Je tanec na oduševnělou hudbu formou meditace?

Sri Chinmoy: Pokud je hudba oduševnělá a je oduševnělý i tanec , pak to může být forma meditace. Cokoliv, co je oduševnělé, je formou meditace, ale musíme zároveň vědět, že existují různé stupně oduševnělosti. Mluvit k někomu oduševněle je formou meditace. Oduševnělý tanec na oduševnělou hudbu je formou meditace. Oduševnělá četba duchovních knih je formou meditace. Sedět sám ve svém pokoji a koncentrovat se a zvyšovat své vědomí na velmi vysokou, hlubokou a vznešenou úroveň je také formou meditace.

Musíme znát rozdíl mezi nejvyšší meditací a obyčejnou meditací. Samozřejmě, že velmi oduševnělá meditace před oltářem má nekonečně větší důležitost než oduševnělý tanec na oduševnělou hudbu. Při tanci dochází velmi často k problémům. Tanec může být oduševnělý, ale diváci mohou být naprosto nebožští, nečistí a vulgární. Nezáleží na tom, jak je tanečník čistý; nebožské vědomí diváků sníží jeho vědomí. V Indii je mnoho tanečníků, kteří pocházejí z velmi zbožných, vážených rodin, a když začali tančit, byli čistí a duchovní. Ale oči lidí v publiku nebyly čisté. Vědomí diváků přirozeně napadlo mladé tanečníky, a oni ztratili své duchovní vědomí.

V duchovní komunitě mohou tanečníci bezpečně provádět oduševnělé tance, protože se tam všichni modlí a meditují, a není to přístupné veřejnosti. Komunita je určena pouze pro hledající, kteří jsou pod duchovním vedením a očekává se od nich, že povedou vyšší život. Pokud se tanečníci také modlí a meditují, jsou jako členové stejné duchovní rodiny. Protože publikum a tanečníci mají stejné božské vědomí, pak tam nemůže být žádný problém.

Rozdíl mezi písní a hudebním dílem je tento: píseň je růže, hudba je zahrada. Píseň je zpravidla ze srdce a pro srdce. Hudba je z celé bytosti a pro celou bytost.