Jaký je nejefektivnější způsob, jak vidět božské v druhých?
Sri Chinmoy: Božskost v druhých vidíme jednou za uherský rok a božské v sobě vidíme trošku častěji. Když začne pochybnost, nevidíme božské ani v sobě ani v ostatních. Nejúčinnějším způsobem, jak vidět božské v druhých, je vidět v každé vteřině božské v sobě samých, v každé buňce svého těla, v každém nádechu, který vědomě uděláme. Důvodem, proč jsme v jednom okamžiku božští a v příštím okamžiku nebožští, je to, že oddělujeme jednu vteřinu od následující. To bychom však neměli dělat. Jestliže v této chvíli cítíme, že my sami nebo někdo druhý je božský, neměli bychom čekat na to, až příští okamžik přinese jiný zážitek. Měli bychom se pokusit tento zážitek prodloužit, namísto abychom čekali na jiný. Musíme na svůj zážitek myslet jako na vlak a nechat ho, ať bez zastavení projede z jedné stanice do druhé. Náš zážitek by měl bez přerušení přejít z jedné vteřiny do další.Například máme mnohokrát během vysoké meditace dobrý pocit ze svých duchovních bratrů a sester, ale tuto meditaci si neuchováme nebo ji neuděláme dynamickou. Máme dobrou meditaci, ale potom na ni zapomeneme. Ale místo toho bychom měli zkoušet začít svou další meditaci se stejnou zkušeností. Může jít dál, hlouběji, výš. Když jednou tato cesta začne, když uvidíme božskost v ostatních, měla by být tato zkušenost jako vlak, vlak, který nezastavuje, a měli bychom uvnitř druhých zkoušet vidět více božskosti
Je také jiný způsob, jak vidět v druhých božskost, a tím je neustále myslet na Zdroj. Uvnitř vás je něco, co si přeje, abyste v druhých viděli božskost. Pokusíte-li se toto něco vystopovat, uvidíte, že to není ani fyzické, ani vitálno, ani mysl. To fyzické ve vás volá jen po tom, abyste spali ještě pár hodin. Vitálno ve vás chce jen ovládat svět a vnucovat svou vůli druhým. Mysl chce na celém zbytku světa nacházet chyby. Ale něco uvnitř fyzického, vitálna a mysli vás inspiruje k tomu, abyste v druhých viděli božskost. Budete-li hledat to, co vás inspiruje, zjistíte, že je to vnitřní pláč přicházející z duše. Tento vnitřní pláč chce neustále uspokojení a uspokojení přichází jen z oddanosti, jen z jednoty, jen z toho, že budete v sobě i v druhých vidět to božské a oddaně a bezvýhradně se s tím sjednotíte.