Scéna I
(Šrí Rámakrišna s některými vybranými žáky)RÁMAKRŠNA: Mé zdraví se velmi rychle zhoršuje.
RAKHAL: Prosím, řekni nám, jak tě můžeme uzdravit.
RÁMAKRŠNA: To záleží na Vůli Boha.
NAREN: Vím, že tvá vůle se neoddělitelně sjednotila s Vůlí Boha.
RÁMAKRŠNA: V tomto těle žijí dvě osoby — Bůh v podobě Avatára a Bůh v podobě oddaného. Oddaní Avatára přicházejí a odcházejí s ním.
RAKHAL: Proto nesmíš sám odejít a nechat nás tady.
RÁMAKRŠNA: Žebraví mniši se objevují naprosto nečekaně, zčista jasna. Zpívají a tančí a znovu zmizí naprosto nečekaně. Téměř nikdo nerozpozná jejich aspiraci. Podobně se duchovní Mistři objevují a mizí, aniž by byli rozpoznáni. (Rámakrišna na minutu zavře oči.) Říkám vám všem, že život bez odříkání není žádným životem. Vzdejte se své nevědomosti. Vzdejte se svého poznání. Vzdejte se toho, co máte a čím jste.
NAREN: Když mluvím o odříkání, někteří lidé se na mě velice zlobí.
RÁMAKRŠNA: Neboj se jich, Narene. Říkej to, co musíš říci. Právě díky odříkání můžeš a dokážeš realizovat Boha. (Pohladí Narena.) Velkého.
NAREN (S úsměvem.): Co tím myslíš — „velkého“?
RÁMAKRŠNA: Velkého odříkání jsi dosáhl. Mnohokrát jsem ti řekl, Narene, že jsi přišel na svět pro mě.
NAREN: Úplně nerozumím tomu, co říkáš. Prosím, vysvětli mi to.
RÁMAKRŠNA: Jsi zde na zemi, abys mě projevil. Dal jsem ti už všechno, co mám. Nic mi nezbylo.
NAREN: Znamená to, že mám uvěřit všemu, co mi říkáš?
RÁMAKRŠNA: Nejenom, že mi uvěříš, ale přesvědčíš celé lidstvo, aby uvěřilo, kdo jsem.
NAREN: Ty mluvíš. Já poslouchám.
RÁMAKRŠNA: To je pravda. Brzy ale budeš jednat.
NAREN: Z prachu svých nohou můžeš dát zrození miliónům Narenů, jako jsem já.
RÁMAKRŠNA: Přestaň, přestaň. Přišel jsi ze samotného Srdce Boha, ze samotného Dechu Boha. Narene, můj Narene, s tebou jsem úplný.
NAREN: Thákure, ve tvém srdci jsem naplněný. U tvých nohou jsem dokonalý. (Položí se k Rámakrišnovým nohám.)
