Uvědomění, oddanost, oduševnělost a nesobeckost1

Uvědomění, oddanost, oduševnělost a nesobeckost jsou moji celoživotní přátelé. Uvědomění přetvořilo můj zvířecí život v život lidský. Oddanost přetvořila můj lidský život v život božský. Oduševnělost prodloužila můj božský život. Nesobeckost učinila můj božský život nesmrtelným.

Uvědomění odhalilo všechny vyšší světy. Oddanost odhalila všechny vnitřní světy. Oduševnělost odhalila univerzální Život Boha. Nesobeckost odhalila transcendentální Život Boha.

Uvědomění má zvláštní spojitost s Bohem-Stvořitelem. Uvědomění neobyčejně potěšilo Boha-Stvořitele. Oddanost má zvláštní spojitost s Bohem-Spasitelem. Oddanost neobyčejně potěšila Boha-Spasitele. Oduševnělost má zvláštní spojitost s Bohem-Osvoboditelem. Oduševnělost neobyčejně potěšila Boha-Osvoboditele. Nesobeckost má zvláštní spojitost s Bohem-Nejvyšším Pěvcem, Bohem-Nejvyšším Tanečníkem a Bohem-Nejvyšším Milovníkem. Nesobeckost neobyčejně potěšila Boha-Nejvyššího Pěvce, Boha-Nejvyššího Tanečníka a Boha-Nejvyššího Milovníka.

Na fyzické úrovni mne můj přítel uvědomění učinil bystrým, má přítelkyně oddanost mě učinila veselým, má přítelkyně oduševnělost mě učinila čistým, má přítelkyně nesobeckost mě učinila jistým. Můj přítel uvědomění stojí ve dveřích mého srdce a brání nevědomosti, aby vstoupila do komnaty mého srdce. Má přítelkyně oddanost mi říká, abych byl vždy vděčný Nejvyššímu Kormidelníkovi v sobě za to, co pro mne nepodmíněně udělal. Má přítelkyně oduševnělost mi pomáhá ztotožnit se s Bohem-Stvořitelem, Bohem-stvořením, Bohem-Jednotou a Bohem-mnohostí, těšit se z nejvyšší jednoty s Milovaným Nejvyšším. Má přítelkyně nesobeckost mi pomáhá vždy se stávat vědomě nedílnou součástí Boha-stvoření a odevzdaným nástrojem Boha-Stvořitele. Má přítelkyně nesobeckost mi říká, že nerealizovaný a nenaplněný člověk dneška se dozajista stane realizovaným a naplněným člověkem zítřka.

Žebřík vědomí má čtyři jedinečné příčky: uvědomění, oddanost, oduševnělost a nesobeckost. Žebřík vědomí, který spojuje pláč země a Úsměv Nebe, je určen pro hledajícího ve mně. Když vystoupím na první příčku — uvědomění, má přítelkyně šedé minulosti nevědomost se na mne dívá a je ohromena, naprosto ohromena, že jsem vystoupil na příčku uvědomění. Nakonec zmizí v úplném zklamání a neúspěchu. Když vystoupím na druhou příčku žebříku vědomí — oddanost, sen nevědomosti, který kdysi mučil samotné mé bytí a samotnou mou existenci, volá po přeměně. Prosí mne, abych jej přeměnil ve skutečnost moudrosti. Když vystoupím na příčku oduševnělosti, svět zklamání, obav, úzkostí a úplného selhání se postaví přede mne pro své zlepšení, svůj pokrok a svou zásadní proměnu. Nakonec, když stanu na příčce nesobeckosti, stávám se neoddělitelně jedním s tím, co svět má a co nemá. To, co svět má, je vnitřní pláč; to, co svět nemá, je oduševnělý úsměv všepřesahujících Výšin.

Existuje jen jeden vnější svět, a to je svět mé přípravy založený na mém vlastním uvědomění, oddanosti, oduševnělosti a nesobeckosti.


  1. EA 42. 15. července 1977, 12:50 — Dag Hammarskjold Auditorium, United Nations (New York)