Pokora a soucit1

To, co mám já, je pokora, a to, co má Bůh, je Soucit. Pokora je mým oduševnělým darem mému Pánu Nejvyššímu. Soucit je plodným darem, který má můj Pán pro mě.

Mou pokoru podporují dva významní členové mé vnitřní rodiny — jemnost a něžnost. Soucit Boha podporují dva vznešení členové Jeho vnitřní rodiny — Láska a Zájem.

Mým skrytým pokladem je má plně rozkvetlá pokora. Odhaleným pokladem Boha je Jeho plně projevený Soucit.

Má pokora má volný přístup nejen k těm, kteří mě milují a potřebují, ale také k těm, kteří mě nemilují a nepotřebují. Soucit Boha je vždy nepodmíněný. Soucit Boha je pro všechny. Je to hledající ve mně, kdo, díky své vnímavosti, přijímá Soucit Boha. Bůh-Soucit je pro ty, kteří se snaží a snaží, ale úspěch je pro ně stále daleko. Jen díky tomu, že Bůh-Soucit je pro ně, nejenže nakonec Boha-Soucit dostanou, ale také se stanou těmi nejdokonalejšími nástroji Boha.

Jsem stromem své pokory, abych potěšil svého Pána Nejvyššího Jeho vlastním Způsobem. Bůh je deštěm svého Soucitu, aby mě naplnil a učinil nesmrtelným svým vlastním nejvyšším Způsobem.


  1. EA 46. 16. července 1977, 18:25 — in transit to New Jersey