Vnitřní a vnější spojení s Mistrem: promluva k výročí

Dnes jsme zde završili jeden rok naší existence. Co to dokazuje? Dokazuje to, že váš učitel není nakonec tak špatný a že ani studenti nejsou nakonec tak špatní. Já jsem dobrý a vy jste také dobří. To je důvod, proč jsme mohli zůstat spolu. Kdyby tomu tak nebylo, nemohli bychom spolu zůstat jeden rok.

Být s někým v lidském životě jeden rok je mimořádně obtížné. Velmi často spolu nemůžeme setrvat ani jediný den. Ani sami se sebou nemůžeme strávit jediný den míruplně a harmonicky. Jak často máme uvnitř sebe problémy. Kolik hodin denně jsme šťastni sami se sebou? Uvnitř našeho těla je tolik bytostí. Tyto bytosti jsou naše a my jsme částí a součástí těchto bytostí, ale ony mezi sebou stále bojují. V tuto chvíli stojíme na straně této bytosti a v příštím okamžiku stojíme na straně jiné bytosti. A tak to pokračuje a pokračuje, bojujeme a bojujeme, nemáme žádný mír, žádnou harmonii. Jestliže ale budeme opravdu duchovní, všechny tyto bytosti budou stát na jedné straně, na straně Nejvyššího.

Zde jsme všichni duchovní lidé. Dokonce i ti, kteří nenásledují naši cestu, jsou upřímní hledající, mimořádně upřímní hledající. Nemusí následovat naši cestu, následují cestu někoho jiného. Pokud budou následovat nějakou cestu, říkám vám, že budu nejšťastnějším člověkem. K tomu, abychom dosáhli druhého břehu, potřebujeme loď. A vy můžete být v mé lodi, nebo v lodi někoho jiného. Ale jestliže zůstanete na jednom břehu a váš cíl je na druhém břehu, na Zlatém Břehu, svého cíle nikdy, nikdy nedosáhnete. Budete jen sledovat lodě, které k druhému břehu poplují. Nemáte poplatek, který požaduje majitel lodě. Co je tím poplatkem? Je jím upřímná aspirace. Tento lodivod po vás nebude chtít pět dolarů nebo milión dolarů, aby vás převezl k Bohu. Jen se na vás podívá a uvidí, zda skutečně aspirujete. Vy se budete dívat na lodivoda a uvidíte, zda je upřímný nebo ne. Jestliže zamýšlíte vstoupit na jeho loď, musíte vědět, zda se potopí nebo ne. Pokud cítíte, že se tato loď potápí, přirozeně na ni nevstoupíte. Půjdete k nějaké jiné lodi. Když ale zůstanete na břehu a na žádnou loď nevstoupíte, jak se potom dostanete na druhý břeh? Plaváním? To nemůžete. Moře nevědomosti je velmi rozlehlé, je nekonečné. Kanál La Manche je široký dvacet dvě míle a někteří lidé jej dokážou přeplavat. Ale nikdo nedokáže přeplavat moře nevědomosti. To je nemožné. Budete-li to zkoušet po několik let, vaše životní energie se vyčerpá a vy se utopíte. Potom budete muset čekat dvě stě, čtyři sta nebo osm set let na další příležitost.

Přeji si říci všem hledajícím, kteří sem přicházejí, prosím, pochopte mě správně. Nijak vás nepodněcuji ani nenutím, abyste moji cestu přijali. Rozhodně, rozhodně ne. Ale opět si přeji říci, že pokud jdete po jedné cestě, znamená to, že jste na lodi. Tato loď je určena k tomu, aby vás převezla ke Zlatému Břehu. Moje cesta je jednou z cest; není to cesta jediná. Nejsem blázen, abych vám říkal, že moje cesta je jediná cesta, a pokud po ní nepůjdete, cíle nedosáhnete. Ne, ne, ne, nejsem takový blázen. Pouze říkám, že zde rozhodně máme cestu, že zde máme loď. Máte-li tedy víru v naši cestu, v naši loď, určitě vás odveze ke druhému břehu.

Ale platí, že pokud nenásledujete naši cestu a nechcete následovat cestu nikoho jiného, pokud říkáte, že máte svou vlastní cestu, pak se můžete pokusit přeplavat moře nevědomosti sami. Ale musíte vědět, že toto moře nevědomosti je velmi rozsáhlé. Je nekonečné.

Jsem tak vděčný všem, kteří jsou s námi už celý rok, i těm, kteří přišli nedávno. Zejména těm, kteří jsou s námi od samého začátku, si přeji nabídnout svoji nejhlubší vděčnost. Jste pionýry naší sobotní skupiny. Ať už jste však byli probuzeni kdykoli, Boží Hodina pro vás udeřila. Může to být dříve či později, ale lépe později než nikdy. Vaše hodina možná udeřila dosti pozdě, ale ať už jste přišli kdykoli, byl to pro vás ten nejlepší okamžik. Před rokem to byl nejlepší čas pro tyto pionýry, kteří jsou s námi od samého počátku. Jestliže jste přišli před šesti měsíci, před čtyřmi měsíci, nebo jen minulý měsíc, byl to pro vás ten nejlepší čas. Ale přeji si říci, že to byli první členové, kteří vás inspirovali, abyste sem chodili nadále. Kdyby odešli, kdyby nás opustili, nemohlo by se toto Centrum udržet více než jeden nebo dva týdny. Jsem tedy velice, velice vděčný každému z těchto pionýrů, že přicházejí pravidelně a oddaně a že inspirují ostatní. Váš příspěvek lásky, oddanosti, odevzdání a aspirace tomuto Centru je velmi významný. Skutečně jste mi pomohli při budování základů. A za to jsem vám velice vděčný.

Nyní si přeji říci těm, kteří jsou s námi půl roku, že jsem vám také vděčný. Jsem mimořádně vděčný za to, že jste s námi šest měsíců. Ciťte prosím moji nejhlubší vděčnost plnou požehnání. Chci vás ujistit, že vás nezklamu. Tak jako nezklamete vy mne, i já vás v tomto světě nezklamu. Náš úspěch, náš pokrok závisí na naší vzájemné víře. Jestliže ve mě nemáte víru, co mohu dělat? Ale jestliže ve mě víru máte, budu mít také já víru ve vás. A váš duchovní Mistr má ve vás mnohem více víry, než máte vy sami v sebe. V tuto chvíli cítíte, že jste cosi velmi velkého a v příští chvíli o sobě velice mocně pochybujete. Můžete dojít dokonce tak daleko, že řeknete: „Duchovní život pro mě není. Bude nejlepší, když to vzdám. Proč bych měl utrácet svůj vzácný čas?“ Takové myšlenky vás mohou napadat. Ale jakmile jsem vás přijal za své žáky, musí vás takové pochybnosti opustit. Beru vás jako vybrané nástroje Nejvyššího. Stanete-li se vybranými nástroji Nejvyššího, nemohu o vás pochybovat, protože vím, že Nejvyšší je uvnitř vás. Nemohu o vás pochybovat, to je nemožné. Vy sami v tuto chvíli uvnitř sebe vidíte Světlo a v příští chvíli temnotu. Ale já ve vás vidím Světlo Nejvyššího neustále. Jsem tedy velice vděčný všem těm, kteří jsou s námi šest měsíců. Prosím zůstaňte nadále v naší lodi, abychom mohli dosáhnout našeho cíle společně.

Nyní nabízím těm, kteří jsou s námi tři měsíce a méně, své milující uznání a svoji vděčnost plnou požehnání. Právě teď jste začátečníky. Vybrali jste si moji cestu a já si vybral vás. Rozhodli jste se vložit svoji duchovní existenci do mě a já se rozhodl vložit svoji vnitřní realizaci do vás. Proto jsem velmi šťastný, velmi hrdý a velmi vděčný každému z vás. Duchovní život je celoživotní cesta. Je to věčná cesta. Není to záležitost jednoho dne, jednoho roku nebo jedné inkarnace. Jsme v dotyku s Nekonečností, Věčností a Nesmrtelností. Nyní jsme se stali dobrými přáteli, blízkými přáteli, nejbližšími přáteli a budeme spolu pracovat a cestovat k našemu vytčenému cíli.

Všichni prosím choďte pravidelně do Centra. Jsem na vás velmi hrdý. Vy nemusíte být hrdí na mě; jenom vás prosím, abyste byli hrdí sami na sebe, což znamená, abyste byli hrdí na svoje duchovní probuzení a na svůj vnitřní pláč po Bohu. Ciťte prosím, že jednáte naprosto správně, když následujete duchovní cestu. A protože následujete moji cestu, jsem veškerou milující vděčností ke každému z vás.