Moje první hudební vystoupení

V červnu 1965 potřebovala Asijská společnost někoho, kdo by napsal melodii a zazpíval tři písně. Šlo o básně bengálských básníků z dávných časů. Konzulát mi to dal za úkol — týden před vystoupením. Zda jsem z toho byl šťasten, či nikoli, Bůh ví.

Ten týden jsem cvičil žádané písně na harmonium Sher Singha alespoň čtyřicetkrát. Před vlastním vystoupením, během doby, kdy jsem obyčejně obědval, jsem musel jít do Asijské společnosti a zazpívat ty písně před jejími vedoucími představiteli. Byli velmi spokojeni. Dali mi třicet dolarů a krásný děkovný dopis.

Když jsem s těmito písněmi vystupoval v Guggenheimově muzeu, bylo tam dost lidí a ti také chválili můj zpěv.

Byl jsem tam hodinu před začátkem. Díval jsem se branou na pouliční lampy, a koho to nevidím? Pán Krišna! Nebyla to moje mentální halucinace. Tančil přede mnou, protože všechny ty písně byly věnovány Krišnovi a Radze.