Urážka přináší odplatu

Když šel jednou Troilanga Svámí nahý po ulici, uviděl ho policejní soudce s manželkou. Jeho žena byla vyděšena a chtěla, aby ho zatkli. Jak se stráže chystaly jogína uvěznit, Troilanga Svámí najednou zmizel. Kolem bylo spousta lidí, a tak byli všichni překvapeni, jak mohl uniknout. Za chvilku se s úsměvem objevil na tomtéž místě. Soudce se rozzuřil. „Proč děláš takovéto věci?“ křičel. Nemilosrdně Mistra urážel, říkaje: „Vypadáš tak podivně! Proč se tu potuluješ nahý? Copak nemáš rozum? Tolik nás obtěžuješ!“ Ale nechal ho jít.

Té noci měl soudce sen. Viděl v něm sanjasína, který měl na sobě tygří kůži, jak k němu běží a v ruce drží trojzubec, aby ho zabil. Řekl soudci: „Jak jsi se opovážil urazit Troilanga Svámího? Je to tak velký duchovní Mistr. Nedovolím ti zůstat v tomto svatém městě Benáresi.“ Soudce byl k smrti vyděšen. Vykřikl ze spaní a jeho sluhové mu přišli na pomoc a probudili ho. Následujícího dne šel soudce osobně za Troilangou Svámím, položil se mu k nohám a prosil o odpuštění, kterého se mu hned dostalo.

Komentář: Když člověk urazí Mistra, který realizoval Boha, vystavuje se okamžitému potrestání ne od samotného Mistra, ale od Boha, který Mistra, Svůj nejvyšší nástroj, miluje více než Sám Sebe. Mistr viníkům odpustí, neboť odpuštění je to, co zná. Ale Bůh, přestože je odpuštěním Své vlastní Věčnosti a Nekonečnosti, nedovolí, aby byl Jeho vybraný nástroj zesměšňován a urážen, neboť Jeho nástroj je ten, kdo patří jen Bohu a je jen pro Boha. Koneckonců, co Bůh vždy chce, je neustálé projevení Jeho vlastní Pravdy, Světla a Krásy.