Babar bere život

Velký císař nikdy neváhal, pokud měl udělat něco pro své poddané. Na své poddané se díval jako na vlastní děti. Čas od času opouštěl Babar území paláce, chodil po ulicích, na trhy, aby přišel do styku se svými poddanými, a aby sám viděl podmínky, v jakých žijí. Často se stávalo, že daroval trochu peněz nebo nějaké jídlo chudým. Lidé svého císaře nepoznávali, protože se oblékal velmi prostě. Nosíval také turban, který skryl jeho korunu.

Jednou se stalo, že v jistém mladém muži hlodala vůči Babarovi nesmírná žárlivost, protože Babara si každý vážil, každý ho obdivoval a ctil. Babarovi poddaní ho vychvalovali pro jeho statečnost, laskavost, ušlechtilost a další božské vlastnosti. Kvůli tomu v sobě tento mladý muž choval nesmírnou touhu Babara zabít. Slyšel, že císař se občas prochází sám po městě. Proto měl stále sebou meč s nadějí, že jednoho dne císaře potká bez jeho osobních strážců a bude mít příležitost ho zabít.

Když Babar vycházel ven, obvykle ho tajně sledovali jeho osobní strážci. Třebaže Babar nechtěl, aby s ním někdo chodil, jeho strážci se obávali o císařovu bezpečnost. Babar vládl celé říši, ale v této věci ho strážci neposlouchali.

Onoho odpoledne se Babarovi podařilo vyjít z paláce bez svých strážců. A jako obvykle šel v přestrojení. Jak tak chodil a pozoroval všední práci svých poddaných, spatřil rozlíceného slona běžícího po ulici. Slon udupal všechno ve svém dosahu. Vypukla vřava. Lidé křičeli a všude vládla panika. Bylo tam také jedno malé bezmocné dítě, které nedokázalo běžet tak rychle, aby slonu uteklo. Všichni byli vyděšeni k smrti a nikdo se neodvažoval ani se pokusit o jeho záchranu. Právě ve chvíli, kdy slon už měl dítě zašlápnout, před něj prudce přeběhl císař, popadl dítě a společně slonu unikli. Babar dítě zachránil, ale jak běžel s dítětem v náručí, spadl mu z hlavy turban. Jen co slon zmizel, nějací lidé zvedli ze země turban statečného hrdiny. Okamžitě v něm našli císařovu korunu. Mezi těmi, kdo viděli celou událost, byl i mladý muž, který chtěl Babara zabít. Třebaže i on viděl, že dítě je ve smrtelném ohrožení, nenašel v sobě dostatek odvahy, aby ho zachránil. Utekl jako všichni ostatní. Když si uvědomil, co se stalo, padl k Babarovým nohám a řekl: „Ach císaři, odpust mi.“

Babar se jej zeptal: „Co jsi provedl?“

Muž odpověděl: „Po celé roky jsem v sobě choval touhu tě zabít, protože jsem nesmírně žárlil na obdiv, kterého se ti dostává. Teď vidím, že si ho opravdu zasloužíš. Jako císař jsi pro království mnohem důležitější než kdokoliv z nás, ale ty jsi byl připraven položit svůj vlastní život, abys zachránil obyčejnou lidskou bytost. Od tebe jsem se naučil, že je nekonečně lepší život dát než ho vzít. To jsi mě naučil ty. A teď, místo abych ti vzal tvůj život, ti dávám svůj. Vezmi si prosím můj život.“

Potom podal Babarovi právě ten meč, kterým ho chtěl zabít. Babar si meč vzal a řekl: „Naučil jsem tě, jak dát život. Teď si vezmu tvůj život, ale ne takovým způsobem, jaký máš na mysli. Pojď se mnou. Od této chvíle budeš jedním z mých osobních strážců. Vidím tvoji pozoruhodnou upřímnost a jsem si jist, že budeš věrným strážcem.“

Tak si Babar vzal mužův život, jen aby mu dal smysl a naplnění. Místo toho, aby muže zabil a potrestal, udělal z něj svého osobního strážce.