To nestačí1

Ó tělo, co hledáš? Hledáš pohodlí. Copak nevíš, že pohodlí není nic než přestrojená temnota a slepota?

Ó vitálno, co hledáš? Hledáš potěšení. Copak nevíš, že potěšení je přestrojené moře nevědomosti?

Ó mysli, co hledáš? Hledáš pohodlný život. Copak nevíš, že pohodlnost je téměř počátkem sebezničení?

Ó srdce, co hledáš? Hledáš jistotu. Opatruješ však svou slabost, opatruješ svůj připoutaný život. Copak nevíš, že život připoutání vede k téměř okamžitému zklamání? Za zklamáním nevyhnutelně přichází zkáza a zkáza je přestrojená smrt.

Ó tělo, aby sis vyvinulo smysl pro zodpovědnost, musíš se modlit k Bohu, aby tě skrápěl svým Soucitem. Ó vitálno, aby sis vyvinulo více jednoduchosti, musíš se modlit k Bohu, aby tě obdařil svým stálým, požehnaným Zájmem. Ó mysli, aby sis vyvinula více upřímnosti, musíš se modlit k Bohu, aby ti dal svůj okamžitý Mír. Ó srdce, aby ses osvobodilo od připoutání a zvětšilo svou čistotu, musíš se modlit k Bohu, aby ti dal prostorný dům a v něm prostornou komnatu, ve které by sis s Ním mohlo povídat.

Ó mé tělo, tvůj smysl pro zodpovědnost nestačí. Potřebuješ více zodpovědnosti. Ó mé vitálno, tvůj smysl pro jednoduchost nestačí. Rozhodně potřebuješ více jednoduchosti. Ó má mysli, tvůj smysl pro upřímnost nestačí. Určitě potřebuješ více upřímnosti. Ó mé srdce, tvůj smysl pro čistotu nestačí. Bezpochyby potřebuješ více čistoty. Ó členové mé vnitřní rodiny, jestliže nebudete mít zodpovědnost, jednoduchost, upřímnost a čistotu v hojné míře, cesta mého života skončí naprostým zklamáním.

Dokud si všichni nerozvinete více zodpovědnosti, jednoduchosti, upřímnosti a čistoty, Nejvyšší ve mně zůstane nenaplněný. A každý den, kdy můj Bůh zůstává nenaplněný, vidím a cítím, že můj slib Bohu, mému Milovanému Nejvyššímu, stoluje s marností, zkázou a smrtí. Každý den cítím, že jsem pro svého Milovaného Nejvyššího zklamáním — že Jej dokonce opouštím. Vaší vinou, ó tělo, vitálno, mysli a srdce, nejsem schopen potěšit Nejvyššího, svého Milovaného Nejvyššího.

Ó tělo, jestli mě nebudeš poslouchat, ó vitálno, jestli se mnou nebudeš souhlasit, ó mysli, jestli mě nedokážeš potěšit, ó srdce, jestli nebudeš těšit Nejvyššího způsobem, kterým chci, abys Jej těšilo, pak nebudete mít na výběr, nebudete mít žádnou volbu. Bůh mi dá ze své nekonečné Štědrosti nové nástroje, nástroje, které jsou ochotnější, dychtivější a poslušnější Jeho Vůli. A jestli v této inkarnaci zklamete Nejvyššího ve mně, pak si buďte jisti, že budete muset čekat bezpočet let, ne-li nekonečně, než dostanete další příležitost.

Ó tělo, vitálno, mysli a srdce, nepromarněte tuto zlatou příležitost. Zlatý den očekává váš život, můj život a Život Boha každý den. Vy naplníte Nejvyššího ve mně a já naplním Nejvyššího ve vás. Vy mi dáte to, co potřebuji, a já vám dám to, co potřebujete vy. To, co potřebuji já, je vaše naprostá poslušnost. To, co zoufale potřebujete vy, je uspokojení. Vy mi dejte poslušnost a jednotu a já vám dám dokonalost a uspokojení.


  1. EA 41. 15. července 1977, 7:40 — Jamaica High School Track, Jamaica (New York)