Část II — Otázky a odpovědi: University Of Maine

Kdybychom zabili všechny své touhy a žili neustále ve vnitřním světě, zdá se mi, že by ve světě nebyl žádný pokrok a všechno by stagnovalo.

Sri Chinmoy: Pokud máte pocit, že nemůžeme žít po celý čas ve světle, že musíme žít dvanáct hodin v temnotě a dvanáct hodin ve světle, je tato filozofie podle úrovně určitých lidí dokonale v pořádku. Někdo medituje hodinu a pak jde ven a vejde do běžného života. Někdo jiný může meditovat několik hodin, a jsou i lidé, kteří mohou meditovat ve dne v noci. Vše je otázkou potřeby. Vnitřní nezbytnost donutí jednoho člověka meditovat hodinu a někoho jiného donutí meditovat dvanáct či dvacet čtyři hodin.

Medituje-li někdo hodinu, získává určitý druh uspokojení. Během této hodiny mohl dělat něco úplně jiného, ale nedělal. Dal přednost meditaci. Cítil, že uspokojení, které získá z meditace, bude mnohem cennější než uspokojení, které by získal z práce či spánku nebo z čehokoliv jiného, co by během této hodiny mohl dělat. Po hodině se možná bude chtít vrátit do světského života a jeho druhu uspokojení. Ale někdo jiný bude schopen meditovat dvanáct nebo dvacet čtyři hodin. Záleží na tom, jaký druh uspokojení člověk chce a potřebuje.

Existují dvě místnosti. Jedna místnost je v tomto okamžiku neosvícená a temná; druhá místnost je plně osvícená. Jeden člověk může říci, že chce obě dvě místnosti stejně: „Chci zůstat dvanáct hodin v neosvícené místnosti a dvanáct hodin v dobře osvícené místnosti.“ Potom ať to udělá. Ale někdo jiný nemusí vůbec cítit potřebu zůstávat v neosvícené místnosti. Řekne: „Chci zůstat jen v místnosti, která je osvícená.“

Potom je zde další člověk, který říká: „Zůstal jsem v osvícené místnosti dvacet čtyři hodin a získal jsem osvícení. Teď vejdu do druhé místnosti, která je stále tmavá, a osvítím ji svým světlem.“ Tento člověk má velké srdce, proto vchází do tmavé místnosti, aby osvítil své bratry a sestry, kteří jsou stále v temnotě. V osvícené místnosti získal uspokojení, záplavu uspokojení, ale to mu nestačilo. Bude plně uspokojen jen tehdy, když vejde do tmavé místnosti a přemění ji svým světlem. A tak jsou na zemi někteří lidé, kteří se vrátili do světa utrpení i přesto, že mají dokonalou schopnost věčně setrvat ve světě světla a blaženosti.

Dokážeme-li přinést bohatství vnitřního světa do vnějšího světa, snadno dokážeme tento svět osvítit, a toto osvícení není ničím jiným než pokrokem. Nejdříve však musíme vstoupit do vnitřního světa, světa světla, a sami něco získat předtím, než to můžeme nabídnout vnějšímu světu. Když to dokážeme, vnitřní i vnější svět se sjednotí a vnější svět bude plně připraven pro vnitřní poselství. V tomto okamžiku vnější svět připraven není, ale přijde den, kdy vnější a vnitřní svět budou postupovat úplně společně.