Vytrvalost, trpělivost a sebedávání mají nejvyšší důležitost¹

Jednou se vydaly dvě koroptve, manžel a manželka, na výlet. Než odešly, snesla manželka na břehu moře několik vajec. Manžel poté řekl moři: „Vydáváme se na pouť na moře. Musíš se za nás postarat o tato vejce. Jestli se vrátíme a nenajdeme je, vyprázdníme tě.“

Moře souhlasilo, že se o vejce postará a uchová je v bezpečí. Za několik dní se koroptve vrátily zpět, ale vejce byla pryč. Rozkřikly se na moře. Moře jim vejce chtělo dát, ale nemohlo je najít. Ptáci moře prokleli, začali nabírat kapku po kapce a přenášeli je na pevninu.

„Teď tě vyprázdníme,“ řekli ptáci moři.

„Co to děláte?“ ptali se někteří malí ptáci, když to všechno viděli.

„Trestáme moře,“ odpověděly koroptve: „protože nedodrželo svůj slib, že dohlédne na naše vejce.“

Malí ptáci si pomysleli, že je to vznešený úkol, a připojili se ke koroptvím. Za chvíli se o tom dozvěděli někteří velcí ptáci. Také oni začali z moře kapku po kapce nabírat vodu. A tak to šlo týdny.

Jednoho dne za nimi přiletěl Garuda – božský pták, který nosí významného kosmického boha, Pána Višnua – a zeptal se: „Co to děláte?“

„Nevidíš?“ řekli ptáci. „Vyprazdňujeme moře.“

Garuda jim řekl: „Vy blázni, jak dlouho to bude trvat? Nikdy se vám to nepodaří. Moře je nesmírné, nekonečné.“

„Ne,“ odpověděli ptáci: „máme odhodlání a vytrvalost.“

Garuda byl velice překvapen a řekl: „Budu s nimi mít soucit. Požádám Pána Višnua, aby jim pomohl. Pokud Višnu pomůže, potom jistě dokážou svá vejce najít. Pokud jsou vejce dosud v pořádku, Višnu jim je dokáže vrátit. Jestliže jsou ale rozbitá, nebude pro ně moci udělat nic.“

Garuda zaletěl za Višnuem. „Višnu, nikdy jsem neviděl takové blázny. Jestli ti opravdu záleží na bláznech, prokážeš jim laskavost?“ Garuda mu pak pověděl celý příběh.

Višnu řekl: „Ne, nejsou to blázni. Ukazují ducha trpělivosti a vytrvalosti. Právě takto se musí lidské bytosti snažit vyprazdňovat moře nevědomosti, kapku po kapce. Přesně to by měli a musí dělat hledající. Moře nevědomosti je nesmírné. Jestliže ho upřímní hledající chtějí vyprázdnit a nahradit ho světlem poznání, potom to musí dělat stejně, kapku po kapce. Ti ptáci mě velmi potěšili. Nařídím moři, aby jim vejce vrátilo.“

„Moře jim ta vejce chtělo dát,“ namítl Garuda: „ale někam je založilo a myslí si, že jsou rozbitá.“

„Použiji svou okultní sílu, abych moři ukázal, kde jsou,“ řekl Višnu.

Použil svou okultní sílu, moře vejce vmžiku našlo a vrátilo je koroptvím. Višnu potom ptákům řekl: „Vytrvalost, trpělivost a sebedávání jsou nesmírně důležité pro naplnění naší božské úlohy.“

Nemožnost se vždy skloní před horou lidské trpělivosti.