Slyšel jste o jakémsi druhu duchovní psychologie, kde se lidé pokoušejí vynést ven předpokládané negativní aspekty a zbavit se jich, s konečným výsledkem, který nazývají „čistou“ osobou, která je zbavena všech osobních vad?

Negativní myšlenky, nebožské kvality v naší přirozenosti: s těmito záležitostmi se v našem duchovním životě vždy zabýváme. Avšak neustálým zabýváním se negativními silami, temnými kvalitami v nás, nemůžeme ke světlu dospět. Je-li nádoba naplněna nečistotou, potom ji musíme vyprázdnit a naplnit božským.

Drobná nádoba, kterou máme ve svém nitru má být udržována čistá a prázdná, a tak ji každý den můžeme naplnit světlem. Co se stane, budeme-li soustavně vyrýpávat nečistoty, bez toho, abychom přikládali pozornost naplňování sebe samých světlem? Po vykopání nesmírného množství nečistot, které v naší vědomé mysli máme, vstoupíme na pole podvědomí a nevědomí. Nakonec poznáme, čím jsme byli před nějakými třemi nebo čtyřmi tisíci lety: uvidíme zvíře nebo jen strom nebo pořádný kus kamene. A jaký užitek z toho získáme? Pokud chceme jít ke zdroji našeho zla, temnoty, špatných myšlenek a činností, skončíme ve skutečném zdroji ničení nebo nedokonalosti. Na to musíme být velmi opatrní. Z vašeho vysvětlení této psychologie si myslím, že ji duchovnost obsahuje. To znamená, že pokud se zajímáte o aspiraci, to, co má být odvrženo bude automaticky odvrženo a cokoliv, co má být přeměněno, bude přeměněno.