Zlodějův ochránce

Dva policisté jednou honili zloděje, nemohli ho však dohnat. Zloděj nakonec vběhl do jednoho domu a požádal majitele o ochranu. „Když mě ochráníte, dám vám polovinu peněz, které jsem ukradl,“ řekl mu.

„Určitě vás ochráním,“ řekl mu majitel domu: „ale musíte dodržet svůj slib.“

Protože byl večer a policisté byli asi dvě stě metrů za zlodějem, nevěděli, kam zašel. Když přišli k domu, kde byl zloděj ukrytý, zeptali se majitele: „Neviděl jste sem přicházet zloděje?“

„Sem?“ zvolal muž hlasitě. „Zloděj v naší čtvrti?“ Potom začal křičet: „Zloděj, zloděj!“ Přiběhli sousedé a připojili se k policii v jejich pátrání. Zloděje však nemohli nikde najít. Policisté už byli na odchodu, když majitel domu řekl: „Věřím, že lupič bude dopaden. Jestliže v Božím stvoření někdo udělá něco špatného, bude dopaden. Jak já nenávidím zloděje. Těžce vyděláváme své peníze a potom přijdou zloději a ukradnou nám je. Ze všech zločinů nenávidím nejvíc kradení.“

Potom se všichni rozešli domů, i policisté. Muž se vrátil do svého domu a řekl zloději: „Všichni odešli. Dokonce jsem se přidal k pátrací skupině. Sehrál jsem svou roli dobře. Teď mi dejte polovinu peněz.“

„Mám nový nápad,“ prohlásil zloděj. „Od nynějška nebudu nikdy lhát a ani nebudu mít nic společného s kýmkoliv, kdo lže. Nenávidím lháře. Od této chvíle, když uvidím, že někdo lže, potrestám ho. Vy jste první. Viděl jsem, že lžete.“

„Cože?“ vykřikl muž. „Zachránil jsem vás!“

„Ano,“ odpověděl zloděj: „řekl jste těm lidem, že jste mě neviděl. Zachránil jste mě, ale lhal jste. Jste tedy první, koho jsem viděl lhát.“ Potom zloděj vytáhl svůj revolver a řekl: „Teď vás zastřelím.“ Muž se rozplakal a zloděj pokračoval: „Nechte mě v klidu odejít, nebo vás zabiju.“

„Klidně odejděte,“ řekl mu majitel domu. „Nepotřebuji vaše peníze. Jen běžte!“