Profesorka Diana Eck: Když tedy přemýšlíme o různých způsobech, kterými lidé z různých částí naší lidské rodiny zažívají Milovaného Nejvyššího — jako Krišnu, Krista nebo dosti hrůzostrašnou formu Kálí — můžeme považovat všechny tyto způsoby za stejné?

Sri Chinmoy: Jsou všechny stejné. Ale děláme chybu, když vidíme jeden z aspektů božské Reality jako hrůzostrašný nebo děsivý. Není to tak. V hinduismu často mluvíme o stvoření, udržování a zničení. Ale „zničení“ je nesprávný výraz. Lepší výraz je přeměna. Když vidíme mocný aspekt Kálí, cítíme, že nás mučí a ničí. Ale ona nás ve skutečnosti přeměňuje. Když nám doktor dává injekci nebo nás operuje, je to velmi bolestivé, považujeme to za úplná muka. Ale on to dělá, jen aby vyléčil nemoc, kterou máme.

Když je dítě neukázněné, v jistém okamžiku může otec dítěti pohrozit nebo jej i uhodit. Neznamená to, že by otec měl v tu chvíli k dítěti menší náklonnost nebo s ním měl menší soucit. Ne, otec dělá jen to, co je zapotřebí. Dítě se potřebuje učit, ale neví, kde a jak nalézt pravdu. A tak otec vystupuje se svým mocným a děsivým aspektem, aby ho učil. Jindy, když dítě udělá něco dobrého, otec projeví svou náklonnost, a tím také pomůže dítěti se učit.

Nejvyšší tedy přijde v různých formách v závislosti na tom, co kdo potřebuje a chce. Když přijde Božské v podobě Kálí, tak ne proto, aby někoho potrestalo, ale aby ho zdokonalilo. Naše obyčejné lidské vědomí to může brát jako trestání, ale z nejvyššího hlediska je to pro naši přeměnu a zdokonalení.