Indický způsob smlouvání
V jiném korejském obchodě se mi líbila jedna věc, a tak jsem se zeptal starší paní za pokladnou na cenu.Řekla: „13 dolarů.“ Už jsem si u ní pár věcí koupil, a tak jsem řekl: „Ne, 10 dolarů“ a dal jsem jí 10 dolarů.
Odpověděla: „Ne, musíte mi dát ještě o tři dolary víc.“ Jelikož jsem smlouval, tvrdil jsem jí, že nemám víc peněz.
Myslel jsem si, že mám všechny peníze v levé kapse a v pravé mám jen nějaké papíry. Abych jí dokázal, že nemám víc peněz, vytáhl jsem všechny ty papíry z pravé kapsy. Ó Bože, bylo v ní tolik peněz!
Prodavačka mi řekla: „Vy máte peníze.“
Co jsem měl dělat? Velmi oduševněle jsem se na ni usmál a nabídl jí ty tři zbývající dolary — ona si je ale nevzala. Prodala mi tu věc za 10 dolarů.
Když jsem tvrdil, že nemám peníze, nelhal jsem. Jen jsem smlouval po indickém způsobu. Ale poté, co uviděla všechny mé peníze, usmál jsem se na ni a ona začala být tak milá!
26. září 1988
