Tělo je smrtelné, kdežto duše je věčná. Proč je tedy důležité mít tělo?

Duše je věčná a tělo je pomíjivé, to je pravda. Musíme si ale uvědomit nejvyšší význam tří věcí: za prvé ztělesnění Pravdy, za druhé odhalení Pravdy, za třetí projevení Pravdy. Právě zde na zemi za pomoci fyzického těla může duše projevit svou Božskost, kterou je nekonečný Mír, nekonečné Světlo, nekonečná Blaženost. Tato země je místem projevení a zároveň místem realizace. Realizaci Boha můžeme dosáhnout jen zde na zemi, a ne v jiných sférách, ne na jiných planetách, ne v jiných světech. A tak všichni, kdo chtějí realizaci Boha, musí přijít na tento svět. Duše musí přijmout tělo, neboť tělo je zde na zemi pro projevení Božskosti duše zcela nezbytné.

Na jednu stranu, když duše opustí tělo, tělo nemůže fungovat — umírá. Na druhou stranu, chce-li se duše projevovat, musí tak činit v těle, s tělem. A tak musíme vědět, co vlastně chceme. Jestliže chceme tělo popírat a ničit ho, co může duše dělat? Musí tělo opustit. Chceme-li ale zde na zemi něčeho dosáhnout a považujeme-li za nezbytné vytvořit zde na zemi Království nebeské, musíme to udělat s vědomou pomocí těla. Tělo je nástrojem duše. V Katha Upanišadě se říká:

„Duše je Pán, tělo je kočár, rozum či intelekt je kočí a mysl jsou otěže.“

Tělo potřebuje duši, duše potřebuje tělo. Tělo potřebuje duši k uvědomění si nejvyšší a nejhlubší Pravdy; duše potřebuje tělo k projevení nejvyšší a nejhlubší Pravdy.