Říká se, že Šrí Rámakrišna se stal pro své žáky při jedné příležitosti kalpataru — stromem, který plní přání. Rád bych se zeptal, jestli bys něco mohl říct o tomto stavu vědomí a také jestli jsi někdy byl ty sám kalpataru pro své žáky?

Sri Chinmoy: Ne, ne, nestanu se kalpataru pro své žáky. Kalpataru pochází z indické mytologie. Někteří lidé jsou svému Mistrovi natolik oddaní, že říkají: „Cokoliv si přejeme, nám Mistr vyplní.“ Jejich oddanost je jako utržená z řetězu.

Žáci mají milióny tužeb, které duchovní Mistři nemohou nebo nechtějí vyplnit. Skutečný duchovní Mistr bude dělat jen to, co je potřeba pro pokrok žáků. Nebude plnit všechna jejich přání. To by jim dělal pěknou medvědí službu. Jen by zvětšoval hlad jejich tužeb. Je-li duchovní Mistr moudrý, dá žákům jen to, z čeho mohou mít užitek. Kdyby jim splnil každé přání jako kalpataru, jen by oddaloval pokrok lidstva.

My vyplnit touhy někoho jiného nemůžeme, ale Bůh ano. Proč jejich touhy nenaplní? Protože je velmi moudrý. Ví, že vyplněním jedné touhy povzbuzuje hledajícího mít větší touhu. Řekněme, že si hledající přál auto a Bůh mu vyhověl. Pak si začal přát dvě auta a Bůh mu je opět dal. Nakonec se z toho stane deset aut. Hledající se však nedokáže postarat ani o jedno auto, takže Bůh ví, že deset aut mu nepomůže už vůbec. Tehdy Bůh řekne: „Spokoj se jen s jedním autem.“