Je nějaký rozdíl mezi meditací a sebehypnózou?

Sri Chinmoy: Ano. Když meditujeme, stáváme se dokonalým kanálem (průchodem), kterým může proudit Skutečnost Shůry. Zcela se přitom odevzdáváme Boží Vůli. „Staň se Vůle Tvá“ – to je vrchol meditace. Svou oduševnělou meditací přinášíme dolů Boží bezmezný Mír, Světlo a Blaženost, a tento Mír, Světlo a Blaženost působí uvnitř nás a naším prostřednictvím v souladu s naší vnímavostí.

Když ale vstoupíme do sféry sebehypnózy, pokoušíme se své podvědomé úrovni vsugerovat (vnutit) určité myšlenky, nebo dokonce ideály. Přesvědčujeme sami sebe, že tohle se stalo nebo stane. Snažíme se vynést na povrch myšlenky – ať už z podvědomého světa nebo z nevědomého světa jako takového – které nejsou rozhodující nebo které ještě nevyšly do popředí. Nevědomě nebo podvědomě tyto myšlenky přivoláváme a poté se přinutíme (přimějeme) cítit, že to jsou skutečnosti, které jsme kdysi prožívali nebo které prožijeme v blízké či vzdálené budoucnosti. V podvědomé mysli tedy působí vytvořené myšlenky nebo ideály.

Když ale oduševněle meditujeme, dostáváme se daleko za oblast světa myšlenek. Tanec přírody zde končí. Všechny myšlenkové vlny utichají a my vidíme skutečnost v její nedotčené podobě.