Část I

Má každá duše zvláštní poslání?

Vaše duše má zvláštní poslání. Vaše duše si ho je nanejvýš vědoma.

Mája, iluze nebo zapomnění, vás nechává pocítit, že jste koneční, slabí a bezmocní. To není pravda. Vy nejste tělo. Vy nejste smysly. Vy nejste mysl. Ty jsou všechny omezené. Vy jste duše, která je neomezená. Vaše duše je nekonečně mocná. Vaše duše vzdoruje veškerému času a prostoru.

Může člověk vůbec někdy realizovat duši? Můžete si být plně vědomi své duše a sjednotit se s ní? Zajisté můžete. Protože ve skutečnosti nejste ničím jiným než duší. Je to vaše duše, co představuje přirozený stav vědomí. Pochybnost však dělá realizaci duše obtížnou. Pochybnost je neplodný boj člověka ve vnějším světě. Aspirace je plodná jistota hledajícího ve vnitřním světě. Pochybnost bojuje a bojuje. Nakonec porazí svůj vlastní záměr. Aspirace letí vzhůru k tomu Nejvyššímu. Na konci své cesty dosahuje Cíle. Pochybnost je založena na vnějším pozorování. Aspirace je založena na vnitřním prožitku. Pochybnost končí selháním, protože žije v konečné fyzické mysli. Aspirace končí úspěchem, protože žije ve stále stoupající duši.

Život aspirace je životem míru. Život aspirace je životem blaženosti. Život aspirace je životem božského naplnění.

Abyste poznali své zvláštní poslání, musíte jít hluboko dovnitř. Na vaší neúnavné cestě vás musí doprovázet naděje a odvaha. Naděje probudí vaši vnitřní Božskost. Odvaha pomůže vaší vnitřní Božskosti rozkvést. Naděje vás bude inspirovat k tomu, abyste snili o Transcendentálním. Odvaha bude inspirovat k tomu, abyste Transcendentální projevili zde na zemi.

Abyste ucítili, co je vaše zvláštní poslání, musíte vždy tvořit. Toto vaše tvoření je něco, čím se nakonec stanete. Nakonec si uvědomíte, že vaše tvoření není nic jiného než vaše sebeodhalení.

Pravda, existuje tolik poslání, kolik je duší. Avšak všechna poslání jsou naplněna až poté, co duše dosáhnou určitého stupně dokonalosti. Svět je božská hra. Každý zúčastněný hraje v jejím úspěchu nějakou část. Role sluhy je stejně důležitá jako role pána. Vnitřní naplnění spočívá v dokonalosti každé jednotlivé části. A individuální naplnění se zároveň stává dokonalým až tehdy, když si člověk vytvoří své neoddělitelné spojení a uskuteční svou jednotu se všemi lidskými bytostmi na světě.

Jste jedním, od paty svých nohou až po vrcholek hlavy. Přesto se na jednom místě nazýváte uši, na jiném místě se nazýváte oči. Každé místo na vašem těle má své vlastní jméno. A co je zvláštní, ačkoliv jsou to všechno části stejného těla, jedna část nemůže provádět činnost druhé části. Oči vidí, ale nedokáží slyšet. Uši slyší, ale nedokáží vidět. A tak tělo, i když je jedno, je také mnohým. Podobně, ačkoliv je Bůh jeden, projevuje Sám Sebe v mnoha podobách.

Bůh nám říká naše poslání. My však nerozumíme jazyku Boha, a tak On Sám musí být svým vlastním tlumočníkem. Když nám druzí vyprávějí o Bohu, nikdy nám plně nedokáží říci, co Bůh je. Oni nesprávně vysvětlují a my nesprávně chápeme. Bůh tlumočí své poselství v tichu. A tak také my naslouchejme a vnímejme Boha v tichu.

Má vaše duše zvláštní poslání? Ano. Vaše poslání je v nejvnitřnějších zákoutích vašeho srdce a vy ho tam musíte najít a naplnit. Pro naplnění vašeho poslání nemůže existovat žádný vnější způsob. Jelen má ve svém těle pižmo. Cítí ho a je jím okouzlen a snaží se najít jeho zdroj. Běhá a běhá, ale jeho zdroj nedokáže najít. Ve svém nekonečném hledání ztrácí veškerou svou energii a nakonec umírá. Avšak zdroj, který tak zoufale hledal, byl po celou dobu uvnitř něj. Jak by ho mohl najít někde jinde?

Stejně tak je to s vámi. Vaše zvláštní poslání — kterým je naplnění vaší Božskosti — není nikde vně, ale uvnitř vás. Hledejte uvnitř. Meditujte uvnitř. Objevíte své poslání.