Krátká cesta na konzulát

Po bytu na 108. ulici jsem bydlel na jiném místě a o pár měsíců později jsem se stěhoval na 76. západní ulici. Bylo to blízko Amerického přírodovědného muzea. Ke konzulátu to byla odtud jen krátká procházka přes Central Park. Ráno jsem vždy šel rychle, nebo jsem klusal či běžel. Trvalo mi to jen pět minut. V tom bytě jsem napsal mnoho básní.

Moje domácí byla Němka. Říkala mi: „Vám se Amerika nebude líbit. Váš životní styl je velmi prostý. Nejste moderní. Zde jsou všichni moderní.“

Jednoho dne jsem se chystal, že se půjdu podívat do Přírodovědného muzea na exponáty. Pět minut předtím, než jsem přišel, zde zastřelili člověka. Slyšel jsem dokonce i výstřel!

Bholanath:
Jednoho rána mi volal Guru, abych mu pomohl se stěhováním. Tehdy jsem rozvážel koberce. Nasedl jsem do svého nákladního vozu a jel k němu. Neměl mnoho věcí. Jenom matraci, pár krabic s knihami a nějaké cihly a kusy dřeva, ze kterých měl udělanou knihovnu. Měl jsem ve voze nějaké provazy, a tak jsem ty krabice přivázal a spustil je z okna. Guru čekal na ulici, aby mohl krabice odvázat a naložit je do auta. Myslel si, že to bylo velmi důvtipné.