Část I — Promluva

Vnitřní svět a vnějsí svět ¹

Vnitřní svět mě krmí. Vnější svět mě ohlašuje.

Ve vnitřním světě jsem samou aspirací. Ve vnějším světě jsem samým projevením. Co je to aspirace? Aspirace je oduševnělý pláč mého věčného života. Co je to projevení? Projevení je plodný úsměv mé nesmrtelné duše.

Ve vnitřním světě vím, čím věčně jsem. Ve vnějším světě vím, co neustále mohu. Jsem na věčnost Božím nástrojem. To je to, co vím ve vnitřním světě. Mohu sloužit Bohu, těšit Boha a naplnit Boha Jeho vlastním Způsobem. To je to, co vím ve vnějším světě.

Ve vnitřním světě zkouším vidět Boží Výšku, Jeho transcendentální Výšku. Ve vnějším světě zkouším vidět Boží Délku, Jeho neomezenou Délku.

Ve vnitřním světě zkouším vstoupit do Boží Zlaté Lodi. Ze své nekonečné Štědrosti mi dovolí být v Jeho Lodi. Ve vnějším světě mě Bůh v Své zvolené Hodině nese a řídí ke Svému Pobřeží Skutečnosti. Toto také dělá ze Své nekonečné Štědrosti.

Přijde čas, kdy se můj vnitřní i vnější svět stanou neoddělitelně jedním. Tehdy ucítím, že moje skutečnost a Boží Skutečnost jsou neoddělitelně jedním, že výška mé skutečnosti a výška Boží Skutečnosti jsou neoddělitelně jedním, že vize mého světa a Vize Božího Světa jsou neodděliteně jedním. Tehdy se jako hledající stanu jedním se svým Mistrem, jako snílek se stanu jedním se svou skutečností a jako božský milovník se stanu jedním se svým Milovaným Nejvyšším.

Ve svém vnitřním světě potřebuji božským způsobem víc milovat svůj vnější svět. Ve svém vnějším světě potřebuji oduševněle víc poslouchat svůj vnitřní svět. Jestliže nebudu cítit potřebu svého vnitřního světa, světa aspirace, nebudu schopen porozumět vnějšímu světu. Mé rozhodnutí, projevení, dokonalost a uspokojení ve vnějším světě zcela závisí na mém míru, harmonii a jednotě ve vnitřním světě.