Čistota: nesobecká jednota s Bohem

Žil jednou jeden zbožný mladík jménem Nagamuddin, který pocházel z muslimské rodiny. Ve dne v noci studoval. Jeho otec zemřel, když byl ještě docela mladý, a Nagamuddin najednou musel živit svou chudou matku. Začal všude hledat práci, ale žádnou se mu nepodařilo najít.

Jednoho dne zašel za muslimským duchovním a prosil ho, aby mu dal jakoukoliv práci, ačkoliv řekl, že by byl velmi rád, kdyby se také mohl stát duchovním. Kněz řekl: „Dám ti práci, ale duchovního z tebe udělat nemohu, protože mě a každého jiného duchovního zdaleka předčíš. Nemáš ani ponětí o tom, jak dobrý jsi. Jednoho dne se o tobě všichni dozví. Dokonce i císař Dillí tě přijde poctít.

Nagamuddina už dlouho trápila spalující touha realizovat Boha. Hledal svého Gurua všude. Jednoho dne nakonec přišel k velmi duchovnímu muži jménem Phariduddin a řekl mu: „Prosím, staň se mým Guruem. Jsem unavený z hledání Gurua.“

Phariduddin přijal Nagamuddina jako svého oddaného žáka a Nagamuddin se naučil vařit, aby svému Mistrovi mohl připravovat jídlo. Těšil se Mistrově hluboké náklonnosti. Mistr i žák byli ale velmi, velmi chudí. Někdy neměli po celé dny co jíst. Většinu času strávili v modlitbách a meditacích a zcela zanedbávali potřeby těla.

Jednoho dne dal Nagamuddinovi někdo trochu mouky, aby mohl udělat chléb. Nagamuddin neměl peníze na to, aby koupil jednu z nezbytných přísad k přípravě chleba — sůl, a věděl, že ani jeho Mistr nemá peníze. Zašel tedy na vesnický trh a půjčil si sůl v jednom obchodě. Obchodník mu sůl ochotně dal, protože věděl, že Nagamuddin je duchovní člověk a že jeho Mistr je velmi velký.

Nagamuddin sůl přinesl a připravil Mistrovi výborný chléb. Když však dal Phariduddinovi několik kousků chleba, stalo se něco neobvyklého. Když jindy Mistrovi něco dal, Mistr to s radostí snědl a za jídlo mu požehnal. Toho dne ale Phariduddin řekl: „Nesním tvé jídlo. Je v něm ohromná nečistota.“ Mistr ani žák nejedli už tři dny, protože ale v jídle byla ohromná nečistota, Mistr ho nesní. Nagamuddin byl velmi nešťastný. Nedokázal si to vysvětlit.

Potom jeho Mistr řekl: „Jasně vidím, že sis k udělání tohoto chleba půjčil sůl od obchodníka. To je vskutku ostudný čin. Nikdy si od nikoho nic nepůjčuj. Když si půjčíš, tvé vědomí poklesne a staneš se nečistým. Člověk, který ti dal sůl, je velmi pyšný, že ti něco dal, a tím v sobě chová nečistotu. Kromě toho, když si něco půjčíš, stáváš se obětí obav a úzkostí. Obavy a úzkosti jsou také určitým druhem nečistoty. Nemáš-li naprostou čistotu ve svém systému, v každičké buňce svého těla, nebudeš schopen realizovat Boha. Takže si od této chvíle nic nepůjčuj, peníze ani materiální dary. Jinak budeš napaden obavami a úzkostmi a čistota tě opustí.“

Máte-li čistotu, máte všechno. Jsou dva způsoby, jak mít čistotu. Jedním je vidět Boha v každém, vědomě a neustále. Tím druhým je představovat si Boha co nejčastěji a vědomě opakovat Jeho jméno. Máte-li čistotu, nemusíte chodit k Bohu. Bůh Sám vám umožní vidět Svou nekonečnou Božskost. To, co Bůh je, se ve vás bude odrážet. Budete přesnou kopií Boha.

Čistota urychluje Boží Hodinu. Čistota ztělesňuje Boží Sílu. Když máte čistotu, pak neexistuje nic, čeho byste nemohli dosáhnout. Čistota je předzvěstí nesobecké jednoty, dokonalé, nesobecké, věčné jednoty s Bohem.