Nenapodobuji, nezačínám¹⁸

Nenapodobuji, nezačínám. Nenapodobuji nic, nenapodobuji nikoho, protože když napodobuji, bráním svému Milovanému Nejvyššímu, aby odhalil své nové stvoření. V každém okamžiku chce ve mně a skrze mě stvořit něco nového, něco významného a něco plodného. Na žádné úrovni nic nezačínám, protože bych se mohl dopustit chyb a žalostných omylů. Mohl bych svést ostatní na nesprávnou cestu.

Nenapodobuji, nezačínám. Pouze se koncentruji, medituji a kontempluji. Koncentruji se, abych protrhnul závoj nevědomosti, který mě obklopil. Medituji, abych se osvobodil ze snu nevědomosti. Kontempluji, abych si vzpomněl na to, co jsem dávno, dávno, velmi dávno dělal se svým Milovaným Nejvyšším, v Něm, okolo Něj, uvnitř Něj i mimo Něj.

Koncentruji se, abych běžel co nejrychleji ke svému předurčenému Cíli, ke svému Milovanému Nejvyššímu. Medituji, aby ke mně můj Cíl, můj Milovaný Nejvyšší, mohl v mžiku přijít. Kontempluji, abychom společně, můj Pán Nejvyšší a já, běželi najít místo, kde se budeme moci setkat a znovu pokračovat v našem odvěkém maratónském rozhovoru.

Nenapodobuji, nezačínám. Koncentruji se, medituji a kontempluji. Má koncentrace mi dává sílu bojovat proti bující nevědomosti. Má meditace mi zajišťuje rovnováhu uprostřed bouřlivého počasí lidského života. Má kontemplace mě nechává vždy pocítit, že můj Pán Nejvyšší, můj Milovaný Nejvyšší, slyší můj pláč aspirace, nejniternější pláč mého srdce.