, což je láska k Bohu. Odpuštění, soucit, tolerance, přátelství a pocit jednoty jsou příznaky opravdového náboženství.

Co by mělo převládat v náboženství — rozum nebo cítění srdce? Jak se můžeme ztotožnit s opravdovým náboženstvím?

Sri Chinmoy: V náboženství musí převládat cítění srdce jednoty, nic jiného. Náboženství není věcí rozumu. Když budeme žít ve svém srdci jednoty, pocítíme podstatu všech náboženství, kterou je láska k Bohu. Pokud ale budeme žít v mysli, budeme se jen pokoušet oddělovat jedno náboženství od druhého a budeme pozorovat, jak se jejich ideologie odlišují. Je to srdce, co může mít pravé intuitivní pochopení výšky a šířky všech náboženství. Je to srdce, co vidí a cítí vnitřní harmonii a jednotu všech náboženství.

Pravé náboženství má univerzální povahu. Nehledá chyby na jiných náboženstvích. Falešné náboženství bude hledat na jiných náboženstvích nedostatky. Bude říkat, že je jediným skutečným náboženstvím a jeho prorok je jediným spasitelem. Pravé náboženství ale cítí, že všichni proroci jsou spasitelé lidstva.

Jaký je váš názor na ty náboženské sekty, které ve jménu Boha bojují proti jiným sektám?

Sri Chinmoy: Jsem velmi smutný, když se náboženské sekty hádají a bojují ve Jménu Boha. Pokud skutečně milují Boha, nebudou v Jeho Jménu zabíjet ostatní. Láska znamená jednotu. Když máme jednotu, jak můžeme bojovat? Bojujeme jen proto, že necítíme lásku k druhým, že jsme ještě nepřeměnili svou nevědomost ve skutečnost jednoty.

Naše vlastní bytost má mnoho členů – tělo, vitálno, mysl, srdce a duši – a my je všechny považujeme za své vlastní, zcela vlastní. Také tělo má mnoho částí, ale chceme-li něčeho dosáhnout, všechny části musí pracovat společně. Stejně tak chceme-li učinit něco dobrého pro lidstvo, potom všechna náboženství mohou a měla by pracovat společně.

Protože máme všichni stejný Zdroj, máme všichni stejný konečný cíl. Protože „všechny cesty vedou do Říma“ a my všichni nakonec směřujeme ke stejnému Zdroji, je směšné bojovat proti těm, kteří jdou po jiné cestě. Někteří lidé si mohou vybrat velice krátkou a přímou cestu, zatímco jiní si mohou vybrat delší trasu. Někteří mohou chtít letět, zatímco druzí jsou spokojeni s tím, že jen kráčí.

Když budou všechna náboženství pracovat spo­leč­ně, mohou pro Boha i pro lidstvo dosáhnout ně­čeho velkého a dobrého. Jsou to společné modlitby a dobrá vůle vyznavačů všech světových náboženství, co snese Shůry nejvyšší Lásku a Soucit. A je to jen Láska a Soucit Boha sestupující do srdce a života lidstva, co může změnit tvář a osud světa.

Část IV — Kristus a křesťanství

Kristus a křesťanství

Učení Spasitele Krista vedlo, pozvedávalo a osvěcovalo lidstvo skoro dva tisíce let a také v tom bude pokračovat další staletí.

Co je nejkrásnější modlitbou: modlitba chvály a prosby, kdy člověk vidí Boha jako všemohoucího, nebo modlitba přijetí – „Staň se Vůle Tvá“?

Sri Chinmoy: Modlitba „Staň se Vůle Tvá“ je nekonečně krásnější, nekonečně více osvěcující a nekonečně více naplňující než modlitba chvály a prosby. Ve svých modlitbách oceňujeme, obdivujeme a uctíváme Boží nekonečné schopnosti a vlastnosti. Vědomě nebo nevědomě doufáme, že se nám na oplátku dostane nějaké požehnané odměny či laskavosti. V jistém smyslu je to jako pokoušet se Bohu lichotit a na oplátku něco očekávat.

Když však řekneme: „Staň se Vůle Tvá,“ znamená to, že jsme si plně uvědomili svá nezměrná omezení, svou nezpůsobilost a nevědomost a zároveň jsme si uvědomili Boží nezměrný Soucit, Zájem a Lásku k nám. Přiznáváme, že kvůli své bezedné nevědomosti nevíme, co je pro nás dobré. Uvědomujeme si, že můžeme požádat o špatnou věc, která místo aby nám pomohla a uspokojila nás, učiní nás jen nešťastnými. A tak žádáme svého božského Otce, který nás miluje nekonečně více, než milujeme sami sebe, aby řídil náš život a rozhodoval za nás.

Jakmile nabídneme svou pozemsky spoutanou vůli Boží Nebesky svobodné Vůli, cítíme, že jsme kapkou, která vstupuje do nekonečného oceánu a stává se s ním neoddělitelně jedním. Nejzazším cílem každého hledajícího je dosáhnout nekonečného Míru, nekonečného Světla a nekonečné Blaženosti, a toho může dosáhnout jen tím, že naplní a potěší Boha Vševědoucího, Boha Všemohoucího a Boha Všudypřítomného Jeho vlastním Způsobem.

Co pro vás znamená hřích? Jak se může člověk osvobodit od hříchu? Zahrnuje vaše duchovní filosofie křesťanský koncept vykoupení?

Sri Chinmoy: Hřích je pro mě určitou nedokonalostí či nevědomostí. Není to nutně něco velmi špatného, ošklivého či nedotknutelného. V procesu evoluce míříme k dokonalosti, teď si ale většina lidí stále ještě libuje v potěšeních nevědomosti a sebeshovívavosti. Dokud zůstáváte v nevědomosti, budete dělat věci špatně, budete páchat hříchy. Nesmíte však cítit, že jste naprosto ztraceni či zahaleni temnotou. Prostě postupujete od menšího světla k většímu světlu, a nakonec dojdete k osvobození od hříchu nedokonalosti nevědomosti.

Od hříchu se může člověk osvobodit jen tím, že bude vzývat Boží neustálou Milost. Boží Milost sestupuje vždy hojně a silně, většina lidských bytostí se ji ale nesnaží přijmout. Chce-li se někdo osvobodit od nevědomosti a pláče po přijetí deště Božího Soucitu, dozajista bude osvobozen z tenat hříchu nedokonalosti. Toto osvobození ale přichází postupně s tím, jak se hledající stává osvícenějším. Nesmíte očekávat náhlé a zázračné přeměny přes noc, přestože k nim občas dochází.

V širokém smyslu má filozofie zahrnuje pojem vykoupení, klade ale větší důraz na lidské vysvobození z nevědomosti. Pomocí vědomého vysvobození z nevědomosti vyroste z dnešního konečného člověka zítřejší nekonečný Bůh. Podle mého Spasitel Kristus žil a zemřel, aby vysvobodil lidstvo z nevědomosti a nedokonalosti — hříchu — příkladem svého vlastního zážitku na zemi.