29. Ó Ptáku Světla

Jedna myšlenka, jedna melodie, jedna ozvěna -
kdo mě to volá znovu a znovu?
Nevím, kde jsem.
Nevím, kam půjdu.
V temném zapomnění
sebe kupuji, sebe prodávám.
Vše rozbíjím, znovu vše stavím.
Vše, doufám, bude mé, jen mé.
Běda, mé srdce je zahaleno
temnou a divokou nocí zničení.

Ó Ptáku Světla, ó Ptáku Světla,
se svými planoucími a plynoucími plameny
vstup znovu do mého srdce.
Voláš mě, abych vystoupal vzhůru
a letěl do nebe.
Jak ale mohu?
Mé srdce je uvězněné
v dusícím se dechu maličké místnosti.
Ó Ptáku Světla, ó Ptáku Světla,
ó Ptáku Světla Nejvyššího,
ve mně, modlím se, nezanechej ani stín temnoty.