Guru, když jsem zpátky doma, snažím si tě představovat co nejčastěji, jenže někdy se toho děje tolik, že to bývá obtížné. Když se ale soustředím na srdce, cítím, že je plné světla a radosti. Zajímalo by mě, jestli to stačí?
Sri Chinmoy: To docela stačí! Jen když je pro tebe soustředění obtížné, několikrát se nadechni. Nadechni se velmi, velmi zhluboka, a přitom si vzpomeň, jak se usmívám. Připomeň si mé fotografie, kde se usmívám, a vzpomeň si, kolikrát jsem se na ostatní a na tebe usmál. Je-li to obtížné, podívej se hned na moji Transcendentální fotografii. Transcendentál nosí každý pořád u sebe. Míváte ho buď v peněžence, nebo na řetízku. Udělá pro tebe všechno. Možná nevidíš, jak se usmívá. Když se na něj ale podíváš, a připomeneš si některou fotografii, kde se usmívám, ukáže ti moji usmívající se tvář. Transcendentál je moje nejvyšší; jestliže ale potřebuješ úsměv a soustředíš se na aspekt úsměvu, ujišťuji tě, že ti jej Transcendentál ukáže. Přestože si udržuje moji nejvyšší výšku, může ti ukázat moji usmívající se tvář.Transcendentál má všechno a je vším. Jestliže jsem dal světu něco, co bude navěky a navěky opatrovat, je to má Transcendentální fotografie. Věř tomu nebo nevěř! Bůh ví, kolikrát půjdeš do Nebe a kolikrát se vrátíš zpátky. Jestli si ale se mnou udržíš vnitřní spojení, uvidíš Transcendentál dělat milióny zázraků. Pro lidstvo udělá Transcendentální fotografie ne tisíce, ale milióny a miliardy zázraků.
Není to jen fotografie, je to mé Transcendentální vědomí. Když se na ni díváš, určitě se soustředíš na mé Transcendentální vědomí — nejen na fotografii nebo kousek papíru.
Sri Chinmoy, Dveře svého srdce jsem nechal doširoka otevřené, (knižně nevydáno), 2016