Muž a žena
Rovnost je nepevný most mezi mužem a ženou. Muž i žena zoufale potřebují lásku a lásku samotnou.
Je to láska, která je Blažeností, a nikdy pocit rovnosti.
Muž bude žebrákem, nedostane-li něžnost a oběť od ženy.
Žena bude trpět stejným osudem, nedostane-li sílu a jistotu od muže.
Je-li síla ženy v kráse jejích slz, potom síla muže je v oběti jeho srdce.
Je-li síla ženy v jejím tichu a zdrženlivosti, potom síla muže je v jeho vizi a činnosti.
Je-li síla ženy v jejím rychlém odmítnutí, potom síla muže je v novém zaměření jeho života.
Muž přemýšlí, co říci.
Žena přemýšlí, jak učinit.
Muž a žena v nevědomé lásce vidí jen jednoho tichého zloděje: Čas.
Muž a žena v moudré lásce cítí jen jednoho věrného a inspirujícího služebníka: Čas.
Muž a žena spolu vycházejí nejlépe, když dávají jeden druhému nejen to, co mají, ale to, co jsou.
Muž přináší poselství Nebe. Žena přináší poselství božské Země.
Žena, i ve svém nejvyšším aspektu, vytváří své naplnění na zemi jako Prakriti. To ona přinese velkolepou dokonalost Nebe na hmotnou úroveň země.
Ať je to v umění či literatuře,
ať je to v učenosti či učení,
ať je to v administrativě či obchodu,
ať je to ve službě společnosti,
ať je to v manželství či mateřství,
ať je to ve filozofickém hledání či v náboženské aspiraci,
ať je to dokonce i v duchovním poznání —
žena má od Nejvyššího úlohu přinést na zem božskou dokonalost. Každá sféra a aspekt země, její nejhrubější potřeby i nejjemnější odstíny, musí pocítit dotek zářivé emanace ženy.