Před mnoha lety, když jsem byl velmi nemocný, jsem tě viděl jiným způsobem. Neviděl jsem tě jako svého Gurua. Viděl jsem jen tvoji božskou podobu. Má otázka zní: měl jsem tento zážitek, protože jsem byl už částečně na onom světě, napůl naživu a napůl na odchodu?
Sri Chinmoy: To je velmi zajímavé. Někteří žáci znají Mistrovu výšku. Jdou za hranice jeho fyzické podoby, dokonce i když Mistr jen odpočívá. Několik žáků naopak vidí jen fyzické tělo. Stále nemohu uvěřit, že aspirace některých mých žáků vzroste, když si na sebe vezmu dhoti, své indické oblečení! V ostatních případech nezáleží na tom, co nosím nebo dělám, některým svým žákům mohu i hubovat, urážet je, a přesto vidí moji nejvyšší výšku a nejhlubší hloubku. Duchovní Mistři minulosti, jako byli Ramana Maháriši a další Mistři nejvyššího řádu, dokonce nosili jen bederní roušku, a jejich žáci v nich i tak viděli božskost.Všechno záleží na postoji každého jednotlivce, ne na tom, co nosím, dělám nebo říkám. Těm, kteří mne přijímají bezvýhradně, nemusím svoji božskost dokazovat — zdaleka ne! Hned ji vidí. Nevidí nedokonalosti mého vnějšího těla, že kulhám apod. Vidí moji božskost, jak zcela prostupuje mým fyzickým tělem. Záleží to na schopnostech jednotlivce.
Vidět Nekonečno uvnitř fyzického — o tom psali někteří básníci. V jedné skvělé básni Tagore říká: „Jsi tak sladký, Pane, protože jsi uvnitř konečného. Jsi Nekonečný, ale dokážeš přebývat v konečném.“
Na druhou stranu někteří lidé konečné a Nekonečné oddělují. Konečné je pro ně konečné a Nekonečné je nekonečné. Jak by mohlo být Nekonečno uvnitř konečného? Jejich mysl to nedovolí. Když tuto mysl ale překročíme, všechno je možné. Nekonečné a konečné jsou jen pouhé pojmy.
Vidět konečné uvnitř Nekonečného je velmi snadné. Vidět ale Nekonečno uvnitř konečného je velmi obtížné. Když pohlédneš na oceán, vidíš, že je nekonečný. Když potom chceš spatřit několik jeho kapek, jde to snadno. Máš-li ale vidět oceán uvnitř nepatrné kapky, připadá ti to nemožné. Nedokážeš si představit, jak toto konečné může pojmout Nekonečno.
Půjdeš-li ale za hranice mysli, uvidíš, že všechno je možné. Jedna kapka je dostatečně veliká, aby mohla ztělesnit Nekonečno. Za hranicí mysli je možné všechno. Uvnitř mysli to je velmi omezené. Když mysl překročíš, stane se z toho hra podobná kontemplaci. V jedné chvíli je Bůh tam a já tady; v následující chvíli jsem já tam a Bůh zde. Společně si hrajeme na schovávanou. V jednu chvíli jsem lidskou bytostí a v následující ze mne Bůh udělá Boha a Sám se stane člověkem. Vyměňujeme si své role. Věříš tomu? Já jsem lidská bytost. Bůh mě stvořil; On je Bůh. V opravdové kontemplaci ale probíhá vzájemná výměna. Říká mi, abych hrál úlohu Boha, a Sám se stává lidskou bytostí. Jdi za hranice mysli — možné je všechno.