14

Měl brilantní rozum, a tak musel všechno analyzovat. Mysl u něj měla vždy poslední slovo. Cítil, že jeho sestra a bratři byli všichni hlupáci, kteří svůj rozum nepoužívají. Používali svá důvěřivá srdce, a to ho velmi bolelo. Uvnitř cítil, že může být sám sobě spasitelem, že nepotřebuje nějakého vnějšího zprostředkovatele, který by zachránil jeho život. Avšak, světe div se, při několika příležitostech si nedokázal sám pomoci. Mistr jeho sestry a bratrů, jehož cestu chvíli sám následoval, mu ale znatelně pomohl od tužeb mysli a vitální džungle. Mistr stále ve vnitřním i vnějším světě udržoval pro tohoto mladíka s brilantním rozumem dveře svého srdce dokořán otevřené. Hoch jej však opustil, protože měl na práci něco jiného, než co dělali jeho sestra a bratři.