Hledající zneužívá Mistra

V Americe žil jeden dobře známý duchovní Mistr, který měl tisíce žáků. Někteří z nich byli prvotřídními žáky a někteří patřili do páté nebo šesté kategorie. Jeden mladý žák, který patřil právě do té šesté kategorie, se jmenoval Jim. Nerad pracoval a často trávil dny navštěvováním ostatních žáků. Přicházel k nim domů nečekaně a trávil hodiny povídáním o Mistrovi. V duchu přitom doufal, že pokud zůstane přes poledne, dostane i oběd. Žáci přirozeně o Mistrovi mluvit chtěli a většinou jej s radostí vítali a dali mu i najíst. Před odchodem také vždy požádal o peníze na metro, což mu rovněž ochotně dávali.

Někdy ale lidé na něj neměli náladu, anebo měli na návštěvě jiné přátele a neměli na něj čas. Mladík si myslel, že by měl být vždy vítaný, když chce mluvit o Mistrovi, ale pokaždé tomu tak nebylo. Navíc si od lidí často půjčoval knihy, protože neměl žádné peníze, aby si je mohl od Mistra kupovat. Jakmile si ale nějakou knihu půjčil, mohl na ni majitel zapomenout, protože už ji nikdy nevrátil.

Jim se považoval za Guruova asistenta, alespoň co se týkalo poskytování rad mladým děvčatům. Kdykoliv měla nějaká dívka problém, byl z něj konzultant. Ať už se problém týkal čehokoliv, vždy to sváděl na jedinou věc: nečisté vitálno. Říkal jim, že jeho analýza vychází z moudrosti, kterou se naučil od Mistra.

Jedno dne přivedla jedna dívka z Mistrova Centra k tomuto mladíkovi svoji kamarádku. Tato kamarádka nebyla Mistrovým žákem, ty dvě se znaly ze střední školy.

„O co jde?“ zeptal se Jim.

„Silně mě bolí hlava. Častokrát dostávám bolení hlavy.“

Mladík hned usoudil: „Za to může tvoje nečisté vitálno. Když povedeš čistší život, všechna ta bolest hlavy zmizí.“

Dívka z toho byla celá nešťastná a sklíčená. Když přišla domů, její otec si toho všiml a začal si o ní dělat starosti. Manželka mu zemřela před několika lety a za svoji dceru se cítil zcela zodpovědný.

„Proč jsi tak smutná?“ zeptal se.

Nejprve nechtěla nic říct, ale nakonec přiznala, že jí ten mladík řekl, že má nečisté vitálno.

Otec byl řidičem kamionu. Byl to značný silák a co uslyšel, jej rozlítilo. Zašel k mladíkovi domů, popadl ho za tričko a pohrozil: „Jestli mé dceři řekneš ještě něco takového, zlámu ti všechny kosti. Kdo si myslíš, že jsi, že si dovoluješ mluvit o jejím vitálním životě!“

Pak se rozhodl, že dceru vezme k Mistrovi, aby do případu vnesl trochu východního světla. Kdysi mu totiž jeho dcera pověděla, že její kamarádka má Gurua, který vládne všemožnými okultními silami.

Přišel s ní k Mistrovu domu a počkal venku, zatímco se dcera vydala dovnitř hledat radu. Mistr se na dívku chvíli soustředil a pak prohlásil: „S tvým vitálním životem je všechno v pořádku. Bolest hlavy s ním nemá nic společného. Máš jen trochu zácpu. Vezmi si nějaké léky, a to bude stačit.“ Když to dcera řekla otci, byl tak rád, že dal Mistrovi pět dolarů.

Problémy této dívky tedy Mistr vyřešil, ale mladík způsobil bezpočet problémů i ostatním děvčatům. A zároveň nepřestával navštěvovat ostatní žáky, kteří z něj už byli časem otrávení. Po nějaké době již nebyl vítaný nikde, a nakonec prostě Mistrovo Centrum opustil. Nikdo o něm dva roky neslyšel, až jednou přišel za Mistrem po přednášce na univerzitě nějaký student a řekl, že je Jimovým žákem. V tu dobu však už Jim nebyl Jimem. Říkal si Shivananda a všem tvrdil, že toto jméno dostal od svého Mistra.

„Jsem tak rád, že potkávám Shivanandova vlastního Gurua,“ řekl ten student. „Shivananda pořád přednáší o tvé filosofii. Říká, že k tobě soukromě chodí pro speciální instrukce a že mu dáváš všemožnou okultní moudrost.“

„On přednáší?“ podivil se Mistr.

„Ano. Každý týden má přednášku ve velkém sále a účtuje si vstupné dva dolary. Každému nabízí tolik Světla! Jsem moc rád, že mě přijal za svého žáka.“

Mistr byl ohromený. Sám nikdy žádné vstupné na svých přednáškách a veřejných meditacích nevybíral. A tady jeho bývalý žák vydělával na přednáškách o něm. Mistr neměl to srdce říct hledajícímu, že jej ten mladík před dvěma lety opustil. Tak se jen usmál a odešel.