Píseň zřeknutí se světa
Jednoho dne byl Troilanga Svámí se svými žáky, když k němu přišel bengálský džentlmen středního věku, oblečený do nových šatů a naparfémovaný olejem. K velkému údivu žáků ho Svámí objal.Všichni se podivovali: „Jak můžeš objímat někoho tak vyšňořeného a světského? Vždyť není duchovní.“
„Vy hlupáci,“ řekl jim Troilanga Svámí: „vy ho nepoznáváte. Abyste dosáhli jeho duchovní úrovně vědomí, museli byste se ve svém životě všeho vzdát, všeho se zříct. Ani ve svém nejvyšším vědomí se mu nemůžete rovnat. To, že je čistě oblečen, má vyžehlené šaty nebo že používá parfém, pro něj nic neznamená. Dosáhl takové duchovní výšky, že nebude ovlivněn tím, co si obleče nebo co udělá. Nemůžete posuzovat lidi podle jejich vnějšího vzezření. Je to velký hledající, neobyčejná duše.“
Slova Troilanga Svámího se ukázala jako pravdivá. Ten muž se jmenoval Šjáma Čaran Lahiri a byl později znám jako významný duchovní Mistr.
Komentář: Pokud člověk ví, jak dobře zpívat píseň zřeknutí se světa, potom nemůže být nikdy pokoušen písní vlastnění světa, nemluvě o tanci pokušení světa. Ve vnitřním světě nic nenaruší jeho božské uvědomění a ve vnějším světě nic nenaruší jeho lidské vystupování. Je jako člun, který je ve vodě a zároveň na něj voda nemá vliv.
