Satjavamin dokonalý manžel1

Když měla Satjavama věk na vdávání, chtěli pro ni rodiče najít manžela. Satjavama jim řekla: „Vdám se jen za muže, který mě vždy poslechne. Když mu řeknu sedni si, sedne si. Když mu řeknu vstaň, vstane. Když řeknu jez, bude jíst. Když řeknu utíkej, poběží. Takový musí být můj muž. Jen tehdy se vdám.“

„Kdo by potřeboval takovou manželku?“ zeptali se rodiče.

Satjavama však trvala na svém: „Pokud pro mě takového muže nenajdete, nevdám se.“

„Chceme, aby ses vdala,“ naléhali rodiče. „Jsi dospělá a co si lidé pomyslí? Není dobré mít doma neprovdanou dívku.“

„Souhlasím s vámi,“ namítla Satjavama: „a jsem připravena vdát se, ale můj manžel mě musí na slovo poslouchat.“

Rodiče hledali pro svou dceru manžela, kde se dalo. Nalezli mnoho pohledných a vzdělaných mužů, kteří byli ochotni si ji vzít. Potom jim však rodiče řekli: „Je v tom ale jedna nešťastná věc. Musíš jí být k službám a vždy ji poslechnout.“

Muži na to nevěřícně odpovídali: „Poslechnout každý její příkaz? To je otroctví!“

Každý se na rodiče rozzlobil. Někteří se jim vysmáli, jiní je zahrnuli urážkami. „Proč něco takového vůbec nabízíte?“ ptali se. Rodiče byli bezmocní. Nemohli najít nikoho, kdo by návrh jejich dcery přijal.

Potom se o této situaci dozvěděl Krišna. „Já jsem pro ni ten správný muž,“ řekl. Přišel tedy do jejich domu a řekl Satjavamě: „Satjavamo, hledáš manžela. Jsem zde.“

Ačkoliv měl Krišna už několik manželek, Satjavaminým rodičům řekl: „Jestliže chce manžela, který ji bude poslouchat, jsem připraven. Cokoliv po mně bude chtít, jsem připraven být jejím dokonalým otrokem.“

Satjavama byla nadšená, že si vezme za manžela Krišnu. Řekla, že by si vzala kohokoli, kdo by souhlasil s její podmínkou. A teď chtěl být ze všech lidí jejím manželem právě Krišna. Každý ho uctíval. I přesto, že měl Krišna jiné manželky a děti, Satjavamu si vzal.

Jakmile byli svoji, začala Satjavama Krišnovi nařizovat: „Udělej toto, udělej tamto!“ Kdykoliv ho požádala, aby něco udělal, učinil tak. Jeho úsměv ji však přemohl. Pokaždé, když se usmál, zapomněla mu dát novou práci. „Ó Krišno, co to dělám?“ ptala se. „Jakmile vidím tvou tvář, jakmile vidím tvůj úsměv, cítím, že jsem to já, kdo tě musí poslouchat. Jsi plný lásky a radosti. Mám snad nějakou radost z toho, že tě žádám, abys něco udělal? Uspokojení získávám, jen když se dívám na tvou tvář.“

„Věděl jsem, že to tak bude,“ odvětil Krišna. A tak spolu byli Krišna a Satjavama velmi šťastní.

Chceš vědět něco neuvěřitelného, ale naprosto pravdivého? Srdcem vesmíru je tvůj oduševnělý úsměv.


  1. GIM 28. 9. ledna 1979

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Skvělá indická jídla: božsky lahodná a nanejvýš výživná, část 2.Poprvé vydáno nakladatelstvím (knižně nevydáno) v roce 2016.

Toto je 376th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Skvělá indická jídla: božsky lahodná a nanejvýš výživná, část 2, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »