Scéna I
(Den Šrí Rámakrišnova skonu. Jeho žáci a duchovní družka, Sarada Devi, stojí u jeho lůžka. Tři žáci stojí kousek dál od ostatních.)PRVNÍ ŽÁK: Bolí mě vidět našeho Mistra v takovém stavu. Jeho křehká schránka se zdá být méně spolehlivá než člun zmítaný bouří.
DRUHÝ ŽÁK: Když se člověk ponoří hluboko dovnitř, i nyní vidí jeho pravou božskou osobnost. Dokonce ani teď není možné pochybovat o jeho velikosti. V jeho učení je nesmírná Vůle, která dokáže zahýbat světem.
TŘETÍ ŽÁK: Žádný mladý Ind z nadcházející generace si nemůže myslet, že unikne jemnému vlivu Šrí Rámakrišny Paramahansy.
PRVNÍ ŽÁK: Rámakrišna bude připadat jednomu člověku jako muž přeplněný emocemi, druhému jako aspirant hořící touhou po Bohu, třetímu jako muž filosofické moudrosti, čtvrtému jako muž jedinečné upřímnosti.
DRUHÝ ŽÁK: Je přirozené, že různí lidé budou mít na jeho osobnost různé názory. Protože v případech, jako je tento, není možný bezchybný intelektuální posudek a jakýkoli náš lidský názor smutně selže, aniž by nám dal nějakou uspokojivou odpověď.
TŘETÍ ŽÁK: Nikdo ale nebude nikdy váhat mluvit o něm jako o nejmilovanějším dítěti Božské Matky Kálí. Jediným cílem jeho života bylo nemít nic jiného než neustálou jednotu s Matkou Kálí. Tento cíl naplnil. Poselství jeho života se dá shrnout jediným slovem: Matka.
PRVNÍ ŽÁK: Je to také Rámakrišna, kdo ženám prokazoval největší úctu, jakou kdy svět viděl. Cítí, že ženy jsou ztělesněním Božské Matky a chová se k nim jako k bohyním. Svou duchovní družku, Saradu Devi, uctívá jako samu Božskou Matku.
DRUHÝ ŽÁK: Vyšší vědomí, které neustále zaplavuje mysl a srdce Šrí Rámakrišny, má mimořádný vliv nejen na nás, jeho žáky, ale na všechny lidi kolem něho. Každého pozvedne nad běžnou úroveň, aby zakusil božskou sladkost Nebe. Sám jeho život je nejlepším důkazem pro ty, kteří věří v Božské jen napůl nebo v něj nevěří vůbec.
TŘETÍ ŽÁK: Je to člověk, který přesvědčivým hlasem prohlásil, že nejen sám viděl Všemohoucího, ale mohl ho ukázat i svému milovanému žákovi Narenovi.
(Rámakrišna otevře oči, když zaslechne Narenovo jméno.)
RÁMAKRŠNA (Lítostivě.): Narene… Narene, proč mlčíš? Vypadáš zmatený, skoro bezradný. Vím, co si myslíš. Pořád o mě pochybuješ, Narene?
(Naren přistoupí blíže k Mistrovi, ale nadále mlčí.)
RÁMAKRŠNA: Ten, kdo je Ráma, ten, kdo je Krišna, v jedné podobě je Rámakrišna.
(Se slzami se Naren pokloní Šrí Rámakrišnovi a dotkne se jeho nohou.)
NAREN: Už o tobě nikdy nebudu pochybovat, Thákure. Ve tvé přítomnosti jsem pochopil, že člověk může být dokonalý dokonce i v tomto těle. Avatáři jako jsi ty, ó Mistře, přicházejí s cílem pozvednout lidstvo a posunout jeho pokrok v procesu evoluce. Dále ve svém pozemském těle konáš dobro pro lidstvo, dokud je to v jeho zájmu. Jsi osvobozený od výsledků svých činů, dobrých nebo špatných, velkých nebo malých.
SARADA DEVI: Teď, když má Kálí — Rámakrišna — má odejít za oponu Věčnosti, nesnesitelná bolest mučí mé srdce.
(Začne hořce plakat.)
(K překvapení všech se Rámakrišna lehce nadzdvihne.)
RÁMAKRŠNA: Proč pláčeš tak hořce? Nechávám s tebou Narena.
SARADA DEVI: Ano, můj Božský Pane, máš pravdu. Ty jsi semínkem zasetým do půdy světa a náš Naren je bohatou úrodou, kterou lidstvo sklidí. Thákur je Inspirace, jeho Naren je její Vyjádření. Lidstvo bude mít tedy jak Inspiraci, tak její Vyjádření, jako své jedinečné bohatství. (Pokloní se Rámakrišnovi.) Sláva tobě, ach Thákure. V tobě nacházíme vítězný živý příklad pravdy, kterou učíš. Tobě vzdáváme svou nejhlubší úctu. Naše srdce cítí, že ti patří nekonečno a že nekonečno je věčným Domovem tvého srdce.
(Šrí Rámakrišna opustí tělo.)
