Žáci, následovníci, obdivovatelé a příznivci14

„Můj Pane Nejvyšší, řekni mi, jaký je rozdíl mezi žákem a následovníkem.“

„Můj synu, rozdíl je tento: žák je ten, kdo neustále myslí jen na potřeby svého Mistra. Cítí, že jeho existence na zemi je pro jeho Mistra samotného, pouze pro jeho Mistra. Když ho Mistr požádá, aby pro něj něco udělal, odpoví: „Mistře, už jsem to udělal.“ Udělal to na základě toho, že intuitivně cítil Mistrovu potřebu dlouho před tím, než ho Mistr na vnější úrovni požádal, aby pro něj něco udělal.

Následovník je ten, kdo chce dělat to, o co ho Mistr požádá, aby udělal, ale řekne svému Mistrovi: „Ó Mistře, udělám to. Ale prosím, dej mi trochu času. Požádal jsi mě, abych to udělal, tak to určitě udělám, ale to, o co jsi mě požádal, není snadný úkol; proto to může trvat nějaký čas. Ale ujišťuji tě, udělám to. Věř mi. Nezklamu tě, nemluvě o tom, že bych tě opustil. Udělám-li to hned, nemusím uspět, a tak mi dej trochu času. Určitě to udělám.“

„Můj Pane Nejvyšší, prosím, řekni mi, jaký je rozdíl mezi obdivovatelem a příznivcem.“

„Můj synu, rozdíl je tento: obdivovatel je ten, kdo obdivuje Mistra na dálku. Nechce se zaplést s praktickými potřebami Mistra. Nechce být blízko Mistrovi nebo u Mistra, protože si myslí, že jeho blízkost bude Mistrem zneužita, nebo si myslí, že když zůstane v blízkosti Mistra, uvidí Mistrovy nedostatky, a to sníží jeho obdiv k jeho Mistrovi. Bude obdivovat z dálky, ale k Mistrovi se nepřiblíží, protože by ho Mistr mohl požádat o laskavost, kterou nebude moci, nebo nebude mít ochotu splnit. Také se obává, že v případě, když se Mistr bude chovat lidským způsobem, pak i ta trocha obdivu k Mistrovi, kterou má, nevydrží. Takže má strach ze svého vlastního života, strachuje se o vlastní bezpečnost, o svůj vlastní standard, o svou vlastní realizaci. Nechce se spojit s Mistrem blízce, protože cítí, že Mistr v jeho světě snů je jedna věc, zatímco Mistr ve světě skutečnosti je něco jiného.

Příznivec je ten, kdo zná duchovní postavu a má o ní dobré mínění. Čte o Mistrovi v novinách, nebo ho vidí v televizi, nebo o něm slyší v rádiu, a myslí si, že Mistr je dobrý člověk. Ale Mistr, tato duchovní postava, nikdy od příznivce nic neočekává, a proto si on a příznivec drží od sebe odstup.“

„Můj Pane Nejvyšší, řekni mi o nich něco víc.“

„Můj synu, když Mistr pluje se svou lodí směrem ke Zlatému Břehu, žák zůstává v lodi zcela zajedno s Mistrovou vůlí. Dívá se na pohyby Mistra a pozoruje, jak kormidluje loď, a po celou dobu se modlí za vnitřní a vnější úspěch a vítězství Mistra. Je samou dychtivostí vidět Mistrovo vítězství. Bezesně pozoruje Mistrův způsob řízení lodě a po celou dobu se od Mistra učí, jak Mistr kormidluje loď.

Následovník sedí v lodi. Cítí, že jen proto, že Mistrovi řekl, že následuje jeho cestu, zaplatil svůj poplatek a může zůstat v bezpečí. Samotný jeho slib je poplatkem; proto je Mistrovou svatou povinností, aby ho vzal ke Zlatému Břehu. Protože si koupil jízdenku, protože on má uvnitř lodi místo, cítí, že nemusí nic sledovat; loď jej vezme k jeho cíli. Sám nemusí zůstat vzhůru; nemusí nijak pomáhat nebo sloužit — vnitřně ani navenek. Může zůstat spát, může se bavit, ale Mistrovou svatou povinností je provést vše potřebné, protože jej přijal za žáka.

Obdivovatel je ten, kdo přichází až k lodi, ale bojí se nastoupit. Bojí se, že když nastoupí na cestu, někteří vodní tvorové mohou převrhnout loď, nebo nějaký hurikán pochybnosti ho může z lodi vyhodit nebo zničit loď. Bojí se, že nebude schopen cestu přežít. Obdivovatel sleduje cestu z břehu. Dívá se na Mistra, žáky a následovníky v lodi. Mistr naviguje od tohoto pobřeží k druhému břehu. Obdivovatel se dívá a obdivuje, ale bojí se. Myslí si, že se loď převrhne, takže do lodi nevstoupí.

Příznivec se ani nepřijde podívat, jak loď vyplouvá na svou cestu. Slyší od druhých, čte v novinách nebo slyší v rádiu nebo v televizi, že se Mistr vydal na cestu k zemi bez horizontu. Pokud Mistr uspěje, výborně a dobře. Pokud se mu to nepodaří, koho to zajímá? Příznivec ve vnějším světě není nikdo jiný než přítel do pěkného počasí. Pokud Mistr uspěje, bude říkat: „Ó, já ho znám. On je tak velký, tak dobrý, tak laskavý.“ Pokud se mu to nepodaří, bude si říkat: „Ó, já ho znám. Je k ničemu; proto jsem nechtěl následovat jeho cestu.“

Tak to je rozdíl mezi žákem, následovníkem, obdivovatelem a příznivcem.“


EA 39. 14. července 20:40 — Martin Van Buren High School, Hollis (New York)