Dvě tajemství: reinkarnace a evoluce

Karma je sanskrtské slovo, které znamená čin. Srdce ho může provádět, mysl ho může provádět, tělo ho může provádět.

Existují tři druhy karmy: sančita karma, prarabdha karma a agami karma.

Sančita znamená nahromaděná. Vědomě nebo nevědomě čekáme na plody karmy, kterou jsme zaseli svými minulými myšlenkami, slovy, činy a přáními. Sančita karma je nahromadění činů, které jsme udělali v nějakém minulém životě nebo v tomto životě, jejichž výsledky ještě nebyly projeveny, jejichž následky ještě nebyly vytvořeny.

Prarabdha karma je osud nebo určení jako výsledek činů udělaných v kterémkoliv dřívějším zrození. Karmické následky již začaly, ale ještě nejsou dokončeny a pro své dokončení vyžadují znovuzrození. Prarabdha karma je ta část sančita karmy, která již začala nést plody. V tomto životě začínáme sklízet plody své minulé karmy a zároveň zasíváme nová semena pro budoucí sklizeň.

Agami znamená budoucí nebo přibližující se. Agami karma může být uskutečněna teprve poté, co člověk dosáhne duchovní dokonalosti, když není svázán ani kouzlem zrození, ani nástrahami smrti. Člověk jedná proto, aby pomáhal lidstvu. Aby osvobozená duše naplnila Božské zde na zemi, hraje v tomto případě významnou úlohu v Božské Hře, která nezná žádný začátek, žádný konec.

Víme, že existuje nějaká Bytost, kterou nazýváme Bůh. Víme, že existuje něco, čemu říkáme duše. Byl to velký americký filozof Emerson, kdo řekl: „Bůh je nekonečný kruh, jehož střed je všude, ale jehož obvod není nikde.“ Můžeme říci, že tímto středem je duše člověka.

Duše je věčné bytí. Jaké je její spojení s reinkarnací? Člověk by mohl o reinkarnaci napsat nekonečné strany, o tom hrozivém konceptu, o kterém se tak velmi mluví a který je stejně tak velmi zpochybňován. Pokusme se porozumět v jedné krátké větě podstatě věci. Reinkarnace je proces, kterým se duše vyvíjí; existuje kvůli růstu a vývoji duše.

Všichni známe teorii Charlese Darwina o evoluci druhů. Je to změna ve fyzickém organizmu od nižšího k vyššímu, od jednoduššího ke složitějšímu. Duchovní evoluce probíhá paralelně s fyzickou evolucí. Duše existuje ve všech bytostech. Pravdou je, že je božská a nesmrtelná. Ale má své vlastní nutkání být úplnější, více naplňující a více božská. Proto musí v procesu svého vývoje procházet od nejméně dokonalého těla k nejvíce dokonalému tělu. Na každé úrovni na sebe bere pravou hodnotu všech svých pozemských zkušeností. Takto duše roste a obohacuje se a její Božskost se stává úplnější, harmoničtější a dokonalejší.

Reinkarnace nám říká, že jsme nepřišli z ničeho. Naše současnost je výsledkem toho, co jsme ze sebe sami udělali v minulosti. Jsme důsledkem svých minulých inkarnací.

„Mnoho zrození je zanecháno za mnou a za tebou, ó Ardžuno! Všechny je znám, avšak ty své neznáš.“ Tak řekl božský Sri Krišna ještě nerealizovanému Ardžunovi.

Evoluce je spojnice mezi tím, co bylo, a tím, co bude. Jsem člověk. Musím vědět, že nejenže jsem byl svým otcem, ale také budu svým synem. Problémy jsem měl. Ty jsi je měl. On je měl. Žádná výjimka! Čelili jsme jim. Čelíme jim dokonce i dnes. Avšak nepochybně je vyřešíme.