Scéna I

VIVÉKÁNANDA (Sám k sobě.): Nerozhodl jsem se odjet do Ameriky proto, abych ukojil svou mentální zvědavost. Ne, ne proto, abych ve světě způsobil rozruch. Tiché požehnání mého Mistra ve mně zažehlo plamen inspirace, abych se podělil o jeho světlo se zemí i s duší Ameriky. Žádná země není vyspělejší ve všech oblastech života. Pokud jde o duchovnost, Američané jsou daleko za námi, ale jejich společnost je mnohem vyvinutější než naše. Východ ztratil tím, že se odklonil od materialismu, Západ tím, že zůstal nedotčený duchovností. Hluboce cítím, že nejvyšší potřebou světa je Šťastné manželství obou dvou. Život bez duchovnosti je stejně chudý jako život bez materiálních prostředků. Proto Východ potřebuje dobít dynamismem Západu a Západ musí být inspirován starověkou moudrostí Východu. Naučíme je své duchovnosti a sami vstřebáme to nejlepší z jejich společnosti. Šrí Rámakrišna došel k syntéze většiny hlavních světových náboženství svým přímým a okamžitým pochopením Pravdy obsažené v každém z nich. Pronikl do jádra každého náboženství, uchopil jeho podstatu a stal se dokonalým ztělesněním každé konkrétní cesty k Nejvyššímu. Jeho učení je vysvětlováno tím nejjednodušším jazykem, slovy, která vletí přímo do srdce lidí. Požehnání, které díky jemu, díky jeho jedinečnému, všeobjímajícímu soucitu získala a bude získávat nejenom Indie, ale i celý svět, se nic nevyrovná. Považuji svět za svou rodnou zemi a lidstvo za své bratry a sestry. Ať se děje cokoli, sloužit jim s duši rozechvívajícím poselstvím svého Mistra je mým opatrovaným náboženstvím.

Ale nyní, v předvečer svého odjezdu do Ameriky, jsem se rozhodl, že pojedu za moře pouze tehdy, když od svého Mistra dostanu nějaké konkrétní znamení. Jsem si jistý, že by Thákur s mou cestou do Ameriky souhlasil, kdyby byl ještě naživu. Počkám ale na nějaké znamení od něj.