Bůh vám dá, co skutečně potřebujete

Co potřebujete? Potřebujete božskou lásku. Jak můžete božskou lásku od Boha získat? Můžete ji získat jen tehdy, když budete cítit, že Bůh je zcela váš, váš navždy. Pokud jste schopni něco takového cítit, určitě božskou lásku od Boha získáte.

To, co potřebujete, je božská radost. Bůh vám dá božskou radost, pokud budete cítit, že celý svět je hřiště, na kterém si můžete hrát, zpívat a tancovat. Na Božím hřišti zpíváte a tancujete, abyste naplnili a projevili Boha. V tomto tanci není vitální potěšení ani vitální vzrušení; je to vyjádření jedinečné duše ve vesmíru. Každá duše hraje svou roli, aby naplnila Božskost v celku.

Nutně potřebujete mír. Bůh vám poskytne mír jedině tehdy, až ucítíte, že nejste nepostradatelní — ať už ve své rodině nebo ve světě. Jedině Bůh je nepostradatelný, protože Bůh je obojím — Stvořitelem i stvořením. To však neznamená, že budete zanedbávat své pozemské povinnosti. Ne! Budete na ně však pohlížet jako na božské povinnosti. Když tak budete činit, pochopíte, že za plody vašich činů je zodpovědný Bůh. Je zodpovědný, protože vaše vůle se Mu odevzdala. Jedině pokud jste odevzdali Bohu vše co máte a vše čím jste, můžete cítit, že je Bůh zodpovědný za všechny vaše činy. Mýlíte se, pokud si myslíte, že jste zodpovědní za své děti, rodiče a přátele, a pokud cítíte, že v nich musíte zapálit plamen aspirace nebo osvítit jejich neosvícenou přirozenost. Pokud cítíte, že jste za ně zodpovědní, nezískáte pro sebe mír a nebudete jej ani schopni nabídnout komukoliv z Božích dětí na zemi. Bůh je zodpovědný, Bůh je nepostradatelný. Ale vy musíte oduševněle, oddaně a nepodmíněně pracovat, abyste neustále viděli Boha v každé lidské bytosti. To budete cítit díky vědomé a neustálé odevzdanosti Vůli Boha.

Bůh se s vámi sjednotí, pokud poznáte význam ticha a budete vědět, jak pěstovat rekordní úrodu ticha. Na svém vnitřním životě musíte pracovat ve vnějším životě ticha. Nezáleží na tom, jak oduševnělá, jak božská, jak významná či důležitá jsou vaše slova; mluvení se bude muset odevzdat tichu. Vnější ticho je, když se s nikým nebavíte, když jsou vaše ústa jednoduše zavřená.

Ale musíte také procvičovat vnitřní ticho. Vnitřní ticho znamená, že nesmí mluvit ani mysl. Mysl neustále vytváří a přijímá myšlenky, nápady, obavy, pochyby a starosti. Mluví v mentálním světě k mnoha osobám. Abyste měli vnitřní ticho, musíte utišit mysl. Musí se utišit a zklidnit, musí se stát mořem pokoje. Bez vnitřního ticha nemůžete učinit uspokojivý pokrok ve vnitřním životě. Existuje mnoho lidí, kteří hodiny nemluví; zachovávají vnější ticho. Vnější ticho je dobré, ale nemůže vás dovést příliš daleko, pokud a dokud si nevytvoříte vnitřní ticho.

Abyste se sjednotili s Bohem, musíte vědomě začít svou duchovní cestu. Každý musí začít bez dalšího odkladu. „Tady a teď“ je mottem duše. Vaše duše chce zahájit duchovní cestu právě v tuto chvíli. Nic se nestane, máte-li pochybnosti o existenci Boha. Pochybujte kolik chcete. Nakonec se pochybováním o Bohu unavíte. Máte-li pochybnosti o existenci vnitřního míru a blaženosti, pochybujte, jak dlouho chcete. Jednáte-li tímto způsobem, ucítíte přítomnost pravdy a skutečnosti právě proto, že je tak upřímně a usilovně odmítáte. Odmítání znamená snahu o prokázání pravdy svým vlastním způsobem. Ale konečná Pravda vám nedovolí, abyste na ni navždy nahlíželi svým vlastním způsobem. Pro vaše dobro vám ukáže svou opravdovou podobu svým vlastním způsobem. Takže i když máte pochyby o duchovním životě, vnitřním životě nebo o Boží skutečnosti, je nejlepší svou vnitřní cestu začít.

Jestliže jste zvědaví a chcete poznat, co je to duchovnost, přijměte duchovnost s největší zvědavostí. Poznejte, co to je. Je to jen něco povrchně fascinujícího, nebo něco hlubokého a rozlehlého, čemu chcete zasvětit celý svůj život? Můžete začít se zvědavostí, ale ta se brzy změní ve skutečnou aspiraci. Nebo pokud vstoupíte do duchovního života, protože tak učinili ostatní — i to je skvělé. Pokud uvidíte, že někdo přijal duchovní život a jeho život se pak stal míruplnějším a šťastnějším, není nic špatného na tom, když se ho snažíte napodobovat, abyste také získali mír v mysli. Pokud někdo, kdo sedí vedle vás, má lepší meditaci, snažte se prosím ji mít také takovou. Napodobování není vaším cílem, ale můžete z něj získat trochu inspirace.

Jen tím, že jste inspirováni, nezískáte vše, co chcete. Ale z aspirace získáte vše, co chcete a potřebujete. Vaše vlastní aspirace je odpovědí. Neřeší pouze vaše problémy, ale řeší i problémy ostatních. Z největších hloubek vašeho srdce šplhá jako rostoucí plamen a dotýká se nejvyššího vrcholku. Pokud to Nejvyšší sestoupí do vašeho vnitřního života, budete všude kolem vyzařovat božské světlo. V tu chvíli kolem vás nemůže být temnota; vše bude osvíceno vaším světlem.

Rád bych vám vyprávěl oblíbený příběh Šrí Rámakrišny. Jednoho dne o půlnoci pronikl do paláce zloděj a zaslechl rozhovor mezi králem a královnou. Král řekl královně: „Přeji si, aby se má nejmladší dcera vdala za svatého muže a získala tak trochu míru. Všechny mé ostatní dcery se vdaly za krále a generály, ale jejich životy jsou nešťastné. Svatý muž vede velmi míruplný život a vezme-li si některého z nich, bude její život naplněn mírem. Zítra brzy ráno vyšlu své ministry k břehům Gangy, kde medituje mnoho svatých mužů. Jsem si jist, že jeden z nich bude souhlasit a mou dceru si vezme.“

Zloděj vyslechl rozhovor a pomyslel si: „Můj Bože, chudý mnich si vezme princeznu? Půjdu tam a budu meditovat s mnichy. Kdo ví, možná budu vybrán. Nyní musím krást, abych měl trochu peněz. Ale pokud se mnou bude princezna spokojena, stane se ze mě přes noc boháč. Budu zaplaven hmotným blahobytem.“

Druhého dne brzy ráno přišel zloděj oděn do mnišského roucha ke Ganze a začal s ostatními mnichy meditovat. Brzy dorazili královi ministři a začali chodit od jednoho mnicha ke druhému a hledat toho, který by se oženil s princeznou. Mniši se hrozně rozzlobili. „My voláme po nekonečném Světle, nekonečné Pravdě a nekonečné Radosti a vy nás chcete znovu připoutat k tomuto světu? Nechceme materiální život; nechceme materiální svět či materiální vlastnictví!“ křičeli.

Chudáci ministři dostali pokárání a vyhubování od všech mnichů. Nezajímala je princezna; zajímala je nejvyšší Pravda a vnitřní bohatství. Jeden za druhým mniši odmítali. Když nakonec ministři dorazili ke zloději, ten souhlasil, že královu dceru přijme. Ministři se vrátili ke králi a vylíčili mu celý příběh.

Když král uslyšel, že jeden mnich projevil jistý zájem o princeznu, byl přešťastný. „Zítra přivedu svoji dceru k břehům Gangy, kde se svatí muži modlí a meditují,“ řekl.

Ale během noci vstoupila do mysli zloděje božská myšlenka. Pomyslil si: „Pouze předstírám, že jsem svatý muž. Pouhým předstíráním získám princeznu a velké bohatství a hmotný blahobyt. Kdybych se skutečně a upřímně stal mnichem, jsem si jist, že získám nekonečnou Moc, nekonečné Světlo, nekonečnou Blaženost a nekonečný Mír, tak jako je nakonec získají od Boha tito praví mniši. Proč bych měl být připoután k tomuto omezenému materiálnímu bohatství, když mám příležitost z Božího nekonečného Bohatství získat nekonečné Světlo, Blaženost a Moc?“

A tak zloděj během noci změnil názor, a když k němu následujícího rána přistoupil král, neprokázal mu úctu. Rozzlobil se a řekl: „Králi, nespoutávej mě tímto materiálním světem. Chci Boha a jedině Boha. Nepotřebuji tvou dceru.“ Chudák král se vrátil do svého paláce a zloděj se stal upřímným svatým mužem.

Tento příběh jasně ukazuje, že duchovní cestu můžeme začít v jakémkoliv okamžiku. Zloděj začal napodobováním. Byl však inspirován, když uviděl skutečné svaté muže, kteří upřímně pláčou jen a jen po Bohu. Pak postoupil od inspirace k aspiraci. Nebyl spokojen s touhou po penězích a hmotném bohatství, protože cítil, že existuje něco ještě většího a více naplňujícího než peníze a hmotné bohatství. Když začal plakat po nekonečném Bohatství, kterým je Bůh, překonal touhu a vstoupil do aspirace.

Pokud stále ještě chováte pochyby a zvědavost, začněte i s pochybností, začněte i se zvědavostí. Ale začněte! Krok za krokem budete moci pochodovat ke svému Cíli. Bůh je již dychtivý vás mít. Vy nemusíte být dychtiví mít Boha, ale Bůh-věčný Otec, Bůh-věčná Matka, po vás pláče. Musíte se rozhodnout, zda chcete Boha. Pokud skutečně chcete Boha, pak začněte, kde jste — tady a teď — a váš bude Cíl vědomé jednoty s Bohem, nekonečným Světlem a nekonečnou Pravdou. Začněte teď!