Netrpte!¹³

Ó mé tělo, ó mé vitálno, ó má mysli, ó mé srdce, netrpte. Neopatrujte utrpení. Nechovejte se jako blázni. Nemyslete si, že utrpení urychlí váš duchovní pokrok. Nemyslete si, že utrpení k vám okamžitě přivede Boha blíže. Nemyslete si, že utrpení je spolehlivou cestou, jedinou cestou, jak udělat pokrok. Nikdy!

Podívejte se na to, co vám vaše utrpení dává a co vám bere. Co vám dává: vaše utrpení zvětšuje váš strach, váš neovladatelný strach. Vaše utrpení podporuje váš vzdorovitý postoj. Vaše utrpení zvětšuje vaše zklamání plné jedu. Vaše utrpení pomáhá vašemu pomalému a soustavnému ničení. Co vám bere: vaše utrpení vás připravuje o vše, čím vás obdaroval váš Milovaný Pán Nejvyšší. Ze své nekonečné Štědrosti vám dal svou Radost, dal vám svůj Zájem, dal vám svůj Soucit, dal vám svou Jednotu. Vy jste však opatrovali a uchovávali utrpení. Všechny Jeho dary byly proto ukradeny. Kým? Vaším vlastním utrpením.

Utrpení není cestou, jak udělat duchovní pokrok. Připravuje vás o všechny vzácné dary, které vám dal Bůh. Zloděj utrpení vám krade jeden za druhým ty nejvzácnější, nejžádanější dary od Boha: Jeho vlastní Mír, Jeho vlastní Lásku, Jeho vlastní Blaženost, Jeho vlastní Zájem, Jeho vlastní Jednotu.

Od této chvíle se snažte chytit zloděje utrpení při činu a přivést ho ke svému Milovanému Nejvyššímu. Jakmile bude zloděj chycen a váš Milovaný Nejvyšší bude vědět, že nechcete být okrádáni ani členy své vlastní vnitřní existence, ani členy vnějšího světa, v tu chvíli vám váš Milovaný Nejvyšší ze své nekonečné Štědrosti znovu dá v nezměrné míře svůj Zájem, svou Lásku, svou Radost, svou Jednotu, svůj Soucit a svou Hrdost.

Proto, ó hledající, neopatruj si utrpení v těle, vitálnu, mysli a srdci ani na letmou vteřinu. Utrpení není odpovědí. Utrpení je pouze otazníkem, který nebude spokojen s žádnou odpovědí, kterou kdy dáme. Utrpení je otazníkem, který vzdoruje každé odpovědi. I když na otázku odpoví Bůh, mysl nepřijme odpověď jako správnou.

Utrpení není tou pravou cestou. Od této chvíle pouze vyrůstej v radosti a sebedůvěře. Tato sebedůvěra pochází z tvé odevzdané jednotné vůle s tvým Milovaným Nejvyšším. Chceš důvěru a tu získáš v okamžiku, kdy bude tvá odevzdaná jednota s Vůlí Nejvyššího dokonalá. Předtím žádná důvěra neexistuje, žádná důvěra v sebe sama ani v nic jiného existovat nemůže.

Ó hledající, svým tělem, vitálnem, myslí i srdcem přijmi božské dary Boha, opatruj je, uchovávej je a zvětšuj je. Jak je budeš zvětšovat? Vědomým sebedáváním s nejhlubší vděčností svému Milovanému Nejvyššímu.

Dokážeš-li se oduševněle usmívat, všechny božské dary, které jsi dostal od Nejvyššího, se musí zvětšit. Dokážeš-li v tichosti oduševněle zpívat, všechny božské dary, které jsi dostal od Nejvyššího, se musí zvětšit. Dokážeš-li oddaně a oduševněle tančit ve svém vděčném srdci, pak se všechny božské dary, které jsi dostal, musí zvětšit. A něco víc — nedostaneš od Nejvyššího jen požehnané a plodné dary, ale získáš také Stvořitele a Vlastníka těchto darů, Nejvyššího Samotného. Ten, kdo stvořil tyto dary a dal ti je, je nanejvýš připravený a dychtivý, aby sis Jej přivlastnil. Chce, abys přijal Jeho vlastnictví za své vlastní, zcela vlastní. A jakmile jednou přijmeš Jeho vlastnictví za své vlastní, On přijde a postaví se před tebe a řekne: „Mé dítě, přijalo jsi Mé dary, které jsou Mým výtvorem. Nesmírně jsi mne potěšilo. Nyní přijmi Mne. Jsem zcela tvůj.“

Přijmi tedy všechny božské dary, které ti Nejvyšší nabídl. Přijmi je jednotlivě i všechny dohromady za své vlastní, zcela vlastní. Pak k tobě přijde pravý vlastník těchto darů a nabídne ti Sám Sebe, abys Jej přijal trvale a věčně.